Hloupě a nechutně si připomnělo liberecké zastupitelstvo památku židovských občanů, kteří nepřežili plameny holocaustu. I v Liberci to bylo přes tisíc lidí. Na zastupitelstvu se ale včera tleskalo vystoupením party lidí, která v čele s hercem Pavlem Trávníčkem přišla Liberec prosit o peníze na projekt připomínající jednoho z největších sponzorů Henleinových nacistů, Theodora Liebiega.

27. ledna 1945 Rudá armáda osvobodila vyhlazovací tábor v Osvětimi, kde nacistické rasové šílenství přežilo jen sedm tisíc lidí. Osvětim se stala a navždy musí stát symbolem nacistických hrůz a památkou obětí německého fašismu.

27. ledna 2022 přišla na liberecké zastupitelstvo skupinka lidí, která se zde ucházela o finanční podporu jakéhosi projektu, který chce velebit Theodora Liebiega. Velebit a oslavovat, nikoliv kriticky nahlížet a hodnotit.

Nejbizarnějším vystoupením pak byl projev herce Pavla Trávníčka, který se košatě a pateticky rozhovořil o „osobnosti evropského významu, pana Theodora von Liebiega“. Zmiňován byl samozřejmě jako průkopník automobilismu, povídalo se o jeho zdejší fabrice na automobily etc.

Automobilové průkopnictví Theodora Liebiega samozřejmě nikdo nepopírá, ale jeho „evropský význam“ je přeci jen jinde. Je typickým představitelem velkých průmyslníků, kteří se dali, zcela dobrovolně a za vidinou dalších zisků, do krvavých služeb nacismu.

Liebiegové byli vždycky známí svým ukrutenstvím vůči zaměstnancům, a to již od dob zakladatele, Johanna Liebiega. Theodor Liebieg nebyl výjimkou. Na války půjčoval už císaři a dostával za to armádní válečné zakázky, díky kterým jeho průmyslové impérium tloustlo i za pomocí dětské práce, kterou byly liebiegovské fabriky vyhlášené.

Ve třicátých letech se pak vzhlédl v Adolfu Hitlerovi a stal se předním podporovatelem Konráda Henleina, vůdce sudetoněmeckých nacionalistů, kteří si postupem času dali jasný cíl: rozbít Československo a Sudety přivést do hitlerovského Německa. Cíl, který se jim splnil, ale předznamenal tak i konec většiny českých Němců v Československu o pár let později.

A Theodor Liebieg? Jako hlava Hospodářské komory v Liberci i jako on sám osobně až fanaticky podporoval Henleinovy nacisty. Sponzoroval je obrovskými částkami před každými volbami, byl znám svou přítomností na jejich veřejných akcích. Liebieg ve svém fanatismu tak vynikal, že v době mobilizace v roce 1938 se raději skrýval pod falešnou identitou, vědom si možných důsledků své politické činnosti.

Jenže přišel Mnichov. Theodor Liebieg stál vedle tehdejšího primátora Liberce Rohna, když spolu na schodech radnice 8. října 1938 vítali nacistická vojska, která do města vjela na základě Mnichovské dohody. Už v těch dnech byli zatýkáni a mizeli antifašisté, komunisté, sociální demokraté. Za pouhý měsíc nato vzplanula kousek od radnice synagoga…

Panu Theodoru Liebiegovi se jeho politické sny splnily, byť si jich moc neužil. Zemřel již v roce 1939.

Lidé jako bavič Pavel Trávníček asi neví, kdo Theodor Liebieg SKUTEČNĚ byl a co znamenal v dějinách našeho města. Radní a zastupitelé Liberce by to ale vědět mohli a měli…