Na povolebních vyjednáváních mne upoutala jedna věc. Jak víceméně všechny strany před svými voliči deklarují, že s SPD určitě neuzavřou koalici, nebo nebudou oficiálně jednat nebo dokonce jednat vůbec.
Dochází pak k situacím, že zástupci některých stran jednali se zástupci SPD, ale jen „na tajňačku“, o tzv. tiché podpoře, výměnou za nějaké pozice. Se získáním podpory výměnou za „nějaké pozice“ nemám problém, je to podstata povolebních vyjednávání. Jen mi tam trochu vadí, že to musí být tajné. Proč vlastně?
Zástupci LOL se s SPD pak odmítli setkat vůbec, kdybych to měl shrnout do mediální zkratky, tak protože jsou to „skoro fašisti, jak všichni víme“. Aniž by se pokusili zjistit, co vlastně v Liberci SPD prosazují a co je to za lidi. Zkrátka dali přednost nálepce, kterou mají všichni z SPD na čele. Je to paradox, protože se stejnou nálepkou bojuje i LOL, resp. zelení – jde o nálepku „zelených extremistů nebo ekoteroristů“…
Kdybych se někdy chtěl vrátit do politiky, jednu věc bych dělal jinak. Řekl bych předem, že budu jednat se všemi, kdo o to budou stát a s kým by šlo prosazovat náš program. A když se všemi, tedy i s SPD. A řekl bych to včas, aby o tom věděli i voliči. I s rizikem, že některé ztratím.
Pokud mne chce někdo kamenovat, že to je ošklivé a nepřijatelné, tak se musím zeptat proč? Znáte někoho z libereckých zastupitelů SPD? Jsou to „fašisté“? Co závadného prosazují na komunální úrovni? Jsou opravdu natolik horší, než zastupitelé jiných stran? Nejde spíš jen o tu nálepku?
Já bych s nimi jednal třeba i proto, že zastupují 10% voličů. Některé znám osobně, jde i o bývalé voliče ČSSD i Změny. Nejsou to žádní fašisté ani extrémisté. I proto jsem pro mluvení s SPD a vtažení je do hry. A ne z nich dělat vyvrhele politické scény.
To další, co by mne k tomu vedlo, je pak jen chladná politická kalkulace – mluvit s SPD znamená zvětšit svou šanci být součástí koalice.
Vždy jsem se snažil, aby Změna byla součástí nějaké koalice a nemarnila čas v opozici. V tom jsem se lišil od zakladatelů LOL, kteří to viděli jinak a již v letech 2014 – 2018, když jsme byli v koalici s ANO, prosazovali náš odchod do opozice. V pozici vítězů voleb vůči našim voličům jsem to bral jako zcela nepřijatelné řešení tehdejších problémů. Ano, koalice s tehdejším ANO byla v mnoha ohledech hrozná, ale stále asi tak stokrát lepší, než být v opozici a moci jen kritizovat. Kdyby za nic jiného, tak za Lesní koupaliště, pár desítek sociálních bytů nebo protikorupční čistku v DPMLJ to stálo.
Kdyby po těchto volbách nebylo animozity od LOL směrem k SPD, mohla vzniknout třeba koalice ANO, ODS, LOL a právě SPD. Měla by pohodlnou většinu 25 hlasů, všechny tyto strany by pak měly lepší pozici, než získaly následně. Toto řešení „leželo na chodníku“, stačilo ho jen zvednout. ANO by mělo primátora, LOL by byl v koalici a ODS by měla víc než jedno místo v radě.
LOL by v takové koalici mohli prosazovat celou řadu opatření, které by město přiblížili uhlíkové neutralitě a udržitelnějšímu fungování, nebo třeba sociálně odpovědnější řešení různých problémů. Jenže: jde jim o to opravdu? Ve světle toho, že se někteří čelní zástupci LOL zdráhali jít do uvolněných funkcí nebo třeba jednat právě s SPD, se obávám, že jim jsou jejich osobní zájmy, všechna čest výjimkám, přednější, než zájem města nebo jejich voličů. Něco jiného je totiž o věcech mluvit a něco jiného je skutečně dělat.
Povolební vyjednávání, stejně jako kampaň, zvládli nejlépe Starostové a po právu budou město vést i nadále. A nesváděl bych to jen na to, že je s ostatními stranami spojují společné zájmy více než s LOL nebo že politiku v Liberci i nadále ovlivňují někteří mocní pánové v zákulisí. To je pouze fakt, se kterým je potřeba pracovat. Nikoliv tím vysvětlovat vlastní neúspěch.
Takže na závěr jen zopakuji, co jsem říkal už před deseti lety uvnitř Změny – raději bych šel do koalice, kde se „ušpiním“, kde budu muset riskovat i své jméno, kde to nebude „na pohodu“, pokud budu moct prosadit něco z programu, který jsem nabídl voličům. A pokud by to stálo někdy příště na hlasech třeba i SPD, mám v mém případě jasno.
Jan Korytář
