Přesně před rokem – 3. února 2022 – uzavřel premiér Petr Fiala s Polskem dohodu o další těžbě v hnědouhelném dole Turów. Navzdory politickému marketingu přinesla místním jen zklamání.
Premiér Petr Fiala (ODS), ale i hejtman Libereckého kraje (STAN/Starostové pro Liberecký kraj) v médiích často zmiňují dohodu s Polskem ohledně Turówu jako úspěch. Chlubil se jí jak premiér Fiala, když bilancoval na jaře svých prvních 100 dní vlády, tak hejtman Půta, který zase v médiích před Vánoci vypočítával své domnělé úspěchy za 10 let ve funkci.
Podle lidí, kteří bydlí poblíž hnědouhelného dolu Turów, a ekologických organizací je ale tato dohoda nedostatečná a česká vláda vyměnila ochranu vody v přilehlém pohraničním území za peníze na krizovou infrastrukturu. Po roce od podpisu dohody je podle nich zřejmé, že místním lidem dohoda nepomohla.
„Za celý rok jsem si nedokázal odpovědět na otázku, jakým způsobem mohou vodovodní trubky vyřešit tak komplexní témata, jakými jsou ochrana životního prostředí nebo práva obyvatel. Stále nevím, jak hodlá Polsko ochránit naše okolí před vysycháním, když důl stahuje veškerou vodu z okolí. Také jsem zatím neslyšel žádný návrh (byť třeba jen symbolických) kompenzací za to, že naše nemovitosti budou s rozšiřováním těžby ztrácet desítky procent své současné hodnoty. Liberecký kraj si mezivládní dohodou vyřešil otázku financování nezbytné výstavby vodovodů, ale nám, kteří se s negativními důsledky těžby potýkáme, dohoda nic konkrétního nepřinesla, naopak nás odsoudila k dalším dvěma dekádám života s těžbou v těsné blízkosti našich domovů,“ myslí si například Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná, tedy obce, která s dolem přímo sousedí.
Zástupci místních obyvatel i ekologických organizací například kritizují, že stát už rok odmítá předat důležitá data o odtoku vody z českého území do dolu. Není tak, podle nich, možné ověřit, zda funguje podzemní stěna, která má odtoku zabránit. Těžba v dole stále pokračuje, aniž by měla všechna povolení od polských úřadů. Místní lidé se tak stále obávají, že přijdou kvůli pokračující těžbě o zásoby vody dříve, než budou postaveny vodovody.
Česká vláda argumentovala, že dohoda zajistí potřebné informace o množství vody odtékající na polské území. Nicméně se o tyto informace s odvoláním na tu samou dohodu odmítá podělit s veřejností. Dalším důvodem pro podepsání dohody bylo podle vlády a vedení Libereckého kraje vybudování krizové infrastruktury za polské peníze. Nové vodovody však nemají sloužit k ochraně vody a životního prostředí na zasaženém území, ale k zásobování místních lidí pitnou vodou. Zatím však nebyl postaven ani metr. Také dosud nezačala stavba nadzemního valu mezi dolem a obcí Uhelná.
Peníze, které byly pro premiéra i hejtmana největším lákadlem a důvodem rychlého uzavření smlouvy, se ale velice rychle ukázaly jako nedostatečné. Náš Liberec již na jaře loňského roku upozornil, že Liberecký kraj sice získal kompenzaci za ekologické škody a úbytky vody, které způsobuje těžba hnědouhelného dolu Turów České republice a jejím občanům, ve výši 35 milionů eur (v přepočtu 851 milionů korun), které jsou uloženy ve zřízeném fondu Turów, ale tato částka je naprosto nedostatečná.
Odhady nákladů na stavební práce a díla spojená se zabezpečením vody pro obyvatele příhraničí jsou již dnes zhruba dvakrát tak veliké. Oslovené firmy náklady odhadly na 1,542 miliardy korun. Zbytek má doplatit Česká republika, respektive její daňoví poplatníci.
Postup vlády i kraje nekritizují jen obyvatelé příhraničí, ale i ekologické organizace. „Turów není spor dvou zemí. Je to spor, ve kterém stojí na jedné straně zisk fosilního průmyslu a na straně druhé jsou životy a zdraví obyvatel tří evropských zemí. Právo jasně říká, co si může a nemůže takový průmysl dovolit. Případ Turów však ukazuje, že ani soudy, ani státy, ani Evropská unie nejsou schopny své právo na PGE vymoci,” uvedla například Petra Kalenská, právnička Frank Bold, tedy organizace, se kterou Liberecký kraj a hejtman Půta původně spolupracovali, ale která od spolupráce upustila poté, když vedení kraje po předloňských volbách otočilo ve svém přístupu k dolu Turów.
Postup vlády i kraje vadí i dalším organizacím. Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká: „Případ hnědouhelného dolu zůstává jako ukázka neomezené moci fosilního průmyslu, který ničí majetek i životní prostředí ve třech státech, zatímco okolní státy a EU selhávají v ochraně svých občanů a občanek před dopady tohoto průmyslu. Bez podpory svých vlád či Evropské komise nemají místní lidé proti fosilnímu průmyslu šanci.”
Dohoda s Polskem byla podepsána po utajovaných jednáních 3. února 2022. Vláda a Liberecký kraj dostaly od polské vlády a provozovatele těžby PGE peníze, česká vláda následně stáhla žalobu na důl u Soudního dvoru EU.
Oproti deklarované spolupráci mezi státy ale polské úřady loni vydaly rozhodnutí o dopadech na životní prostředí těžby v dole na dalších 24 let. Těžební společnost PGE tak přes 6 měsíců těžila bez tohoto zákonem požadovaného rozhodnutí. Ekologické organizace vydané rozhodnutí kritizují kvůli vážným nedostatkům.
Polské úřady také stále nevydaly povolení k těžbě do roku 2044. PGE tak nadále těží na základě kontroverzního povolení těžby do roku 2026, které je podle generálního advokáta Soudního dvora EU v rozporu s právem EU.
Místní Sousedský spolek Uhelná podal společně s českou pobočkou Greenpeace a s německou organizací Bund Sachsen stížnost k Evropské komisi proti česko-polské dohodě o dolu Turów. Město Žitava a organizace Greenpeace podaly žalobu k polskému soudu proti rozhodnutí o dopadech na životní prostředí.
s využitím zdrojů Jaroslav Tauchman
