Zámek ve Stvolínkách, jehož současným vlastníkem je obec Stvolínky, tvoří společně s objekty kostela Všech Svatých, bývalým zámeckým parkem a hospodářským zázemím jedinečný barokní soubor letní residence litoměřických biskupů vzniklý po roce 1664. Barokní areál vytvářel a stále je nejen výjimečnou památkou obce, ale také celého regionu. Jeho novodobou historii poznamenala druhá polovina 20. století, především 80. léta, a uzpůsobení zámku k potřebám českolipského archivu, Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě, při němž došlo k zahájení adaptace půdního prostoru pro vestavbu depozitáře, výměně střešní krytiny za dřevěný šindel a výměně okenních výplní.
„Objekt zámku ve Stvolínkách je v programu PZAD od roku 2014. Od této doby se snaha památkové péče soustředila především na obnovu havarijního stavu střešního pláště, dále byla provedena obnova větší části exteriérových omítek a výplní otvorů arkád vnitřního nádvoří, v loňském roce započala také výměna okenních výplní.“ komentuje postupující obnovu zámku Petr Feige.
O tři roky později se do Programu PZAD zapojil také objekt renesančního zámku v Horní Libchavě. Od této chvíle se snaží památková péče především o obnovu havarijního stavu střešního pláště a repasi okenních výplní. Část objektu byla také zobytněna.
V roce 1623 koupil konfiskované panství Vilém Vratislav z Mitrovic, pozdější velkopřevor maltézského řádu. Řádovou komendou (označení pro sídlo rytířského či křižovnického řádu) zůstala pak Libchava až do vzniku československého státu. „V první třetině 20. století, tedy za vlastnictví agrárnického senátora Josefa Vraného, prošel objekt necitlivými úpravami. Na stavu objektu se podepsalo také další jeho využívání, například jednotkami SS nebo Československou armádou. Nešetrné zacházení a neúdržba objektu pokračovala i po roce 1989, kdy zámek přešel do vlastnictví obce Horní Libchava. Od roku 2010 je zámek v soukromém vlastnictví a jeho majitelé se snaží o velmi náročnou obnovu za spolupráce s památkovou péčí.“ ujasňuje Petr Feige vývoj objektu ve 20. století i jeho aktuální stav.
Ve stejném roce se do Programu záchrany architektonického dědictví zapsal i zámek v Horní Polici. Od roku 2017 bylo tedy provedeno odvětrání obvodových zdí v 1. nadzemním podlaží pomocí odvětrávacích kanálků, souvrství podlah včetně pochozích vrstev, cihelné topinkové dlažby a obnova části interiérových omítek.
„Zámek v Horní Polici je objekt tvořený dvoukřídlou obytnou a správní budovou a hospodářským dvorem, který z části celou dispozici uzavírá. K areálu zámku původně přiléhala i zahrada. S výstavbou zámku bylo započato na konci 17. století, pravděpodobně ve stejné době jako se stavbou areálu kostela Navštívení Panny Marie. Obě stavby byly dokončeny ve dvacátých letech 18. století, kdy panství spravovala vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. Za autory obou staveb se považují Guilio a Octavio Broggiové.“ popisuje zámecký areál a jeho historii Petr Feige.
Zámek sloužil jako správní budova pro úřednictvo. V 19. století zde byl umístěn jezuitský seminář. Po roce 1948 byl zámek převeden do užívání zemědělského družstva, které jej využívalo k hospodářským a administrativním účelům. Současným vlastníkem objektu je obec Horní Police.
Z řady probíhajících obnov kulturních památek v Libereckém kraji jsou některé významnější projekty financovány z Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD), jenž je každý rok vypisován Ministerstvem kultury České republiky. Mezi takové památky patří sakrální i světské stavby v kraji, například zámek ve Stráži pod Ralskem, zámek v Doksech, sušárna chmele v Dubé aj.
Tisková zpráva Národního památkového ústavu v Liberci
