Před dvěma lety měl 1. liberecký festival poezie až nečekaný úspěch a ohlas. Za jeho vznikem i realizací stojí duo výtvarnice Olgy Veselé a básníka Martina Trdly, fungující pod příznačným názvem Veselá Trdla. O tom, proč je potřeba poezie i jaký bude letošní druhý ročník, který v Liberci proběhne 25. září, jsme si povídali s oběma organizátory.

Je před námi již druhý ročník 1. libereckého festivalu poezie. Ten první zaznamenal pro někoho možná až překvapivý úspěch. První otázka je tedy nasnadě: Proč až po dvou letech?

Martin: Chceme, aby festival měl vždy něco navíc. Kdybychom ho dělali každý rok, mohli bychom se dostat do určité rutiny a nechceme se stát poetickou „Benátskou“.

Olga: Navíc je příprava takto velkého festivalu organizačně a finančně náročná a akci děláme při našich zaměstnáních. Mezi jednotlivými ročníky však nezahálíme. Stejně jako po prvním ročníku, tak i po druhém vyjde v péči Nakladatelství Bor almanach s tvorbou účastníků literární přehlídky.

Martin: Takže vlastně je tu festival tak trochu každý rok.

Dobře…? Všiml jsem si, že letos bude festival trochu jiný. Předtím byl v libereckém klubu Ateliér, dnes má být venku, před barokním kostelem Nalezení sv. Kříže? Jsou i jiné změny?

Martin: Děláme ho venku z několika důvodů. Začali jsme ho připravovat v lednu, kdy vládl lockdown a nikdo nevěděl, zda se vůbec ještě někdy nějaká kulturní živá akce uskuteční. Věřili jsme, že ano, ale věděli jsme, že venku by byly případné restrikce mírnější. Teď je situace jiná, ale může se změnit.

Olga: Dalším důvodem je také to, že jsme festivalu chtěli dát ještě jeden rozměr a více ho propojit s veřejným prostorem. Proto ho děláme v tomto parku, který je sice v centru města, ale příliš se netěší pozornosti kultury i Liberečanů. To jsou asi největší změny.

Martin: Tohle je asi nejviditelnější změna. Ale k ní se váže také to, že v areálu dáme prostor mimo literaturu a umění také místnímu vinnému baru, děčínské čajovně, budeme tu mít stánek s nejen upomínkovými festivalovými předměty, jako jsou třeba trička nebo záložky, ale také s knihami a tvorbou účinkujících či fotokoutkem. Také chceme ukázat skvělý sdílený kulturní prostor Argonaut, kde budou probíhat fotografické výstavy. Samozřejmě letos je program opravdu nabitý. Dokonce máme i více hostů než minule.

Minule bylo účinkujících opravdu hodně. Pokud si dobře pamatuji, vystoupili i zahraniční básníci, respektive básnířky. Jak to bude tedy letos?

Martin: Letos máme 27 hostů, sázíme především na vynikající literáty z tuzemska. Máme tu několik lidí, kteří získali snad nejznámější české literární ocenění Magnesia Litera, několik hostů na tuto cenu nominovaných, velice se těšíme na vystoupení Oty Klempíře, který je znám spíše jako jeden z frontmanů kapely J.A.R. Vedle těchto hvězd dáváme vyniknout i méně zavedeným básníkům a básnířkám. Zahraniční účast je letos menší, přeci jen, jak jsme již říkali, kvůli pandemii se zpočátku nevědělo, zda sem může někdo vůbec přicestovat. Nakonec tu ovšem dva hosty odjinud máme – ze slovenských Malacek přijede Miroslav Dávid a online se s námi spojí z Francie Anna Brikciusová. 

Olga: Na začátku jsme přípravy vzali opravdu zhurta. Psali jsme i třeba Yoko Ono, Patti Smith či Garymu Snyderovi. Odpovědí jsme se zatím nedočkali, tak třeba příští ročník (smích).

Asi se Vás na to ptalo víc lidí: ve dvou věnujete tolik energie poezii, která není zrovna komerční zábavou číslo jedno. Proč vlastně?

Olga: Právě proto. Lidi poezii nepřikládají takovou váhu, jakou si zasluhuje.

Martin: Poezie tady s námi je již od starověku a je to královna umění, jen jsme na ni trochu zapomněli.

Olga: Když dáte na literární čtení i dvě tři známá jména, tak to má stále omezený okruh posluchačů. Když však zkusíte těch jmen dát dvacet a více, to už přeci nemůže nikoho nechat chladným.

Martin: Jsem přesvědčen, že v takovéto paletě poezie si každý může najít toho svého básníka, který mu sedne.

V Liberci jste první a jediní. Ale existuje něco podobného i jinde? Inspirovali jste se třeba někde?

Martin: Nejsme určitě jediní ani v Liberci, ani v republice. V krajském městě se léta koná festival Literární pozdravy, menší akce Tři básníci na konci léta a občas nějaké poetické čtení v Knihkupectví a antikvariátu Fryč. Ale většinou jsou podobné akce rozprostřeny do více dnů a třeba se odehrávají i na více místech. Ale takový „maraton“ za sebou jdoucích básníků a hudebníků v jednom dni je možná něčím ojedinělý.

Olga: Po návštěvách několika literárních festivalů nám došlo, že festival zaměřený převážně na poezii v Liberci není. Inspirace pro naši dramaturgii je čistě pod značkou Veselá Trdla.

Fajn, doufejme, že pětadvacátého září bude pěkné počasí, zkuste říct, proč by se Liberečané i přespolní měli přijít na festival podívat.

Martin: I kdyby bylo škaredě, nemusí se návštěvníci ničeho obávat, akce se přesune zhruba sto metrů od tohoto parku do Zeyerovy ulice do klubu Argonaut. Ale byli bychom rádi, kdyby se festival konal pod širým nebem.

Olga: Pro místní bude zajímavé určitě to, že kdo přijde, uvidí po dlouhé době oživenou část Liberce, která je jinak spíše „mrtvá“. Lákadlem pro všechny je celý tento festival, protože je osobitý a poezii ukazuje v jedinečném úhlu a úplně pro každého.

Martin: A kdo ví, co bude za dva roky. (smích)