Pod Ještědem žijeme už od devadesátých let jako v pohádce. Ne, že bychom se tu měli tak krásně a spokojeně. Nebo že by vše nakonec dobře dopadlo. Žijeme tu totiž jako v pohádce Císařovy nové šaty od Hanse Christiana Andersena.

Ten příběh z Andersenovy pohádky je notoricky známý. Pyšný a marnivý císař, který stále touží po nové a nové módě, si jednoho dne najme dva podvodníky. Ti mu nakukají, že mu ušijí krásné nové šaty, které ale nevidí hlupáci nebo ti, co se na svou funkci nehodí.

Žádné šaty samozřejmě neexistují, jenže císař se bojí, že by mohl vypadat hloupě a nepovolaně. Tak si je oblékne a celá jeho kamarila i urozený dvůr poslušně a falešně hýkají obdivem nad novými šaty jeho veličenstva, které se nahé vydalo průvodem ze zámku. Až malé dítě vykřikne: „Císař je nahý!“ A po něm se císaři vysměje celé město.

Potud pohádku všichni známe. Jenomže ona tak nekončí. Andersen nebyl Čech a v jeho pohádkách dobro často nevítězí nad zlem, chytrost nad hloupostí a čest nad zlobou. Andersen psal pohádky daleko temnější, více ze života.

A tak i v Císařových nových šatech pohádka má dvojí konec. Císař sice poznal, že naletěl podvodníkům a je zahanben, ale průvod dokončí. Možná jako pokání, ale také z opačného důvodu. Prostě proto, že neuzná chybu svého majestátu.

A proč si dnes v neděli povídáme tuto pohádku? No, protože v Liberci žijeme všichni tak trochu jako onen císařský dvůr, kde každý sice ví, jaká je pravda, ale málokdo ji řekne nahlas. Naopak: většina politické reprezentace i samotných občanů se ještě tváří, že je tu všechno v pořádku. A kdo se zkusil ozvat, vrhli se na něj ostatní, ze strachu o své drobky ze stolu, jako vosy.

V pořádku to ale není a nikdy nebylo. Náš web přinesl rozhovor s Jiřím Vařilem z BusLine, který byl pevnou součástí zdejší korupční hydry a dnes ho za to čeká trest. Je příliš inteligentní na to, aby věděl, že se mu nevyhne, a ví, že upřímnost mu dnes může jen prospět.

Proto mluví. Ale neříká něco převratně nového (snad s výjimkou konkrétností). Systém, který popisuje a který v Liberci fungoval a funguje, zná každý. Stejně jako každý dvořan vidí, že císař na sobě nic nemá.

A když něco praskne nebo někdo promluví, je možné, že se v někom pohne svědomí a zastydí se. Ale spíše ani to. Prostě se jede dál. Císař svůj průvod dokončí…