Město prezentuje současnou rekonstrukci bazénu, kterou měl dle policie řídit majitel SYNER Group, jako poctu libereckému architektu Pavlu Švancerovi, který je autorem původního bazénu. Nicméně Tržní náměstí, které bylo nedílnou a integrální součástí Švancerova díla, dostane zcela novou podobu.
Tržní náměstí, jak jej známe dnes, bylo postavenou v roce 1984 současně s plaveckým bazénem. Jde o jednotnou urbanistickou koncepci, kdy s bazénem v místě bývalého výstaviště souzní protilehlý park s kruhovým středem a s originálním (a roky zničeným) pítkem, ale i unikátní zastávka MHD a další prvky v okolí.
Součástí Švancerovy realizace nebyl jen samotný bazén, ale celé náměstí a okolí bazénu. Liberec sklonku 80. let, archiv K. Vlach, zdroj: Liberec minulosti a současnosti
Ačkoliv se současné vedení města, zejména ústy náměstka pro architekturu a veřejný prostor Jiřího Janďourka, zaklíná odkazem na původní stavbu a vizi architekta, Tržní náměstí má vypadat úplně jinak. Již dnes se do něj zakusují bagry.
Původní zastávka MHD bude odstraněna, pítko se má posunout do jižního rohu náměstí. Dominantou nového náměstí má být „pobytový“ trávník, který se bude svažovat k současnému pásu domů, kde se například nachází restaurace Labský zámek.
Podle vítěze architektonické soutěže, která proběhla již v roce 2019, studia OV-architekti podporované vedením města, zde má tak vzniknout plocha pro pořádání pikniků, venčení psů, setkávání a sezení. Podrobněji si můžete vítězný návrh prohlédnout ZDE
Tak má vypadat, dle současného vedení města, Tržní náměstí budoucnosti.
Liberecký plavecký bazén i přilehlé Tržní náměstí je, respektive bylo, ikonickým libereckým místem, které dokumentovalo práci výrazné architektonické školy, která v druhé polovině 20. století formovala tvář města pod Ještědem.
Autorem bazénu i komplexního urbanistického řešení jeho okolí je Pavel Švancer, významný liberecký architekt, který zemřel v roce 2019. Švancer vytvořil nebo se podílel i na dalších, dnes už typických libereckých stavbách – Kulturního domu, Kolejí v Harcově, budovy Komerční banky u radnice nebo na přístavbách zoo a botanické zahrady.
Město se ovšem v porevolučních letech, minimálně v případu libereckého bazénu, k jeho dílu a odkazu chovalo macešsky. Pronajalo jej soukromníkovi a neviditelná ruka trhu udělala své. Zaplevelení stavby reklamou, necitlivé přístavy a neúdržba ze strany nájemce dovedly kdysi unikátní stavbu do žalostného stavu.
Z čisté a oceňované Švancerovy architektury nezůstalo „péčí“ polistopadových libereckých vlád mnoho
Svou naději měl bazén kolem roku 2011, kdy tehdejší „zimní primátor“ Jan Korytář prosazoval jeho rekonstrukci, oproti vybudování přístavby, o které se rozhodlo za jeho předchůdce z ODS Jiřího Kittnera a jak ukázal Náš Liberec, tyto plány vznikaly z velké části u lidí spjatých kolem holdingu Syner. Korytář neuspěl, byl koalicí ODS, ČSSD a Liberec občanům (Starostové pro Liberecký kraj a KDU-ČSL) odvolán a bazén i jeho okolí chátralo dál, byť získal novou přístavbu za evropské dotace, kterou stavěla společnost Syner.
Současné vedení města zvolilo nákladnou cestu de facto nového bazénu, který má ovšem na původní Švancerův bazén odkazovat. Vedení města pod STAN/Starosty pro Liberecký kraj, ANO, ODS odmítlo možnost opravy původního bazénu za zhruba půl miliardy, jak ji spočítalo ČVUT.
Vítězem na nový bazén se stal projekt, který byl připraven v architektonické soutěži a který zpracovala kancelář Unionarch, kterou zakládal sám původní autor bazénu Pavel Švancer. Výsledkem ovšem bude stavba de facto nová, která má vyjít, zatím, na 910 milionů korun.
Po volbách 2022 byl koalicí Starostů, ANO, ODS a Pirátů pověřen veřejnou zakázkou na rekonstrukci bazénu tehdy nový náměstek primátora za ODS Petr Židek, ač jeho vazby na zdejší lobby byly veřejným tajemstvím. V dubnu 2024 skončil v cele předběžného zadržení a byl obviněn spolu s majitelem Syneru Petrem Syrovátkem. Projekt bazénu patří mezi hlavní body jejich společného obvinění.
Po obvinění a následném odvolání Petra Židka z vedení města hájí zvolenou rekonstrukci, včetně vítěze, kterým je společnost Metrostav DIZ (jehož měl dle policie určit rovněž Petr Syrovátko), zejména liberecký primátor Jaroslav Zámečník a zmíněný náměstek Jiří Janďourek.
foto: Liberec minulosti a současnosti
