Náš Liberec před několika dny informoval, že dochází k dalšímu prodražování stavby budovy URANu. Důvodem byla rekonstrukce elektroinstalace. Proč s ní ale nepočítal původní projekt, když na budově město platí pravidelné revize?

Liberec je město, kde se stavební projekty prodražují, a to často zcela zásadně, skoro pokaždé. Výjimkou není ani současná rekonstrukce bývalé budovy URAN. Naposledy tomu bylo tak kvůli staré elektroinstalaci. I laika ovšem musí napadnout několik otázek.

„Původní vysoutěžená cena byla 136 milionů korun, ale nyní jsme odhalili ještě nějaké další potřebné práce, zejména rekonstrukci elektroinstalace, která je dožila. Takže jsme nyní schválili další dodatek zvýšení o šest milionů korun na 142 milionů korun a prodloužení stavby tím pádem o tři měsíce,“ uvedl pro ČTK letos v lednu primátor Liberce Jaroslav Zámečník (STAN/Starostové pro Liberecký kraj).

Budova URANu se stavěla před 55 lety, že bude elektroinstalace zastaralá, napadne každého. Nicméně budovy, která slouží veřejné správě, musí ze zákona probíhat povinné revize elektroinstalace. A děje se tak i v případě URANu.

Zeptali jsme se proto na radnici, kdy tomu tak bylo naposledy a proč stav elektroinstalace nebyl zahrnut do projektu. První odpověď přišla obratem, byť toho moc nevysvětlila.

„Revize elektroinstalace  provádí město Liberec v budově URAN pravidelně, každý rok,  a spočívají, mimo jiné, v měření odporu rozvodu.  V roce 2023 byla revize řádně provedena, děje se tak každoročně. Vícepráce , které vznikly, nesouvisí s úkonem provádění každoroční revize,“ sdělila naší redakci mluvčí libereckého magistrátu Jana Kodymová.

S takovou odpovědí se ale naše redakce nechtěla smířit. Zajímaly nás tedy konkrétní důvody dalšího prodražení díla o celých 6 milionů korun.

„Vícepráce na elektroinstalacích byly navrženy s ohledem na nově zjištěné okolnosti během provádění díla, tj. skutečný stav a polohy kabelových vedení nově zjištěné po odkrytí konstrukcí. Dojde ke korekci tras vedení jednotlivých rozvodů, včetně souvisejících víceprací ostatních profesí,“ zněla nová odpověď magistrátu.

Podle vedení města jde o tak zásadní a nutné změny, že by nich nešlo celou stavbu realizovat: „Součástí korekcí je doplnění nových elektroobvodů, což dle platných norem ČSN vyvolalo i doplnění rozvaděčů v celé budově. Stávající projekt nezahrnoval žádné zásahy do původní elektroinstalace. Takto není možné, s ohledem na nově zjištěné okolnosti, nyní stavbu realizovat.“

I tak je zarážející, že zcela zásadní věc, kterou v budově sloužící magistrátu funkční elektroinstalace je, nebyla zahrnuta do původního projektu. Podobně jako například rekonstrukce výtahů a další prvky, které již dnes zmiňuje primátor Zámečník jako další možný důvod budoucího prodražení.

Zopakujme, že budova se měla v roce 2021 stavět za 84 milionů a měla být hotova za 37 týdnů. Dnes není hotova, termín se prodlužuje a stát má minimálně 142 milionů, pravděpodobně ale ještě více. Zakázku měla původně realizovat firma Metrostav, která ovšem dostala soudní zákaz účastnit se veřejných zakázek kvůli svému korupčnímu jednání. Nicméně Metrostav byla v soutěži až druhá.

Původní vítěz tendru, pražská společnost Trigema, za podivných okolností ze soutěže odstoupil. Zakázku provází i řada podivných okolností. Náš Liberec například přinesl zprávu o tom, že azbest, který měl rekonstrukci Uranu v přípravném řízení prodražovat, se ve stavbě, na základě výsledků kontrol, de facto nenachází.

Rekonstrukci URANu nakonec provádí společnost Společnost CMS pro rekonstrukci objektu Uran. Součástí této společnosti je firma CL-EVANS s.r.o., dalšími jsou Metrostav DIZ s.r.o., který původně soutěž dokonce vyhrál, ale nemohl se jí kvůli soudnímu zákazu účastnit, a STAPROM CZ, spol. s r.o. CL-EVANS patří, spolu s Metrostavem a libereckým SYNERem, mezi společnosti, které v regionu tradičně získávají nejvíce lukrativních zakázek.

Jenomže zákulisní hry firem nejsou jediná podivnost kolem rekonstrukce budovy, jejíž novou podobu pro město vytvořil architektonický ateliér re:architekti. Kolem zakázky hořel pro veřejnost tichý, ale o to silnější boj mezi samotnou koalicí na liberecké radnici.

Na jedné straně stáli STAN/Starostové pro Liberecký kraj v čele s primátorem Jaroslavem Zámečníkem s tehdejším hlavním architektem města a dnes náměstkem pro architekturu Jiřím Janďourkem a na straně druhé ANO, pro které celá rekonstrukce byla příliš nákladná.

„Uran by se měl opravit určitě, o tom není řeč. Má ale velmi draze navrženou fasádu a mohla by se udělat levněji, celá neshoda tak panuje nad cenou fasády,“ kritizoval podobu projektu například tehdejší radní za ANO Marek Vávra s tím, že jen cena samotné fasády je několik desítek milionů korun.

Do toho svou hru hrál i tehdejší radní a dnes náměstek pro sport a majetek Petr Židek z ODS, který prosazoval, aby se úředníci z URANu přesunuli do budovy S tower patřící Syner Group a aby tuto budovu město od Syner Group odkoupilo. Náměstku Židkovi, který má dobré vztahy s majiteli Syner Group, se nakonec povedlo docílit toho, že si město od Syner Group pronajmulo v S tower prostory pro úředníky, a to za nemalé peníze. Ale o tom někdy příště.

Výsledkem zmíněných politických hádek tak mohl být „osekaný“ projekt, na jehož podobu může městská kasa doplácet dodnes.