Po úhybných manévrech jsme se zakopali na předem připravených pozicích. Tímto Švejkovým hlášením z východní fronty lze uvést přes rok trvající kalvárii s převodem podílů družstevních bytů pod taktovkou radního Hrona ze Starostů.
S otevřeným komentářem postupu primátora Zámečníka a radního Hrona ve věci převodu podílů družstevních bytů jsem záměrně čekal až do okamžiku, kdy byla na dnešním jednání zastupitelstva konečně schválena smlouva. Dřívější kritikou jejich postupu bych nakonec mohl kvůli jejich ješitnosti celé hlasování ohrozit. Protože v posledních měsících už šlo z jejich strany právě jen o ješitnost a obranu ega.
Celá kauza je přitom tak prostá! Před 20 lety uzavřelo město s družstevníky smlouvu, ve které se zavázalo, že na ně po 20 letech podíly převede za korunu. Nyní mělo jen dojít k jejímu naplnění. Ale přišla památná tisková konference primátora Zámečníka v květnu 2020, kdy ohlásil, že smlouvy jsou neplatné a že se půjde k soudu. Tímto byl zahájen více než roční střet města s družstevníky, nyní zakončený tak, jak bylo ve smlouvách psáno.
Proč to všechno? Protože radní Michal Hron, právník amatér, shledal, že město udělalo před 20 lety při schvalování těch smluv procesní chyby. Jenže na tohle každý student práv umí velmi rychle odpovědět – tyto chyby přeci nemohou jít k tíži druhé smluvní strany. Je to stejné, jako byste měli třeba fabriku a nechali v kanceláři pobíhat řadového zaměstnance v košili a ten by v té kanceláři podepsal kontrakt za miliony. Mohli byste se snad dovolávat neplatnosti smluv? Nemohli, to je vaše odpovědnost, pokud máte ve fabrice chaos. Druhá smluvní strana nemá povinnost zkoumat, zda měl příslušný zaměstnanec oprávnění takovou smlouvu podepsat. Tohle tedy zná každý student práv. Nikoliv však právník amatér, radní Michal Hron. Protože ten s paragrafy rád operuje, ale nepoužívá je k tomu, aby hledal spravedlnost. Používá je tak, aby jakýkoliv racionální smysl rozmlátil na kousky. Takto šikanoval nesmyslnými formalismy jakožto opoziční zastupitel v minulém období na zastupitelstvech Korytáře a spol. A zjevně ho to nepustilo, ani když je v radě města.
Jenže tady šlo už o docela vysokou hru, nikoliv jen o trapné exhibice na zastupitelstvu, jaké předváděl Michal Hron v minulém volebním období. Protože s odkazem na svůj zcela chybný právní výklad se radní Hron spolu s primátorem pokusili neoprávněně obrat družstevníky o statisíce. Když byla Hronova argumentace o neplatnosti smluv rozmetána neratovickým rozsudkem či stanoviskem Ministerstva pro místní rozvoj, už si jen snažil zachránit pošramocenou pověst. Posunul svoje námitky na téma zdanění takového převodu. Na to konto byl ovšem ze strany družstevníků laskavě upozorněn, že o jeho služby daňového poradce se ho nikdo neprosil. Následně nastal další Hronův posun na téma nedovolené podpory podnikání, což se taktéž velmi rychle u družstevních bytů sloužících prostě k bydlení ukázalo jako chiméra.
Nakonec tak musel jak primátor Zámečník, tak i radní Hron převod za korunu na zastupitelstvu odmávnout. Trvalo to rok hádek, desítky zbytečně promrhaných hodin zastupitelů, radních i úředníků a minimálně 1 mil. Kč z veřejné kasy vyhozený v této kauze za právníky. Omluva? Přijetí politické odpovědnosti? Zatím nula. Lze jen doufat, že to teprve přijde. A že alespoň radní Hron se k této záležitosti postaví čelem a za zbytečně promrhané veřejné peníze, útrapy a stres způsobený družstevníků nakonec svojí politickou odpovědnost přijme. V opačném případě budeme za klub Změny pro Liberec na podzim navrhovat jeho odvolání. Nevidíme jediný důvod, aby po tomto zásadním selhání bral Michal Hron i nadále 11 tisíc měsíčně za svou pozici neuvolněného radního. Přínos jeho členství v radě města jsme dostatečně poznávali poslední rok.
Jindřich Felcman, zastupitel za Změnu pro Liberec/Zelené
