Zahrádky ve Winterově ulici k této lokalitě u Nisy patří již desítky let, de facto od války. Dnes je chce vedení města zrušit a pomocí dotací vybudovat „protipovodňový park“ za více jak 100 milionů. Lidé se bouří. Není se co divit, zahrádky tu využívají po celé generace. Živoucím důkazem toho je i  předseda základní organizace Českého zahrádkářského svazu – Liberec 2 Pavel Mraček, který zde tráví čas se svou mladou rodinou.

Pokud si dobře pamatuju, zahrádkářů je ve Winterově ulici necelých 70? Jakou má kolonie vlastně historii a kdy jste se tam dostal třeba Vy osobně?

Historie kolonie sahá až do prvních poválečných let, kdy místní lidé svépomocí vybudovali jak zahrádky, tak silnici vedoucí Winterovou ulicí. Celá kolonie stojí na navážce a písku a současný utěšený vzhled, je dílem právě zahrádkářů. Mnozí, ze zdejších 67 zahrádkářů, jsou v místě již třetí generaci. To je i můj případ, kdy jsem zahrádku převzal po svém dědovi. Tradice je zde tedy opravdu velká.

Vystoupil jste jako předseda zahrádkářů na zastupitelstvu, kdy se Vám nelíbil přístup města ve Winterově ulici. Můžete, prosím, ve stručnosti shrnout Vaše základní výtky vůči vedení?

Již někdy v létě se k nám dostalo z médií, že existují plány na likvidaci naší kolonie. Postupně se zprávy začaly množit a s námi přitom nikdo nekomunikoval. Nechtěli jsme čekat na to, co nám čas přinese a začali jsme sami jednat.

To jste se o tom opravdu dozvěděli z médií?

Ano, začali se ozývat jednotliví zahrádkáři, co že to má znamenat a že se bojí o své zahrádky.

Pokud jsem Vás dobře poslouchal, již jednou jste o zahrádky přišli. Před pár lety jste si je mohli znovu vybudovat, dali jste do nich značné prostředky a teď jste se z televize dozvěděli, že o ně přijdete znovu… Je to tak?

Přesně tak, už před 11 lety nám byla dána výpověď. Také se místo zahrádek mělo budovat protipovodňové opatření a parkoviště pro autobusy. Před šesti lety jsme se domohli vrácení a pustili se do renovace značně zanedbaných zahrádek. A nyní, když už celá kolonie získala opět tvář, přišla zpráva o tom, že opět o zahrádky přijdeme. Není ani třeba dodávat, že místní lidé jsou naštvaní.

Vedení města argumentuje, že plochy, kde zahrádky máte, jsou v protipovodňové zóně zavedeny již desítky let a oni ze zákona konat musí. Co jim na to řeknete?

Nikdo nezpochybňuje, že jsme v záplavové zóně. Jde ovšem o přístup, jaký město zvolí. Např. v sousedním Německu se právě tyto plochy svěřují zahrádkářům pro hospodaření. Ptáme se hlavně po účelu plánovaného parku. Jeho rozpočet je odhadnutý na nesmírných 109 mil. a sama studie, kterou si město nechalo zpracovat, uvádí, že v tomto místě by to nebylo efektivní z hlediska ochráněného majetku. Věříme, že prostředky města se dají vynaložit jinak a lépe. Ochránit centrum města tak, aby tam voda pokud možno nedošla. Navíc historicky se řeka rozlévá o kilometr dále po proudu.

Na zastupitelstvu jste se ptal, jestli za tím protipovodňovým parkem za 109 milionů není spíš snaha udělat z dotací pěknou zakázku pro nějakou firmu…k tomu máte nějaké indicie?

Jsme v Liberci, kde už jsme zažili leccos a jako občané máme nedůvěru ve stavební záměry města. Jak jinak působí snaha zbudovat v první řadě takto drahý park, než jako topení dotací?

Je vidět, že lidé Vám fandí, za pár dní jste sebrali 600 podpisů. Pokračujete ještě ve sběru podpisů nebo chystáte i něco jiného?

Tolik podpisů nás velmi potěšilo. Většinou se jedná o samotné zahrádkáře, jejich rodiny a přátele. Vše to jsou lidé, kteří na zahrádkách žijí své životy. Petici jsme odevzdali vedení města na lednovém zastupitelstvu a věříme, že nebude jen tak opomenuta. Chystáme se aktivně vstoupit do diskuse a přinést alternativní návrhy. 

Vedení město chce po svých kriticích často alternativní návrh řešení. Máte nějaký?

Ano, pracujeme na návrhu takového řešení, které by vyřešilo břeh Nisy, a přitom zůstaly zahrádky zachovány.

S návrhy nám pomáhají liberečtí Piráti, kteří se do naší záležitosti vložili.

Zastupitelstvo se shodlo, že Vaše zahrádky bude probírat i příště, pozvali Vás k nějakému jednání?

Zatím o tom žádné zprávy nemáme, avšak věříme, že zastupitelé mají zájem o občany svého města a přizvou nás k jednání.

Zmínil jste, že máte smlouvy s výpovědní lhůtou 3 měsíce. To na jistotě moc nepřidá, jak byste si představovali smluvní vztah s městem?

Tři měsíce jsou katastrofálně krátká doba. Vždyť na zahradách jsou včelstva, stromy a květiny, které nelze často jen tak odstěhovat. Považovali bychom za férový přístup města, nechce-li pozemky odprodat, abychom dostali smlouvu s dvouletou výpovědní lhůtou. To by nám zajistilo klid a možnost plánovat budoucnost. V nejistotě se nedá nic budovat.

Tak ať se daří a díky za rozhovor!

Ptal se Jaroslav Tauchman