Vedení Libereckého kraje, které je odpovědné za neúdržbu a následnou devastaci arboreta u Severočeského muzea, plánuje jeho rekultivaci do tří let. Plánuje se velké kácení. Do té doby se budou dál ukazovat obrázky a vizualizace.

Liberecký kraj nechal zpustnout kdysi oblíbený park u muzea a vlastně první libereckou botanickou zahradu, arboretum se vzácnými dřevinami. Místo péče o veřejný prostor vedení kraje ukazuje Liberečanům již několik let vizualizace a obrázky, jak by měl park v budoucnu vypadat.

Dnes by kraj rád získal dotace na projekt, který ho má obnovit. Projekt, jak informoval Náš Liberec, se stále prodražuje, aktuálně je na částce 46 milionů korun. Rekultivace parku se probírala i na posledním zasedání krajského zastupitelstva.

„My už máme aktuálně zařazený projekt v materiálech, ale máme zde nastavenou maximalistickou verzi tří let, jelikož schvalování žádostí probíhá postupně a nelze například vyloučit ani sezónní otázky výsadby rostlin,“ uvedl na zastupitelstvu náměstek hejtmana odpovědný za dotace Jiří Ulvr (STAN/Starostové pro Liberecký kraj).

Téma zdevastovaného parku u libereckého muzea, který je v majetku kraje a ten se o něj, stejně jako vedení muzea, nestará, se objevilo i v diskusi na posledním zasedání Zastupitelstva Libereckého kraje. Zvedla jej zastupitelka za ANO Šárka Prachařová, která je zároveň náměstkyní primátora Liberce pro rozvoj a dotace.

„Já bych se chtěla zeptat na plánovanou rekultivaci parku muzea, který moc dobře znám, protože kousek od něj bydlím a často jsem ho, například s dětmi, využívala. Dnes je z něj smetiště a parkoviště,“ otevřela téma Šárka Prachařová. „Zároveň bych chtěla upozornit na to, že firma, kterou má rekultivaci dělat, se podílela i na parku kolem Liebiegova paláce u libereckého zámku a jí zvolená a zde vysázená zeleň nebyla vhodná, i přes snahu všechna vyschla. Taky by mě zajímalo, zda se o všechny ty záhony, které v projektu jsou a pravděpodobně i kvůli nim projekt tak finančně narostl, bude někdo do budoucna někdo starat?“ dodala Prachařová.

Její slova popudily náměstkyni, která je za kulturní instituce – a tedy i muzeum a přilehlé arboretum – odpovědná, Květu Vinklátovou ze STAN/Starostů pro Liberecký kraj, která je ve funkci náměstkyně hejtmana pro kulturu od roku 2016 i samotného hejtmana Martina Půtu (STAN/Starostové pro Liberecký kraj).

„My jsme byli tak velkorysí, že jsme o ten projekt nežádali do ITI (aktuální dotační program určený pro Liberec a okolí – pozn.red.) a taky jako neliberečan konstatuji, že jsme mohli chtít, aby se o to město postaralo samo, abych taky zmínil, jak je ten projekt je vnímám mimolibereckou částí zastupitelstva,“ uvedl hejtman Půta.

Na Půtova slova, která mohla vyznít tak, že Liberečané jsou jakýmisi občany druhé kategorie Libereckého kraje a že se kraj o svůj majetek v Liberci, sloužící zdejší veřejnosti, nemusí starat, navázala i jeho náměstkyně Květa Vinklátová.

„My jsme udělali dvě jednání s veřejností, a to zdůrazňuji. Ten park je památkově chráněný a například památkáři z Národního památkového ústavu nedělají projednání žádná,“ uvedla Květa Vinklátová. „Ten park je přežilý, stejně jako ty dřeviny v něm a dokonce nám bylo doporučeno, abychom jej vykáceli celý a znovu vysadili. A k těm připomínkám veřejnosti: já vím o všech těch peticích (před dvěma lety nesouhlas s postupem kraje vyjádřily v petici téměř dvě tisícovky Liberečanů – pozn. red.), já mám velký respekt k odbornosti a je potřeba ji mít a nenechat se zlomit podle toho, že se nesmíme řídit podle toho, že jedna paní , co má doma keř, povídala,“ dodala náměstkyně pro kulturu Libereckého kraje.

Podle náměstkyně Vinklátové se stav vzácných dřevin v arboretu měl řešit zhruba před třiceti lety. Připomeňme, že Liberecký kraj má muzeum i okolní park ve správě pětadvacátým rokem, od roku 2000.

„Já si dovolím zopakovat názor mimolibereckých zastupitelů, že ten projekt je poměrně velký a my jsme mohli ten park nechat svému osudu a z těch dotačních peněz realizovat jiné projekty mimo Liberec,“ uzavřel debatu hejtman Martin Půta.

Připomeňme, že ovšem například z peněz určených pro město Liberec zase hejtmanovi a vedení kraje nevadilo nechat si postavit extrémně drahý parkovací dům u svého úřadu, který slouží primárně krajským úředníkům. Stejně tak kraj plánuje využít liberecké dotace na stavbu náplavky, kterou slibuje Liberečanům zhruba 12 let.

Kolem záměrů kraje s parkem u muzea se předloni na jaře vedla v Liberci vzrušená debata. Jak bylo zmíněno, byla i sepsána petice, kterou během pár týdnů podepsalo zhruba 1800 lidí. Za peticí stála liberecká opoziční zastupitelka za Zelené/Liberec otevřený lidem Zuzana Kocumová.

„Velká část Liberečanů oceňuje současný ráz parku u muzea a nerozumí tomu, proč se má krásné místo měnit za tak neuvěřitelné peníze. Opět se zde megalomanským projektem nahrazuje pravidelná zanedbaná péče,“ komentuje záměr vedení kraje Zuzana Kocumová.

Na nátlak a četné dotazy veřejnosti naštěstí zmizely ty nejvíce kritizované části projektu, jako velké zpevněné plochy před a za muzeem. Podle Kocumové by tyto plochy navíc ani neprošly podmínkami územního plánu, což si u první varianty projektanti ani vedení kraje nezjistili. Část lidí ale, včetně Kocumové, kritizuje odstranění rododendronů před muzeem a jejich nahrazení zmíněnými záhony.

„Smutnou realitou přitom je fakt, že stejný ateliér Krejčiříkových navrhoval i okolí okolo bývalé galerie, kde polovina záhonů uhynula a bude se reklamovat. To ovšem vedení kraje nijak nebrání tvrdit, že každý, kdo nejásá nad navrženými předraženými úpravami, vystupuje proti zájmům Liberce. Možná by se hejtman Půta na zájmy Liberce měl zeptat i jeho občanů,“ dodává Kocumová.