Poslanecká sněmovna v tomto týdnu rozhodne o tom, jak budou vypadat naše národní parky a chráněné krajinné oblasti. Ve třetím čtení nového stavebního zákona budou totiž poslanci hlasovat i o některých pozměňovacích návrzích, které ochranu jedinečné přírody oslabují.

O stavebních záměrech v nejpřísněji chráněných územích podle těchto návrhů již nebudou rozhodovat jejich správy. Přes některé výhrady je proto z pohledu ochrany naší nejcennější přírody přijatelný vládní návrh. Správci chráněných území si tedy dovolují formulovat toto společné vyjádření:

Správa národního parku Šumava
„Zástavba ohrozí řadu ikonických míst Šumavy. Příkladem může být Zhůří u Rejštejna, odlesněný hřbet, na kterém kdysi stávala vesnice a zbyly po ní jen křížky a pár rozpadlých základů. Před dvaceti lety zde obec i přes zásadní nesouhlas Správy národního parku schválila zastavitelné území pro více než třicet domů. Velké množství chráněných druhů a citlivých ekosystémů dosud brání jakékoli výstavbě. Schválení pozměňovacích návrhů může spustit stavbu „satelitního městečka“ přímo v srdci národního parku Šumava. A například na Filipově Huti hrozí zástavba rozsáhlých luk kolem několika domů. O vyloučení platnosti regulativů například pro tato území se některé pozměňující návrhy intenzivně snaží,“ konstatuje Pavel Hubený, ředitel Správy národního parku Šumava.

Správa národního parku Podyjí
„V malebném Čížově chtěl v devadesátých letech developer postavit obří apartmánový hotel se souhlasem obce. Pokud by některé pozměňovací návrhy prošly a investor by s obdobným záměrem přišel znovu, stavební úřad nemusel brát ohled na negativní stanovisko Správy parku. V jádru národního parku, či v hodnotné krajině jeho ochranného pásma, by tak mohlo vzniknout něco opravdu obludného,“ říká Tomáš Rothröckl, ředitel Správy národního parku Podyjí.

Správa Krkonošského národního parku
„Nejen Krkonošský národní park, ale také jeho ochranné pásmo má mimořádnou přírodovědeckou a krajinářskou hodnotu. Konečně také pro ni je zákonodárci vyhlásili. V současné době jsme svědky další vlny enormního tlaku developerů na krkonošskou a podkrkonošskou krajinu. Pokud by Správa KRNAP přišla o jednu ze svých klíčových kompetencí v ochraně přírody, tak jak to předpokládají hospodářským výborem schválené pozměňovací návrhy, už zanedlouho by se stala jen správcem laviček a bezcenných trávníků uprostřed džungle apartmánových domů. Současný útok na pravomoci ochrany přírody ve velkoplošných chráněných územích zcela neguje úsilí a celospočenskou podporu, jaké se národním parkům, jejich ochraně a také místním obyvatelům dostalo v době projednávání národně-parkové novely zákona 114/1992 Sb. v roce 2016 a 2017,“ podotýká Robin Böhnisch, ředitel Správy Krkonošského národního parku.

Správa národního parku České Švýcarsko
„Krajina Českého Švýcarska je nesmírně atraktivní a proto zde bude vždy nejednoduché hledat rovnováhu mezi její ochranou a rozvojem zástavby. Ztráta kompetencí Správy národního parku by tak mohla do budoucna ohrozit zdejší unikátní přírodní a krajinné scenérie, a také znehodnotit dosud zachovalý obraz zdejších sídel,“ uvádí Pavel Benda, ředitel Správy národního parku České Švýcarsko.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
„Každý, kdo někdy navštívil Český ráj, Pálavu, Třeboňsko nebo třeba Beskydy, ví, jak atraktivní je tamní krajina. Pokud by o ní najednou rozhodovaly pouze stavební úřady, snadno se ztratí nejen přírodní a krajinná hodnota, ale i jedinečný charakter celých chráněných území. V ohrožení budou třeba unikátní louky na hřebenu beskydské Soláně,“ vysvětluje František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.

Některé pozměňovací návrhy vnášejí opravdu nepředvídatelný chaos do rozhodování o stavbách v chráněných územích. Stavebníci nebudou vědět, v jakých situacích se obrátit na stavební úřad a kdy budou muset oslovit správy národních parků nebo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR.

Tisková zpráva národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR