Projekt modernizace Krajské nemocnice Liberec, a.s. nabírá reálné obrysy. Centrum urgentní medicíny (CUM) by mělo být dokončeno v roce 2025. Jen stavba vyjde na 2,42 miliardy. Krajští radní na včerejším jednání odsouhlasili nejenom výši financování, ale i záměr zajistit úvěrové zdroje u některých z českých či evropských bank. V zákulisí kolem nemocnice přitom zuří skrytá personální válka.
„Financování I. etapy modernizace liberecké nemocnice vychází z návrhu využít příplatkové povinnosti všech tří akcionářů a Krajské nemocnice Liberec, a.s. do roku 2024 a také úvěru k dofinancování, který bude činit 1,3 miliardy korun. Z vlastního rozpočtu přitom počítá kraj s investicí ve výši 380 milionů,“ uvedl Zbyněk Miklík, náměstek hejtmana pro resort ekonomiky, majetku, investic, veřejných zakázek a informatiky.
Částka 1.300.000.000 korun bude financována z úvěrových zdrojů čerpaných Libereckým krajem v letech 2022 až 2025 a částku 380.000.000 korun zajistí Liberecký kraj ze svého rozpočtu v roce 2021 až 2025. Do roku 2024 bude celková částka příplatku kraje jakožto akcionáře činit 419,445 milionu. Zbytek uhradí Turnov, Liberec a nemocnice.
„Úvěr budeme splácet mezi roky 2026 až 2035, a to v rovnoměrných splátkách. Kraj bude ručit vlastními příjmy. Nyní poradenská firma Deloitte Advisory s. r. o., kterou jsme si najali, osloví všechny systémově významné banky v České republice a také Evropskou investiční banku v Lucemburku,“ dodal náměstek Miklík.
„Zajistit peníze na tak významný projekt, jakým je výstavba Centra urgentní medicíny, je náročným úkolem. Chtěl bych ale zdůraznit, že tato investice přinese kvalitní zdravotní péči i dalším generacím,“ vysvětlil hejtman Martin Půta. „Krajská nemocnice již má od minulého týdne stavební povolení na pavilon Centra urgentní medicíny. Pokračuje i projektová příprava a dále řešíme financování projektu jako celku. Podnikáme všechny kroky k tomu, abychom příští rok mohli zahájit stavbu.“
Ke stavebním pracím za 2,42 miliardy korun je tedy nutné ještě nutné započítat náklady ve výši zhruba jedné miliardy na vybavení a přípravu projektu, přeložky sítí, výkupy pozemků, změnový management a pořízení přístrojů. Náklady projektu jako celku včetně zdravotních technologií tak činí přibližně 3,4 miliardy korun včetně DPH.
V době rozhodování o zásadní miliardové krajské zakázce je ovšem i politické dusno. Hejtman Martin Půta se opakovaně snaží do vedení nemonice na sílu protlačit svého blízkého kamaráda, Pavla Marka, který díky jeho vlivu získal na starost českolipskou nemocnici. Naposledy se Půta snažil Marka instalovat do vedení KNL těsně před loňskými krajskými volbami, a to dost nestandardním způsobem.
Pavla Marka navrhla do vedení liberecké nemocnice Půtovi zcela loajální starostka Semil, stranická podřízená a předsedkyně dozorčí rady KNL Lena Mlejnková. Takto závažný bod nebyl projednán ani v zastupitelstvu kraje a ani nebyli informováni další akcionáři, například město Liberec (KNL vlastní většinově Liberecký kraj, ale jen z 83%). Zvolení dokonce nebylo ani na řádném programu. O tom, že se má jednat o novém členu vedení liberecké nemocnice, informovala Lena Mlejnková ostatní členy dozorčí rady stručným emailem pár dní předem.
Hejtman Půta již jednou, před třemi lety, Pavla Marka do vedení KNL prosadil. Zvedl se proti tomu ale silný odpor, zástupci vedení nemocnice přímo mluvili o silovém a nehorázném nátlaku hejtmana Půty a na protest proti tomu dokonce odcházeli z funkcí. Docházelo dokonce k manipulacím se zápisy z dozorčí rady, kde se mazala diskuse vyjadřující nesouhlas s instalací Pavla Marka do vedení KNL. V reakci na to Pavel Marek raději na post ve vedení KNL rezignoval a byl bez výběrového řízení instalován do vedení českolipské nemocnice, kterou vede do teď.
A jak má vypadat financování stavby?
Strana |
Finanční angažovanost (zaokrouhleně) |
Liberecký kraj |
2.099.445 |
statutární město Liberec |
85.948 |
město Turnov |
54.526 |
Krajská nemocnice Liberec, a.s. |
180.000 |
Celkové zdroje na stavbu CUM |
2.420.000 |