Památkáři zachraňují kostel v Jindřichovicích pod Smrkem

Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Jindřichovicích pod Smrkem, okres Liberec, byl zapsán v roce 2018 jako jediný na Frýdlantsku do Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD), které vypisuje každoročně Ministerstvo kultury České republiky. Díky příspěvku z Programu došlo již k rozsáhlým opravám a další se plánují.

Stavební konstrukce farního kostela Nejsvětější Trojice jsou s velkou pravděpodobností středověkého původu. První zmínku o něm datujeme k roku 1346. Tehdejší podoba kostela ale není v pramenech dochována jednoznačným popisem. „Z povahy udržovacích prací zanesených v kostelních účtech lze usuzovat na jednolodní stavbu, s věží krytou dřevěnou nástavbou a zastřešením. Jako pozdně gotické jsou stavebněhistorickým průzkumem interpretována obvodová zdiva lodě, severního přístavku a spodní poloviny věže.“ hovoří o nejednoznačné podobě původní středověké stavby Mgr. Petr Freiwillig, Ph.D. Současnou barokní podobu kostel získal v letech 1717–1729, kdy proběhla zásadní rekonstrukce objektu. Poté se pokračovalo zejména interiérovými úpravami. Ve druhé polovině 20. století se kostel postupně dostal do havarijního stavu.

Až přechodem kostela z římskokatolické církve do vlastnictví obce v roce 2015 došlo k prosazení obnovy svatostánku. Velkou zásluhu na této činnosti má starosta Jindřichovic pod Smrkem Ing. Pavel Novotný.

Na základě stavebně historického průzkumu byl kostel Nejsvětější Trojice v roce 2018 zařazen jako jediný na Frýdlantsku do Programu záchrany architektonického dědictví. „Díky příspěvku z Programu došlo k opravě krovu lodi a výměně střešní krytiny, zabezpečení stropu lodi, opravě střechy kostelní věže a opravě jejího vnějšího pláště včetně nátěru a opravy výplní. V dalších etapě je plánována oprava fasády lodě a presbytáře. Zaslouží také zmínit, že na opravu kostela byla obcí vyhlášena veřejná sbírka, ve které se nashromáždilo přes 228 tisíc Kč. To si zaslouží velký obdiv, pokud si uvědomíme, s jakými problémy se malé obce v pohraničí a jejich občané potýkají.“ dodává za územní odborné pracoviště v Liberci Mgr. Petr Freiwillig, Ph.D.

Z řady probíhajících obnov kulturních památek v Libereckém kraji jsou některé významnější projekty financovány z Programu záchrany architektonického dědictví (PZAD), jenž je každý rok vypisován Ministerstvem kultury České republiky. Mezi takové památky patří sakrální i světské stavby v kraji, například zámek ve Stráži pod Ralskem, zámek v Doksech, kostel svatého Floriána a Šebestiána v Zákupech aj.

Více informací o svatostánku najdete zde. Více o Programu záchrany architektonického dědictví najdete na webových stránkách Ministerstva kultury České republiky.

Tisková zpráva NPÚ v Liberci

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Liberci, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je v Libereckém kraji naplňovat poslání odborné instituce památkové péče dané zejména zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Liberci zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu a podílí se na vydávání časopisu Fontes Nissae, organizuje cyklus přednášek Památky kolem nás v Krajské vědecké knihovně v Liberci. Další informace najdete na www.npu.cz./uop-li/ nebo profilu na facebooku Památkáři jsou tu pro Vás.

Subscribe
Upozornit na
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Čmelák dlouhé roky zapojuje  dobrovolníky  do praktické ochrany a obnovy krajiny.  V roce 2024 jsme také pokračovali ve snaze  rozšiřovat povědomí o hlavních problémech v
V zajímavém prostředí komplexu kláštera Marienthal v Sasku proběhl v sobotu 7.12.2024 workshop s tématem dobrovolnictví a přeshraniční spolupráce.
Unikátní historická kolekce tzv. Kopschovy knihovny se z místa svého uložení v libereckém kostele Nalezení sv. Kříže dočasně stěhuje do depozitáře Krajské vědecké knihovny
Naivní divadlo Liberec se v krátkém čase již podruhé raduje z velkého úspěchu. Inscenace režisérky Michaely Homolové, Červený balónek, obdržela po Ceně Divadelních novin v kategorii Loutkové a