Francouzská policie minulý týden zatkla v úterý v alpském lyžařském středisku Courchevel ukrajinského podnikatele a někdejšího zákonodárce Konstantina Ževaga, který je ve své vlasti stíhán pro podezření ze zpronevěry desítek milionů dolarů. Ževago před deseti lety ovládl slévárenský podnik ČKD Kutná Hora, ve kterém působil někdejší vlivný člen liberecké ODS, dnes pro korupci obžalovaný Pavel Krenk.

S odvoláním na ukrajinské prohlášení o tom ve středu informovala zahraniční média. V České republice přinesla informaci jako první ČTK. Ževago je na Ukrajině stíhán v souvislosti s podezřením ohledně vytunelování nyní již neexistující banky Finance & Credit Bank, pátrala po něm i mezinárodní policejní organizace Interpol. Ukrajina zatykač na Ževaha vydala v roce 2019. Podnikatel čelí obvinění, že společně s dalšími vysoce postavenými pracovníky vytuneloval z uvedené banky přes 100 milionů dolarů (skoro 2,3 miliardy Kč). V roce 2021 na něj byl vydán mezinárodní zatykač.

Konstantin Ževago ovládl v roce 2012 ČKD Kutná Hora. Kdysi prosperující slévárenský podnik, který na Kutnohorsku zaměstnával stovky lidí, se po privatizaci v 90. letech dostal do obrovských problémů. Jedním z privatizátorů ČKD Kutná Hora byl i Pavel Krenk, v letech 2002-2005 náměstek libereckého primátora za ODS. 

Podnik se dostal do obrovských problémů po roce 2000, které měl vyřešit vstup strategického investora, což sliboval v médiích osobně v roce 2008 a 2011 samotný tehdejší generální ředitel kuthohorské ČKD Pavel Krenk. Stabilizace ale nenastala ani s příchodem nového majitele, Konstantina Ževaha, a ČKD Kutná Hora na sebe musela sama podat insolvenci, když dlužila věřitelům zhruba 350 milionů korun. Krenk je stále předsedou představenstva podniku.

Pavel Krenk byl loni nepravomocně odsouzen soudem v Liberci. Soud mu vyměřil podmíněný tříletý trest a pokutu 600 000 Kč za machinace s pozemky, kterých se měl dopouštět prostřednictvím svého angažmá v městské firmě Sportovní areál Ještěd.

Krenkovo jméno v soudní síni zní i v další aktuální korupční kauze, a to v případě tunelování evropských dotací během rekonstrukce kostela sv. Máří Magdalény v Liberci. O Krenkovi se zde hovoří jako o skutečném vlastníkovi anonymní firmy Iberus, která byla majitelem kostela.