nášLiberec

Search

Vznikla petice k lanovce na Ještěd. Žádá zachování jejího tradičního typu

V Liberci vznikla petice, která se týká budoucnosti lanovky na Ještěd. Původní lanovka jezdila na ikonickou horu od roku 1933 a tvůrci petice se bojí, že ji politické vedení vymění za odlišný typ lanové dráhy, než byla ta původní kyvadlová.

Lanovka na Ještěd jezdila do října roku 2021. V poslední říjnový den došlo k tragické havárii – přetržení tažného lana a pádu jedné ze dvou kabin lanovky. Provoz je nyní přerušen na neurčito. Letos pak vedení města zveřejnilo záměr na získání lanovky od Český drah a její odstranění a náhradu oběžným systémem lanové dráhy, s prodloužením ke konečné stanici tramvaje č. 3. A s tím tvůrci petice nesouhlasí.

„My, níže podepsaní, žádáme o obnovu lanové dráhy na Ještěd v dosavadním provedení jako tzv. kyvadlové lanové dráhy v její původní trase se zachováním a využitím současné dolní a horní stanice,“ píše se v prohlášení nové petice.

„Při kyvadlovém způsobu lanové dráhy jedou vždy dvě kabiny proti sobě – jedna nahoru a jedna dolů. Nesouhlasíme se záměrem nahradit toto původní provedení za systém, o kterém jedná současné zvolené vedení města Liberce. Město Liberec chce postavit odlišnou technologii lanové dráhy, tzv. „oběžný systém“, který znamená navýšení počtu sloupů na trase lanovky a zavěšení 30 kabinek pro 8-10 osob, které budou jezdit stále kolem dokola,“ argumentují petenti.

Zároveň upozorňují, že v současnosti posuzuje Ministerstvo kultury návrh na prohlášení původního provedení lanové dráhy, které je již jediné v České republice, za kulturní památku. Podstatným argumentem je, podle tvůrců petice, zejména architektonické propojení horní stanice, která byla upravena podle návrhu od Ing. arch. Karla Hubáčka, s horským hotelem a vysílačem na Ještědu, který je chráněn jako národní kulturní památka. Demolice stanic, kterou nový oběžný systém vyžaduje, by proto, dle autorů petice, před rozhodnutím Ministerstva kultury znamenal unáhlený a nevratný krok.

S peticí souhlasí i známý liberecký historik architektury, který se, mimo jiné, specializuje i na dějiny dopravy, Jaroslav Zeman z Národního památkového ústavu v Liberci.

„Lanová dráha na Ještěd je nepochybně rodinným stříbrem města a spolu s vysílačem i jedním z jeho symbolů. Současně je nedílnou součástí této národní kulturní památky a aspiranta na památku UNESCO. Pro většinu přespolních návštěvníků metropole severu je zároveň tím, co jím po návštěvě města nejvíce utkví v paměti. To ostatně dokládá její značná popularita mezi širokou veřejností. Bylo by tudíž krajně nezodpovědné a macešské tento technický unikát nahradit banálním novodobým řešením. Proto i náš web podporuje petici,“ říká k lanovce kunsthistorik Zeman.

Subscribe
Upozornit na
12 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Příběh Lesního koupaliště tak nějak odráží péči Liberce o veřejný prostor a svůj majetek vcelku za posledních šest let. Ačkoliv má město od státu
V Liberci se péči o veřejný prostor příliš nedaří. Co ale zanedbává radnice, nahrazují občanské aktivity. Jedním z příkladů instalace sochy Ikara na libereckém
Vedení radnice přichystalo pro Liberečany i návštěvníky Liberce nové lavičky. Jenomže způsob jejich nákupu i to, jakým je začalo umísťovat po městě, budí rozpaky
Koaličním partnerům se nelíbí, jakým způsobem si Starostové pro Liberecký kraj přisvojují nákup a zpřístupnění libereckého zámku. Získání památky do majetku města přitom vyjednali