Obě jizerská města, která spojuje jedna řeka, mají další společnou věc: jejich radnice jsou nově prohlášeny národními kulturními památkami. Radnice v Liberci i Jablonci nad Nisou tak letos dostaly dárek ke svým kulatým výročím.
Jak informoval Náš Liberec již v červnu, obě radnice se ucházely na zápis mezi národní kulturní památky. A tento týden se povedlo. Vláda na svém jednání 6. prosince 2023 schválila prohlášení souboru 18 kulturních památek za národní kulturní památky. Ministerstvo kultury proto předložilo vládě ve svém návrhu k prohlášení za NKP 18 kulturních památek, z toho čtrnáct historických radnic s mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotou v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Havlíčkově Brodě, Litoměřicích, Prostějově, Znojmě, Kyjově, Prachaticích, Kadani a Hostinném ale zejména v Liberci a Jablonci nad Nisou.
Obě stavby nedávno slavily významná výročí. Budova liberecké radnice se otevřela v září roku 1893, ale přípravy na její stavbu započaly již dvanáct let předtím výkupem parcel a tehdejších starých měšťanských domů. Stavba nové radnice představovala manifestaci sebevědomého Liberce a podílela se na ní většina významných institucí a osobností města, mj. Liberecká spořitelna a průmyslník Franz Liebieg.
S přímými stavebními přípravami se začalo v roce 1886, kdy byl pro stavbu radnice magistrátem zřízen stavební výbor, na jehož popud byli osloveni významní, německy hovořící architekti. Vítězem se stal nakonec Franz von Neumann se svým monumentálním vertikálním projektem ve formách zaalpské renesance, odvolávajícím se na radnici vídeňskou.
Součástí náročných exteriérů je sochařská výzdoba vídeňského sochaře Theodora Friedla. Nad vstupním portálem je reliéf s motivem založení staré a nové radnice, zobrazující nejdůležitější osoby spjaté se stavbou (stavitel Marcus Spacio, majitelka panství Kateřina z Redernu, starostové Kryštof Hentschel a Karl Schücker, architekt Franz Neuman a radní Ferdinand Felgenhauer). Zadní průčelí obrácené k divadlu zdobí tři rozměrné reliéfy pod okny obřadní síně (textilní výroba ve městě, alegorie holdování městu Liberci a obchodní styky Liberce se světem).
Neméně úchvatná je i další novopečená památka, funkcionalistická radnice v sousedním Jablonci nad Nisou. Jablonecká radnice byla nejvýznamnější stavbou libereckého architekta Karla Wintera, ten s ní strávil pět let života. Stavba probíhala v letech 1931-1933. Podrobné plány, návrhy interiérů a vybavení architekt zpracovával v průběhu realizace a vytvořil celkem 1000 výkresů. Interiéry včetně vybavení navrhl architekt Winter v duchu meziválečné moderní architektury, do níž se promítly vlivy konstruktivismu a funkcionalismu.
Vítězný projekt byl tehdy vybrán z úctyhodných 177 došlých návrhů. Výrazná hranolová věž (51 m vysoká) s hodinami se stala dominantou čtyřpatrové funkcionalistické stavby. Za jasného počasí je z ní vidět Ještědský hřbet, Jizerské hory, Černostudniční hřeben, Císařský kámen nebo Petřín. Součástí reprezentativní budovy jablonecké radnice bylo a stále je i velkolepě pojaté funkcionalistické kino, tehdy druhé největší v Československu a jedno z nejmodernějších.
Winterův projekt prošel v průběhu soutěže a následné realizace řadou úprav, které dokumentuje rozsáhlý konvolut plánů a studií, uchovávaný ve stavebním archivu města. Architektonické řešení radnice je ovlivněno moderním purismem, nicméně s nepřehlédnutelnými tradicionalistickými prvky. Podobu stavby inspirovala koncepce gotických a renesančních italských radnic, které Winter poznal během své studijní cesty po Itálii. Polyfunkční objekt, který ve svých útrobách pojal jak sídlo samosprávy, tak i provoz společenských zařízení, mj. kavárny, zmíněného kina či restaurace, tak může být zdárným příkladem dnešním administrativním budovám.
Zatímco v Liberci se k oslavám výročí radnice udála jen jedna přednáška v krajské knihovně, v Jablonci svou radnici uctili více. Bylo jí věnováno speciální číslo radničního zpravodaje, k výročí vyšla i brožura a bylo zorganizováno několik speciálních komentovaných prohlídek pro občany.
