Rychlost libereckých úřadů je fascinující. Celé 4 roky trvalo libereckým úředníkům, než vydali konečné rozhodnutí, že se má na památkově chráněný prvorepublikový obchodní dům v Pražské ulici vrátit původní nápis Brouk a Babka. V roce 2017 jej tehdejší provozovatel bez ohledu na zákony vyměnil za nápis Snowbitch. Z objektu už se odstěhoval.
Pro společnost Snowbitch to znamená, že musí nápis odstranit. „Pokud ho po nařízení neodstraní, je postup úřadu buď exekuce donucovacími pokutami, nebo náhradním výkonem, popřípadě přes klasického exekutora,“ zmínil Jaroslav Urban ze stavebního úřadu v Liberci. Úředníci však řešili pouze odstranění nového nápisu, nikoliv návrat původního. Jako první na aktuální rozhodnutí libereckého magistrátu upozornila MF Dnes.
Jenomže, jak zjistila Mladá fronta, někdejší nájemce, který svévolně na památkově chráněný objekt nainstaloval nápis Snowbitch (v překladu doslovně Sněžná čubka, slangový výraz pro snowboard), se z funkcionalistického obchodního domu již odstěhoval a k nápravě se nemá.
„Zatím nevím, jak se k tomu postavím. Sundání současného nápisu a instalace původního je nákladná záležitost. Ani nevím, v jakém stavu ta písmena jsou, ale zásadně se tomu nebráním,“ řekl a zároveň přiblížil, proč obchod se sportovním zbožím skončil. „Ekonomicky to nevycházelo. Na to, kolik jsem tam měl zboží, jsem neměl dostatečný obrat,“ vysvětlil pro MF Dnes majitel již zaniklého obchodu se sportovními potřebami.
Náš Liberec o svévolném zásahu majitelů v prosinci 2017 informoval jako první. Jejich počin vzbudil rozporuplné a většinou negativní reakce. Stalo se tak bez souhlasu památkářů i magistrátu. Dům je přitom nejen v srdci památkové liberecké zóny, ale sám je zároveň prohlášenou kulturní památkou.
Tehdejší instalace vzbudila rozruch i na sociálních sítích, kde na ni jako první upozornili Mjölk architekti a knihkupec Martin Fryč. Většina reakcí na tento počin firmy byla negativních, a to nejen od Liberečanů, ale také například od šéfredaktora Respektu Erika Taberyho nebo od architekta a herce Davida Vávry.
Někdejší náměstkyně Karolína Hrbková (Změna) výměnu nápisu na funkcionalistickém domě jednoznačně odsoudila a dala podnět příslušným úřadům magistrátu. Dnes, čtyři roky poté, to možná vypadá, že s tím město Liberec bude něco dělat.
Funkcionalistický obchodní dům Brouk a Babka je od první republiky významnou součástí liberecké Pražské ulice. Společnost Brouk a Babka byla založena již v roce 1908, nicméně svého vrcholu dosáhla ve 30. letech, kdy došlo k vybudování rozsáhlé sítě obchodních domů, tzv. broukáren. Jejich příznačným rysem byla (až na výjimky) kvalitní funkcionalistická architektura, která šla ruku v ruce s nejmodernějšími dobovými obchodními trendy – samoobslužným prodejem, zásilkovou službou, prodejem na úvěr, potrubní poštou, eskalátory, dětskými koutky či odpočinkovým zázemím pro zaměstnance.
Podle webu Liberec-reichenberg.net liberecká filiálka firmy byla postavena v dolní části dnešní Pražské ulice na místě bývalého hostince „Zur Sandwirt“, přičemž firma neúspěšně usilovala i o získání sousední parcely, na které stál od roku 1920 výstavní pavilón Metznerbundu. Konstrukce je tvořena železobetonovým skeletem a pro Liberec atypickým prvkem je celoskleněná zavěšená fasáda, užitá na celém průčelí kromě posledního ustupujícího patra s administrativními prostorami.
Mimořádně zdařilé je pak pasážové řešení hlavního vchodu, před který architekt Gillar navrhl dvojici zaoblených prosklených čtvercových výkladních skříní z ušlechtilé oceli anticorro. Vstup se tak nalézá až ve třetině hloubky parcely a zákazník si měl možnost prohlédnout zboží v pasáži ještě před vstupem do obchodu. Zajímavé je, že liberecká realizace sloužila o tři roky později jako vzor pro další obchodní dům Brouk + Babka (dnešní Bílá labuť) v ulici Na Poříčí v Praze, kde byl Gillar autorem interiérů.
