Chrastavský starosta Michael Canov (STAN/Starostové pro LK) je senátorem šest let a svůj mandát by rád obhájil. Za těch šest let o jeho práci pro Liberec ale nebylo nějak moc slyšet. Naplnění nespravedlivého rozpočtového určení daní (RUD), kdy velký Liberec dostává na úkor malých obcí (jako je například Canovova Chrastava) méně peněz (v přepočtu na jednoho občana), nedošlo. Nebylo to schválně? A proč Canov kumuluje veřejné funkce a vyhýbá se odpovědi na konkrétní částku, kolik za tyto funkce bere? Proč jindy hlasitě kritizuje kauzy svých oponentů, ale ke korupčním skandálům STAN/Starostů pro LK mlčí? A nelituje toho, že pomohl před dvaceti lety Liberci prodat spalovnu, na čemž město i jeho obyvatelé obrovsky tratili?
Máte za sebou šest let v Senátu, kde reprezentujete Liberec, byť Vaše domovská Chrastava spadá do jiného obvodu. Nemohu si pomoci, ale zdá se mi, že Vaše práce v Liberci nebyla a není nijak vidět. Co vidíte Vy osobně jako svůj největší senátorský přínos pro Liberec?
Základní činností senátora je spolupodílení se na tvorbě zákonů, jejich schvalování či zamítání. Přestože se zpravidla zákon týká celé republiky, může přinášet podstatný prospěch vůči občanům vlastního senátního obvodu, tzn. i prospěch vůči občanům Liberce.
RUD – zásadně jsem se zasadil o navýšení RUD pro obce. Nejdříve v roce 2017 z 21,40 % na 23,58 % (což byl návrh Libereckého kraje, který jsem v Senátu prosazoval a prosadil) a poté v prosinci 2020 z 23,58 % na 25,84 % při rušení superhrubé mzdy, kde původně nemělo být navýšení vůbec žádné. Navýšení RUD tak činí celkem 4,44 % pro obce, což je pětina daňových příjmů pro každou obec, každé město mého senátního obvodu, pětina daňových příjmů pro Liberec.
Kompenzační bonus pro obce – při kompenzacích pro podnikatele během koronavirové krize si nikdo neuvědomil, že je skryto, že tyto kompenzace z 26 % neplatí stát, ale obce. Jsem pyšný na to, že jsem ve spolupráci se Sdružením místních samospráv tyto ztráty vůbec objevil a v následných lítých bojích v Senátu doslova uargumentoval ministryni financí tak, že byl schválen kompenzační bonus 1 250 Kč na občana, což například pro Liberec znamenalo 300 mil. Kč, a prosadil automatický kompenzační bonus i do budoucna.
GDPR – GDPR se stalo obrovským strašákem především pro astronomické výše pokut. Podařilo se mi po rakouském vzoru prosadit téměř revoluční zrušení pokut pro veřejné instituce, jako jsou školky a školy a mnohé další. Na tento úspěch jsem velmi pyšný, původně jsem byl s tímto návrhem jako utopistickým úplně sám.
Školy, školky a další veřejné instituce i v Liberci tak mohou fungovat beze strachu z nesmyslných pokut.
Z mnoha dalších zákonů se zmiňuji o novele zákona o pozemních komunikacích (odstraňování autovraků), na kterém jsem se výrazně podílel a Liberec díky novele odstranil za rok stovku autovraků.
Přímo Liberce (ale i všech dalších obcí, které jsou akcionáři SVS) se dotýkal problém vodohospodářských dotací. Podle pokynů EU se dotace na vodohospodářské stavby mají poskytovat jen většinovým vlastníkům vodohospodářské infrastruktury (aby se nerozdrobila vlastnická struktura). Což ovšem města a obce, která jsou akcionáři SVS, nejsou. Problém, který se aktuálně týkal i Liberce (vodojem), jsem intenzivně jako senátor řešil na MŽP a výjimku pro obce, akcionáře SVS, se podařilo po dlouhých a komplikovaných jednáních pro akcionáře (včetně Liberce) získat.
Ještě před válkou na Ukrajině, jsem, na žádost primátora, zajistil jednání na ministerstvu financí s paní ministryní ve věci převodu či odkupu budovy Skloexportu do vlastnictví Statutárního města Liberce, kterého jsem se poté i osobně zúčastnil. Že následně odkup nedopadl, je věc druhá, já jsem ze své pozice v této věci učinil maximum.
Sám, na svých stránkách, ale přiznáváte, že se Vám s RUD, které je vůči Liberci tak nespravedlivé (Liberec získává na daních na jednoho občana podobně jako okolní vesnice a mnohem méně oproti například Plzni), nepodařilo nic udělat. Nemají pravdu Vaši kritici, že je to schválně – že zastupujete především zájmy okolních, menších obcí (jako je Vaše Chrastava) a situace Vám tak vlastně vyhovuje?
Již v odpovědi na předchozí otázku jsem uvedl, že během mého senátorského působení se podařilo navýšit podíl obcí z RUD o pětinu (z 21,40 % na 25,84 %). Sen (nutno říci, že oprávněný) Liberce, aby dosáhl na stejné příjmy z RUD na občana jako Plzeň, je však o něčem zcela jiném. Aby takovýto návrh měl šanci na úspěch, musí bezpodmínečně vyjít jako vládní návrh. A to se může podařit jen v nějakém komplexu (například zvýhodnění krajů zasažených těžbou oproti navýšení RUD stotisícovým městům). Nikdy, opakuji nikdy, se ovšem neuvažovalo, že by individuální navýšení RUD pro Liberec mělo být kompenzováno snížením RUD pro malé obce. Proto jsou takovéto úvahy údajných kritiků nesmyslné. Mám zájem na individuálním navýšení RUD pro Liberec.
Změnu RUD jste sliboval před šesti lety. Nestalo se a Liberec dál přichází o stovky milionů. Chcete s tím něco dělat i v příštích šesti letech, budete-li zvolen?
Stalo se. Jak jsem již podrobně uváděl v předchozích odpovědích došlo k navýšení podílu obcí z RUD o pětinu (z 21,40 % na 25,84 %) pro všechny obce včetně Liberce. O zvýšení podílu pro obce budu usilovat i nadále. Co se ovšem týče individuálního navýšení pro Liberec, zde je, jak již jsem uvedl v odpovědi na minulou otázku, řešením jen komplexní vládní návrh. Pokud takový bude, jistě ho v Senátu podpořím.
Politici napříč stranami, Vaše Starosty nevyjímaje, často kritizují kumulaci funkcí. Vy sám jste v Libereckém kraji možná největším příkladem takové praxe – jste senátor, ale ponechal jste si starostování v Chrastavě, jste také krajským zastupitelem. Je to v pořádku? Netrpí tím například Vaše práce pro Liberec?
Je to v pořádku. Souběh senátor – starosta je v Senátu nejen běžný, ale i prospěšný. Jsou to právě senátoři – starostové, kteří nejvíce v Senátu dbají o prospěch obcí a jsou s problémy obcí spjatí, protože se nedostávají do bubliny, která by je od problémů obcí vzdalovala. Garantuji Vám, že nebýt právě senátorů-starostů, nedošlo by k takovým covidovým kompenzacím pro obce, pokud by vůbec k nějakým došlo, a k takovému navýšení podílu RUD pro obce při zrušení superhrubé mzdy, ke kterému došlo, pokud by vůbec k navýšení podílu obcí z RUD došlo.
Co se týče mého působení jako krajského zastupitele, tak zde jsem jen řadovým zastupitelem, který není v žádném výboru ani v komisi. Mě toto působení v zastupitelstvu LK slouží především k důkladnému seznámení se s problémy, které v Libereckém kraji a v jeho obcích tzn. hlavně i v Liberci jsou. Zastupitelstvo Libereckého kraje mě navíc oficiálně zvolilo (pokud si dobře pamatuji, tak jednomyslně) jako osobu, která je jménem Libereckého kraje oprávněna vystupovat na půdě Senátu. V Senátu mám za uplynulých 6 let nejlepší účast na hlasování ze všech senátorů, 99 %. Takže odpověď na Vaši poslední otázku, ne například moje práce pro Liberec tím netrpí.
Jaké jsou tedy Vaše odměny ze všech funkcí, které zastáváte?
Odměna senátora, odměna neuvolněného starosty 6tisícového města (ze zákona 30 až 60 % uvolněného, u mě rozhodnutím zastupitelstva města Chrastava 60 %) a odměna řadového člena zastupitelstva Libereckého kraje (bez členství v jakémkoli výboru či komisi). (Ačkoliv se senátor Canov otázce na přesnou částku, kterou pobírá dnes z veřejných prostředků, vyhýbá, před pěti lety to bylo necelých 166 000 Kč – pozn. red.)
Jste častým kritikem svých konkurentů. Vystupoval jste na demonstracích Milionu chvilek pro demokracii, kde jste pranýřoval kauzy politiků ANO a podobně. Dnes je zřejmé, že Vaše STAN/SLK (SLK se k STAN přihlásili na svém sněmu, navzdory Vašim snahám o rozlišování obou hnutí) se topí v korupčních skandálech a jsou doslova srostlí s mafiánskými strukturami (viz skupina Michala Redla). Proč Vás nyní není slyšet?
Starostové pro Liberecký kraj jsou samostatné politické hnutí (včetně samostatného financování apod.) a s událostmi hnutí STAN (které mimochodem vzniklo později než SLK), o kterých píšete, nemá nic společného (není to úplně pravda, SLK jsou se STAN provázáni financemi za mandáty poslanců a senátorů, včetně senátora Canova, a zástupce SLK je členem předsednictva STAN – pozn. red.). Na straně druhé hnutí STAN je pro SLK hnutí partnerské, SLK dodává své kandidáty za Liberecký kraj na kandidátku STAN do parlamentních voleb.
Ode mne, jako od 1. místopředsedy hnutí SLK nemůžete očekávat, že budu po partnerském hnutí plivat, naopak poznamenávám, že Vaše tvrzení, „že jsou doslova srostlí s mafiánskými strukturami“, odmítám. Jedná se o kauzu jednoho pražského tehdejšího politika STAN (jehož osobně vůbec neznám, nikdy jsem ho neviděl a nesetkal se s ním) a o pro mě naprosto nepochopitelné zapojení pochybné existence Michala Redla, o jehož existenci jsem neměl do vypuknutí kauzy tušení.
Nedívejme se jen do Prahy. Po osvobozujícím rozsudku Vašeho stranického šéfa Martina Půty, kde soudce Petr Neumann osvobodil i ty, kteří se přiznali, jste byl jedním z mála, kdo jej přivítal, byť právníci nad ním kroutili hlavami. Vrchní soud tento rozsudek doslova rozmetal a kauza pokračuje jiným směrem, již jsou první odsouzení. Přijde Vám v pořádku, že Vaši stranu i kraj vede člověk, pro kterého chce státní zástupce 5 let kriminálu za korupci a zneužití funkce?
Hejtman Martin Půta je z hlediska českého právního řádu nevinný a ze zákona je nutno na něj hledět jako na nevinného. Já osobně jsem přesvědčen, že tak – že je nevinen – bude znít i pravomocný rozsudek soudu od počátku a jsem o tom přesvědčen i nadále.
Liberecký kraj dnes volá po zásahu vlády v energetické oblasti. Vy jste byl členem vedení liberecké spalovny, která byla před dvaceti lety podezřelým způsobem prodána (když byla ve veřejných rukou, vykazovala ztráty, po prodeji PPF Petra Kellnera začala zázračně vydělávat). To mělo za následek, že Liberečané platili velké ceny za teplo, ale tento podnik dnes městu chybí a Liberec se jej aktuálně pokoušel získat zpět (spolu s teplárnou). Nelitujete svého někdejšího postoje?
Úvodem musím předeslat, že na tom, že vůbec TERMIZO (termické zpracování odpadů, nepřesně nazývané spalovna) vzniklo, jsem měl osobně svůj nezanedbatelný podíl. A to nejen tím, že jsem jako místostarosta Chrastavy prosazoval, aby se Chrastava zapojila do tohoto unikátního projektu obcí, jehož iniciátorem byl tehdejší primátor Liberce Jiří Drda, ale především ve finále při uzavření všech smluv, když Hrádek nad Nisou na poslední chvíli ze závazku odstoupil a Chrastava ho na můj návrh převzala. Bez tohoto převzetí závazku by se výstavba TERMIZA vůbec nerealizovala.
Ekonomické problémy TERMIZA v době, kdy byla ve vlastnictví obcí, měly svůj původ v tom, že v tehdejší době nebylo obrovským vlivem skládkařské lobby uznáváno spalování odpadů jako termické VYUŽITÍ odpadů, které by mělo ze zákona přednost. To uznání, že spalování je druhem využití odpadů a tudíž má před skládkováním ze zákona přednost, nastalo až v čase, kdy již bylo TERMIZO prodáno a z toho také plynou ty ekonomické výsledky PPF, o kterých jste se zmiňoval (ani toto není zcela pravda – zákon o spalování odpadů vešel v platnost v roce 2001, TERMIZO bylo prodáno skupině sponzora ODS Petra Kellnera v druhé půlce roku 2002 – pozn. red.).
Co se týče samotného prodeje TERMIZA městem Libercem, s tím jsem neměl co společného a neměl ho jak ovlivnit (opět zavádějící – Michael Canov byl členem představenstva spalovny – pozn. red.). O tom rozhodli členové zastupitelstva Statutárního města Liberce (pro prodej nebyl ovšem Jiří Drda). Město Chrastava naopak tehdy své akcie prodat odmítlo a bylo k tomu donuceno až po několika letech, kdy novela zákona umožnila vyvlastnění malých akcionářů.
Na závěr si dovoluji konstatovat, že tehdejší projekt 18 měst a obcí byl vizionářský a předběhl svou dobu. Dnes pozdější prodej TERMIZA nejvíce kritizují ti, kteří patří ideově k těm, kteří tehdy vzniku TERMIZA všemožně bránili. A já nemám co litovat svého tehdejšího postoje, jak uvádíte, ale naopak jsem pyšný na to, že jsem k realizaci výstavby TERMIZA významně přispěl, neboť jeho existence, přes zmíněný prodej, přináší prospěch při likvidaci odpadů v Liberci a jeho okolí. Pokud by došlo k odkupu TERMIZA městem Libercem, samozřejmě bych to jen uvítal.
Otázky kladl Jaroslav Tauchman
