Poslední týden přinesl nemálo zásadních zpráv. Proběhlo opětovné odsouzení kdysi mocného (a podle vlastního přesvědčení zřejmě nedotknutelného) šíbra, město navštívil nový prezident, v Liberci se znovu rozvířila debata o bazénu a případ naděje pro lidi z Gagarinky ukazuje, proč je občanského i politického aktivismu v Liberci stále třeba.

Miroslavu Peltovi přibyly na čele vrásky. Už není nejmladší a zatím to vypadá, že nemalou část svých budoucích dní by mohl strávit v nápravném zařízení. Doběhl ho jeho život a způsob „podnikání“, který ho živil od devadesátých let. Věděl sice, kudy běží zajíc, ale asi ho nenapadlo, že za ním poběží i vlk v podobě spravedlnosti.

Co si budeme povídat. Pelta nebyl sám a také nikoliv ten nejhlavnější z místních chytráků. Ale kdo ví, třeba se ledy hnou a s první vlaštovkou přijde i do české justice a na náš sever jaro.

Rozhodně to ale tak nevypadá v případě Lukáše Nečesaného, který dostal od státu odškodné za své stíhání. Nečesaného kauza je asi nejostudnější a nejabsurdnější případ české justice. Dnes prostě už nestačí, když oběť pozná toho, kdo ji napadl. Tatínkovy peníze (pocházející od zdravotnických firem) na drahé advokáty jsou zřejmě pořád ještě mocnější než české právo.

Na Liberecko se vypravil nový prezident. Je sympatické, že nejezdí limuzínou po oficiálních návštěvách, ale vypraví se i do míst, kde se lidem nežije lehce a snadno. Jestli to ale k něčemu bude, to se teprve ukáže. Zatím by bylo nefér vynášet soudy, na to je ve funkci příliš krátce. Nicméně je to krok správným směrem. Snad z něj nebude jen PR.

Prezident Pavel se také zúčastnil slavnostního otevření stavby Centra urgentní medicíny, stavěného za více než tři miliardy korun. Před pár lety mělo stát miliardu. Teď ho staví SYNER a Metrostav a stojí tři. V Liberci to ale chceme asi trumfnout. Nový bazén má být pětkrát dražší, než před nějakými třemi lety sliboval primátor. Projekt na obrázcích vypadá skvěle (až na pár absurdit v podobě společných šaten), ale co udělá 1,5 miliardy se zadluženou městskou kasou, raději nedomýšlet…

Tento týden ale přinesl i pozitivní zprávy. Obskurní projekt vratislavické náplavky, kde se mělo do Nisy a něčích kapes vyhodit 100 milionů na to, aby se lidé chodili dívat přes řeku/kanál do zdí staré fabriky, snad nebude. Tenhle projekt je srovnatelný s takovými majstrštyky let minulých, jako bylo Centrum geotermální energie pro občany nebo kilometr dlouhá „běžkařská dráha“ ve Zvolenské, za přehradou, která měla vyjít na pouhých 70 milionů.

Ty peníze za náplavku by mohly pomoci liberecké Gagarince, kde jsou potřeba jako sůl. Stačí se na toto sídliště jít podívat a poslechnout si místní. Je to v novém volebním období největší úspěch liberecké opozice, která to (snad – ještě rozhodnuto není) vybojovala. A jak jsou jednání a hádky na libereckém zastupitelstvu někdy úmorné, zrovna tenhle příklad ukazuje, že mají své místo na slunci.