Je to jako ze špatného filmu o organizovaném zločinu a korupci. Vedení města Liberce vypsalo veřejnou zakázku na rekonstrukci budovy URANU, kde předpokládaní cena měla být zhruba 84 milionů korun bez DPH. Soutěží ale zamíchala podmínka na certifikát k likvidaci azbestu. Ten se v budově ovšem de facto vůbec nenachází.
Podmínka zařízla levnější nabídky, vítěz s nejvyšší cenou ovšem odstoupil
Celá soutěž připomínala frašku. Jak informoval Náš Liberec již na podzim, do soutěže se přihlásily tři firmy. První byla První podještědská stavební spol. s r.o., která nabídla cenu 75,2 milionu korun. Druhým bylo společenství firem Společnost Uran, tedy Metrostav DIZ s.r.o. a Subterra a.s. Tyto dvě firmy společně nabídly 84,4 milionu korun. Třetí, s celkově nejvyšší nabídkou, byla společnost Trigema Building a.s. s částkou 90,2 milionu korun.
Vítězem soutěže se, na první pohled překvapivě, stala společnost Trigema Building, byť dala nejvyšší nabídku. A to z jednoduchého důvodu – obě další firmy, tedy První podještědská stavební i Společnost Uran nesplňovaly jednu z podmínek výběrového řízení. Obě levnější společnosti nedisponují certifikátem na identifikaci a odstranění azbestu.
Trigema Building ovšem z neznámých důvodů ze soutěže, ač byla jejím vítězem, odstoupila. Soutěž tedy byla zrušena. O tom, že se tak stane, se v libereckých kuloárech, jak informoval Náš Liberec, hovořilo dávno před výsledky a následným zrušením soutěže.
Proč byla taková podmínka zadána do soutěže, není jasné. Pokud se v rekonstruovaných budovách azbest nachází, řeší to stavební firmy většinou tak, že si najmou specializované společnosti s příslušným oprávněním, které v rámci subdodávky zdraví nebezpečný azbest odstraní. Jenomže zde byla podmínka, aby tak učinily přímo firmy, které se o zakázku uchází.
Žádný azbest v URANU ale de facto není
Certifikát pro nakládání s azbestem byl tedy pro město klíčový. Jenomže podle stavebně historického průzkumu z roku 2017, který si nechalo zadat město, je situace jiná. Plášť budovy složený z boletických panelů, které měly být údajně plné azbestu, jsou podle posudku z tohoto hlediska naprosto nezávadné.
„Podle stavebně technického průzkumu z roku 2017 nevykazují tyto panely žádné riziko výskytu azbestu,“ cituje výsledky průzkumu Písemná zpráva o veřejné zakázce, kterou podepsal primátor města Jaroslav Zámečník (Starostové pro Liberecký kraj). Zpráva konstatuje, že se azbest nalézá pouze ve svrchním asfaltovém plášti budovy, ale jen ve stopovém množství a jen na několika málo místech.
A co víc. Město si nechalo zpracovat v říjnu loňského roku další, ještě technicky podrobnější kontrolu. I ta potvrdila, že se azbest v URANU de facto nenachází. „Výsledky obou laboratorních rozborů jsou prakticky stejné a ukazují mimo jiné následující zjištění: azbest nebyl zjištěn v obvodovém plášti. Azbest byl zjištěn v dodatečně montovaném kazetovém podhledu v m.č.08 v suterénu (plocha cca 11 metrů čtverečních ). Azbest byl zjištěn ve střední a horní vrstvě asfaltových pásů střešního pláště (ovšem pouze u průzkumu v roce 2017),“ uvedl pro Náš Liberec mluvčí liberecké radnice Tomáš Tesař.
Podle radnice se tedy opakovaně nepotvrdilo, že by byl v budově přítomen azbest v nějakém významném množství. Jeho výskyt je de facto zanedbatelný. Rozhodně prý také nemůže vést k zásadnímu navýšení ceny stavby.
„Rozbory tedy prokázaly, že azbest byl zjištěn pouze na dvou místech. Na střeše a v podhledu místnosti č. 08 v suterénu (zmíněná plocha cca 11 metrů čtverečních – pozn. red.). Náklady na likvidaci azbestu v těchto konstrukcích jsou zahrnuty v projektu a rozpočtu na rekonstrukce budovy URAN. Vzhledem k relativně malému rozsahu zjištěné množství nepředstavuje riziko dodatečného nárůstu investičních prostředků nebo zdržení stavebních prací,“ dodal mluvčí Tomáš Tesař.
Podobný názor má i hlavní městský architekt Jiří Janďourek. Ten doufá, že vyloučení problematické podmínky povede ke snížení ceny stavby. „Pokud bude vypsána soutěž znovu – a bude to schváleno – doufám, že to pomůže snížit cenu realizovaného díla minimálně o technologický a hygienický postup při likvidaci azbestu, které po opakovaných měřeních zjištěn nebyl,“ uvedl pro Náš Liberec městský architekt Janďourek.
Kdo byl za podmínku na „neexistující azbest“ odpovědný a kdo z ní může mít radost?
Podivná podmínka na nakládání s azbestem, který v budově vyloučila kontrola z roku 2017 a její výsledky potvrdila i kontrola další, z roku 2021, má své následky. Kdo je ale za ni odpovědný?
Náš Liberec například již nedávno upozornil, že manažerem projektu na rekonstrukci URANU je bývalý kontroverzní úředník magistrátu Michal Vereščák. Ten za předchozího náměstka pro ekonomiku Jana Korytáře ze svého postu odešel. Za Starostů, ODS a ANO, se ale vrátil a pro vedení města pracuje opět.
Úředník Michal Vereščák na sebe poprvé upozornil před lety, když jako mladý a ambiciózní člen liberecké sociální demokracie před parlamentními volbami začal vést svou vlastní kampaň v řádu stovek tisíc korun a odmítal sdělit, kdo mu ji platí. Za to byl stažen z kandidátky a se stranou se musel rozloučit.
Jméno bývalého šéfa odboru dotací Michala Vereščáka se objevuje i v korupční kauze kolem kostela sv. Máří Magdalény. V odposleších, které hloupě utekly hejtmanovi Martinu Půtovi, který své sdělení obvinění rozdával vybraným novinářům, aby tak média ovlivnil vlastní verzí, je Vereščákovo jméno několikrát zmíněno.
Vereščák sice obviněn nebyl, ale obžalovaní v tomto procesu jej na odposleších označují jako jednoho z hlavních aktérů činnosti kolem podezřelého nakládání s dotacemi. Pravděpodobně jej ale zachránila opatrnost, když nechtěl mluvit do telefonu, což ostatní měli za projevy arogance.
Jak bylo zmíněno, podle zastánců „azbestové podmínky“ se škodlivá látka měla údajně nacházet v zejména v boletických panelech, které tvoří opláštění historické budovy URANU. Argumentoval tím například i radní za ODS Petr Židek, který byl sice nejdříve proti podmínce, aby firma musela mít oprávnění na nakládání s azbestem, ale později svůj názor změnil.
„Včera jsem ještě mluvil s člověkem z univerzity v Praze z pozemního stavitelství, ten hlavní problém, který jsem si neuvědomoval, je, že ty boletické panely obsahují azbest. Manipulace s nimi je nebezpečná, protože ve chvíli, kdy se ten panel třeba zlomí nebo praskne, uvolní se mikroskopické částečky azbestu, zamoří poměrně velkou část okolí a lidem, kteří s tím manipulují, jde o zdraví,“ uvedl na zasedání Rady města 13.7. 2021 radní Petr Židek. „Proto bych byl rád, aby se nám to tam vrátilo tak, jak to bylo v původním návrhu, ale odsouhlasím jakoukoli variantu, která tu bude schválena. Ale zdraví je to nejcennější, tak bychom to tam měli nechat,“ dodal.
Všichni radní koalice Starostů pro Liberecký kraj, ANO a ODS s tím souhlasili a podmínky veřejné soutěže byly jednomyslně schváleny.
Neexistující azbest v URANU měl ale přeci jen dvojí význam. Náklady na rekonstrukci se alespoň pro veřejnost a média prodražily a zároveň s tím, se začalo hovořit o alternativním místě pro úředníky. Není tajemstvím, že minimálně část radniční koalice prosazuje, aby se místo rekonstrukce URANU nakoupila budova S tower od společnosti Syner Group.
Ta zde sice má své sídlo a dočasně zde sílí úředníci, kteří sem byli sestěhováni z URANU kvůli jeho rekonstrukci, ale jinak je dlouhodobě prázdná, což u tak velké budovy s sebou nese náklady. V minulosti si budovu pronajímal Úřad práce, ale ten nyní sídlí ve vlastní budově vedle S tower.
foto: rearchitekti.cz
