Dnes je to na den přesně 5 let od začátku fungování Kanceláře architekta města. Liberečany její fungování vyšlo zatím na 53 milionů korun. Velká očekávání, která její vznik v roce 2019 provázela, se nedaří naplnit.
Kancelář architektury města (KAM) začala fungovat 1. července 2019. Jejím vedoucím byl ustanoven tehdejší kandidát a dnes i člen Starostů pro Liberecký kraj Jiří Janďourek, který neměl ve výběrovém řízení ani soupeře. A ne náhodou.
Janďourkovi Starostové totiž v období 2014 až 2018 spolu s ODS a primátorem Tiborem Batthyánym a tehdejším ANO blokovali snahy Změny pro Liberec o zřízení hlavního architekta města. Že místo hlavního architekta chtějí Janďourka bylo veřejné tajemství, které se po volbách, kdy Starostové pro Liberecký kraj zvítězili, jen potvrdilo.
Není bez zajímavosti, že místo a jako argument proti vytvoření pozice hlavního architekta byla v Liberci zřízena Rada architektů, která ovšem měla fungovat jen doby, než si po volbách v roce 2018 Starostové ustanoví svého hlavního architekta. Rada architektů ale na městě funguje, jako placený poradní orgán dál. Její členkou je i manželka náměstka Jiří Janďourka.
Dnes má KAM jinou vedoucí, protože Jiří Janďourek se v roce 2022 stal náměstkem primátora Liberce pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby a byl ze své pracovní pozice uvolněn pro výkon politické funkce.
Kancelář má dnes sedm zaměstnanců a ročně vyjde město Liberec na zhruba deset milionů korun ročně. Od jejího založení do června letošního roku stála veřejný rozpočet téměř 53 milionů korun, z čehož na mzdy zaměstnanců šlo necelých 21 milionů. Zbytek financí jde například na realizaci architektonických soutěží.
V roce 2019 nový hlavní architekt města i jeho stranický kolega primátor Jaroslav Zámečník měli velké plány. A také je hlasitě prezentovali v médiích. A některé z nich se skutečně daří naplnit. Jenomže u některých jen z části a u velkého procenta vůbec. Náš Liberec přináší drobné shrnutí.
Pozitivním nástrojem při správě města je například zavedení architektonických soutěží, které mají za cíl výběr kvalitních projektů. Soutěže se sice na městě pořádají, což pokaždé provází patřičná PR kampaň, ale často jsou výsledkem pouze projekty na papíře a líbivé mediální vizualizace. To je příklad Tržního náměstí nebo „Papírového náměstí“, o kterém Jiří Janďourek a Jaroslav Zámečník mluvili již v roce 2019 jako o nejbližších prioritách.
Pak běží projekty, které se dle vysoutěžených studií daří realizovat a ač s sebou přináší architektonickou kvalitu, nejsou zvládnuty příliš manažersky, což ale není vždy úkol KAM. Zde hraje prim zpackaná rekonstrukce bazénu za miliardu nebo rekonstrukce budovy URAN, která je již dvakrát dražší, než měla být před dvěma lety. Oba dva projekty přitom označuje policie jako účelově zmanipulované ze strany šéfa společnosti Syner Petra Syrovátka.
Nakonec je zde několik klíčových projektů, které byly zaříznuty kvůli tomu, že připravili předchůdci a političtí konkurenti Starostů. Jedná se o příklad nového autobusového teminálu s parkovacím domem pro 400 aut, na které byla sehnána dotace zhruba 190 milionů a byl vypracován projekt od architekta Jiřího Stolína.
Zásluhou primátora a náměstka Janďourka byl ovšem projekt v roce 2019 předán hejtmanu Martinu Půtovi a veřejnosti prezentováno, že bude připraven jiný a lepší terminál a parkovací dům. Jenomže kraj situaci nezvládl a dotace propadla. Liberec dodnes nemá u nádraží ani autobusový terminál, ani odchytné místo pro pro auta přijíždějící do města.
Dalším, podobně zmařeným, projektem je nový sběrný dvůr a kompostárna. Zde byl rovněž, ve spolupráci s firmou FCC, která v Liberci zajišťuje svoz odpadu, připraven projekt a sehnána dotace zhruba 30 milionů. I zde dotace propadla a město nemá ani sběrný dvůr, ani novou kompostárnu a vypadá to, že ani mít nebude.
KAM a Jiřímu Janďourkovi se podařilo domluvit se s Povodím Labe a vypracovat kvalitní podobu nového nábřeží liberecké přehrady, kterou Povodí aktuálně rekonstruuje. Stavba se nyní zastavila kvůli tomu, že dodavatelská firma Brex skončila v insolvenci, což ale město ani KAM nemohlo ovlivnit.
Dalším podařeným počinem je sjednocení povrchů komunikací, kde se alespoň na pár ulicích ve městě začala používat žulová dlažba. Kritici ovšem argumentují, že není vhodná například pro kočárky a vozíčkáře a také, že počet opravených ulici není dostatečný.
O tom, že pracovníci KAM umí vyprojektovat kvalitní stavby svědčí příklady opravených či nově postavených domů sociálního bydlení, kde současná koalice dotáhla projekty svých předchůdců ze Změny pro Liberec v Rochlicích nebo v centru města. Tím ovšem důraz na výstavbu dalšího levného městského bydlení de facto skončil.
Kancelář se v roce 2019 měla zaměřit primárně i na některé dopravní projekty. „Například na ulici Vítěznou, kterou čeká rekonstrukce povrchu a uzpůsobení některých poměrů chodníků. Pak to bude Tržní náměstí, kde se chystá architektonická soutěž,“ tvrdil tehdy primátor Jaroslav Zámečník.
Na Vítězné se nezačalo pracovat vůbec, v současnosti město otevřelo jen nové parkoviště na Pastýřské ulici, které má navazovat na plánovaný projekt Nové Pastýřské a rekonstruovanou Sokolovskou. Nicméně oba projekty slibovala koalice pod primátorem Zámečníkem již v letech 2018 a 2019 a hotové je jen parkoviště.
Podobný příklad je i parkovací dům pro krajské úředníky v dolním centru města za více jak 250 milionů korun, kde jedno parkovací auto vyšlo na více jak milion. Navíc město v tomto příkladu i v příkladu parkoviště na Pastýřské ulici získalo dotace nepravdivou argumentací, že se jedná o systém Park+Ride.
Parkoviště jsou vůbec věcí, která se pod taktovkou města v Liberci staví nejvíce. Náš Liberec několikrát informoval, že navzdory Janďourkovým proklamacím o snaze dostat auta z centra města, vzniká v centru jedno parkoviště za druhým a osobní automobilová doprava dostává před vším přednost.
Zajímavý je v tomto obrat u samotného náměstka pro veřejný prostor, který ještě v roce 2020 mluvil o tom, že auta jsou jako „plyn, který se dostane všude, kam mu dovolíme“, nyní ale otáčí a mluví o nemožnosti zastavit trend současné automobilové dopravy.
Velkou prioritou KAM a Jiřího Janďourka je péče o veřejný prostor. Ve městě se objevily některé dílčí drobné prvky, které jej činí hezčím, jako jsou květináče, lavičky, nicméně v zásadním obratu v péči o přívětivější veřejný prostor rozhodně nedošlo a na Liberci není kultivace veřejného prostoru podstatnějším způsobem znát.
Velkým neúspěchem KAM pod Jiřím Janďourkem je renovace libereckých sídlišť. O té se mluví od začátku vzniku kanceláře, ale i samotní Janďourkovi Starostové slibovali občanům ve volbách rekultivaci deseti libereckých sídlišť. Dnes je hotová jen jedna etapa ze čtyř u jednoho sídliště v Ruprechticích, a i zde se proti jejímu provedení bouří místní.
Výrazným průšvihem je zmíněná rekonstrukce bazénu, která doplatila na toleranci klientelismu a korupce na radnici pod primátorem Jaroslavem Zámečníkem. Ač všichni, včetně náměstka Janďourka, věděli, že jejich bývalý kolega a náměstek Petr Židek z ODS pracuje pro šéfa Syneru, nechali mu na starosti miliardovou zakázku na bazén, kterou ukončil policejní zásah z devátého dubna. Dnes je bazén napůl zavřený, napůl otevřený. Začala již jeho demolice, ale nikdo neví, co s ním bude dál. Podobný příběh je i zmíněná budova URAN.
Část opozice, ale i koaličních partnerů vyčítají Jiřímu Janďourkovi neprofesionální manažerské vedení KAM, kdy ale potřebu podobné kanceláře města nezpochybňují. Často je kritizováno, že KAM pod Janďourkem slouží jako PR továrna na pěkné obrázky, které pak Starostové s primátorem v čele používají na politický marketing.
Zmíněna je i nekoncepčnost a neprofesionalita manažerského fungování náměstka Janďourka. Jako příklad jsou uváděny nedotažené projekty nebo i tvorba nejrůznějších teoretických manuálů a stovkách stran, které musejí zaměstnanci KAM vypracovat, místo aby se věnovali konkrétním problémům města.
Reakci představitelů jednotlivých politických klubů na fungování KAM přinese Náš Liberec v dalším, samostatném článku.
foto: Facebook