Nepoměr mezi investicemi do veřejného prostoru ve Vratislavicích a v jiných částech Liberce bije do očí. Co je příčinou a jak pomoci i dalším čtvrtím v Liberci k vyšší kvalitě?

Na solidaritu zapomeňte

Vratislavice se v posledních týdnech dostaly do centra zájmu kvůli dvěma kauzám. Nejprve se diskutoval nápad jejich starosty Lukáše Pohanky (Starostové) na nesmyslnou náplavku za tovární zdí Intexu za 100 mil. Kč. Na tento projekt se měly čerpat dotace ze stejného balíku, ve kterém pak chybí peníze třeba na revitalizace libereckých sídlišť. Následovala kauza rušení pošt. Lukáš Pohanka odmítl převést vratislavickou pobočku na režim Partner Plus. Umožnilo by to zachovat pobočku pošty v Globusu, která je mnohem více využívaná. Kvůli odmítnutí vratislavické radnice ale bude uzavřena.

57 milionů ročně navíc

Vratislavice jsou v Liberci jediná městská čtvrť, která má vlastního starostu a radnici. A ve Vratislavicích je také vidět zdaleka nejvíc investic do parků, dětských hřišť či veřejných budov. Často lze slyšet názor, že je to právě vlastní městský obvod a šikovnost starosty, které stojí za prosperitou Vratislavic. Je to ale pravá příčina?

Hlavní příjem obcí je to, co dostanou od státu z tzv. sdílených daní na každého obyvatele. Roli hrají i jiné věci, ale počet obyvatel je rozhodující. Logické rozdělení příjmů mezi městské obvody by mělo být takové, že se nejdřív odečtou náklady na celoměstské záležitosti a zbytek se rozdělí do městských obvodů podle počtu obyvatel. Zkusme si to spočítat pro Liberec a rok 2023.

Od příjmů ze sdílených daní ve výši 2,2 miliardy korun je potřeba odečíst náklady na dopravní podnik, Šaldovo a Naivní divadlo, ZOO a nemocnici (do obou město posílá investiční příspěvky), městský stadion, bazén, splátky a úroky městských dluhů, Centrum zdravotní a sociální péče, Kontakt, dotační fondy a investice s celoměstským dopadem (letos rekonstrukce Uranu, v budoucnu třeba rekonstrukce bazénu). Zůstane necelá miliarda a ta se může rozdělit do městských obvodů na péči o zeleň a veřejný prostor, komunitní život, školy, školky, komunikace a odpady. Na Vratislavice by takto letos vyšlo 83 milionů. Do jejich rozpočtu ale šlo 140 milionů. Jak je to možné?

Příjmy pro Vratislavice se totiž počítají jinak. Podle Statutu města Liberec se napevno předpokládá, že na celoměstské záležitosti budou Vratislavice odevzdávat 25 % ze sdílených daní. Jak je ale z propočtu výše vidět, reálně by takový podíl měl být víc než 50 %. Kdyby byl celý Liberec rozdělený na městské obvody a všechny dostávaly peníze podle stejných pravidel jako Vratislavice, každý rok by chybělo 600-700 milionů a město by okamžitě zbankrotovalo.

Spravedlnost pro liberecká sídliště

Na městský obvod Vratislavice se ostatní části města skládají, letos 57 miliony, které pak jinde ve městě chybí. Proč si nemůžou Broumovská a Kunratická vykoupit zpustlá obchodní střediska a udělat v nich kulturní a komunitní centra? Kristiánov na náměstí Českých bratří postavit pořádný hrad pro děti? Pavlovice pumptrack? Rochlice svoje koupaliště? Růžodol třeba aspoň udržet poštu?

Chceme, aby se Liberec mohl rozvíjet rovnoměrně. Zajistit férové podmínky je možné úpravou Statutu města, kterou se chystáme předložit. O tom rozhoduje zastupitelstvo. Jde vlastně jen o to, jestli Starostové, kteří mají ve Vratislavicích výkladní skříň, přistoupí na spravedlnost i pro další části města.

Zároveň je potřeba dohlížet, aby se z jedné nespravedlnosti nestala jiná. Chceme, aby město sledovalo výdaje na opravy, údržbu a investice v jednotlivých čtvrtích. V dlouhodobém měřítku by měly být, po přepočtení na obyvatele, srovnatelné. Poradní roli by při plánování měly mít i osadní výbory.

Kvalita života ve městě se tvoří tam, kde lidé bydlí. Tam je nutné upřít pozornost a investovat (spravedlivě rozdělené) peníze.

  Josef Šedlbauer a Jindřich Felcman, zastupitelé za Zelené/Liberec otevřený lidem