V srpnu bylo sděleno policií obvinění společnostem BusLine a ČSAD Liberec, které se před třemi lety měly domlouvat na společném postupu ohledně nabídek na autobusovou dopravu v Libereckém kraji, kterému tak zamýšleli způsobit škodu 56 milionů korun.
Tvrdí to text policejního obvinění, ve kterém jsou obsaženy i odposlechy, které ilustrují zákulisní vyjednávání kolem dopravních zakázek v Libereckém kraje zejména z let 2017 a 2018. Text obvinění s odposlechy potají mezi média pouští hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), a to z jasného důvodu. Aktuální policejní obvinění ukazuje více na roli politiků ODS než jeho Starostů, kteří s občanskými demokraty tradičně soupeří o pravicové voliče.
Vliv Jiřího Vařila v roce 2017 přerostl přes hlavu i jeho někdejším spojencům
Klíčovou osobou celých zákulisních jednání byl podle policie Jiří Vařil, podnikatel, u kterého detektivové předpokládají, že je hlavní a rozhodčí personou v BusLine i ve firmách s ní spojených (v usnesení je jmenováno celkem deset firem provázaných s BusLine).
Obvinění se týká veřejných zakázek „Dočasné zabezpečení dopravní obslužnosti Libereckého kraje veřejnou linkovou osobní dopravou – oblast Východ“ a „Dočasné zabezpečení dopravní obslužnosti Libereckého kraje veřejnou linkovou osobní dopravou – oblast Sever“. Ty měly být realizovány na jaře roku 2017, ale pro podezřelé okolnosti byly nakonec zrušeny.
Podle policie zde došlo k pletichám při veřejných zakázek, a to nezákonným postupem, když se dva dopravci, kteří v rámci Jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBÚ), tedy BusLine a ČSAD Liberec společně dohadovali na předkládaných cenách. V oblasti Východ podle policie dopravci zamýšleli způsobit Libereckému kraji škodu 36,2 milionu korun a v rámci Oblasti Sever pak škodu ve výši 19,8 milionů korun.
Kolem zakázek bylo dusno i ve vedení Libereckého kraje. Ten do té doby, jak dlouhodobě například upozorňoval Náš Liberec, postupoval vstřícně ke společnosti BusLine, když jí zadával ve zjednodušeném jednacím řízení zakázky, vyřazoval pro formality další uchazeče, hejtman Půta dohodl s opozicí odvolání náměstkyně za Změnu Zuzany Kocumové, která výběrová řízení vstřícná k BusLine kritizovala. Tím vším se posilovala pozice BusLine i Jiřího Vařila a jejich vlivu na krajskou dopravu.
Ostatně v usnesení o stíhání Jiří Vařil na odposleších z roku 2017 hovoří celkem otevřeně o svém vztahu například právě s hejtmanem Půtou, který se v té době podstatně zhoršil, ač je zřejmé, že v minulosti spolu komunikovali intenzivněji.
Když například v dubnu 2017 probíral Jiří Vařil možnost zapojení dalšího dopravce, kterého by představovala firma bývalého manažera BusLine Tomáše Roubička, popisoval svůj vztah k hejtmanu Půtovi takto: „Jako takhle, já znám daleko lépe Půtu než Wasserbauera a Půta je podle mě lidsky zmrd se vztahem akorát k sobě… s Půtou já jsem mluvil opakovaně, a to i z hlediska Asociace krajů jako vím, že on je opravdu psychopatickej zmrd, že nejenže on prostě nedodrží slovo, on dokonce v případě volby do předsednictva asociace krajů šel za Netolickým (od roku 2012 hejtman Pardubického kraje za ČSSD-pozn.red.) , aby ho ujistil, sám od sebe, aby ho ujistil, jak bude hlasovat, a potom na tom hlasovaní navrhl, aby se hlasovalo tajně, to potom o jeden hlas neprošlo a on pak za tím Netolickým chodil, že to nebyl jeho hlas. Jo, takže on je prostě blázen podle mě jako. Já si o Půtovi nemyslím nic dobrého.“
V roce 2017 ale hejtman Půta začal sám ztrácet nad tímto vlivem Jiřího Vařila, kterému pomáhal růst, kontrolu. Rada Libereckého kraje rozhodla překvapivě silovým hlasováním na návrh náměstka pro dopravu, investic a veřejných zakázek Marka Pietra, a to dokonce proti vůli hejtmana Martina Půty, který podle usnesení obvinění velice negativně reagoval na požadavky dopravců na vyšší platby za svoje služby.
Dopravci totiž měli v ruce proti kraji jeden obrovský trumf. Tím bylo nařízení vlády o navyšování platů řidičům. V návaznosti na přímý lobbing společnosti BusLine u Asociace krajů rozhodla v létě 2016 Vláda ČR o tom, že mají velice nízké platy řidičů soukromým dopravcům pomoci kompenzovat kraje. Dopravci pak požadovali navýšení ceny za dopravní výkon nebo hrozili stávkovou pohotovostí a tím, že autobusy nevyjedou.
Vzájemná dohoda dvou dopravců
Jiří Vařil měl podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) iniciovat dohodu s majitelem další dopravní společnosti ČSAD Liberec, a.s. Petrem Wasserbauerem, která vedla k vzájemnému postupu při podávání nabídek na dopravní obslužnost v Libereckém kraji. Konkrétně v „oblasti Východ“ (Jablonecko, Semilsko), kde dlouhodobě jezdí BusLine a „oblasti Sever (Liberecko, Frýdlantsko), kterou obstarávala Wasserbauerova ČSAD Liberec.
Toto tvrzení vyšetřující orgány opírají zejména o tabulku s ručně psanými poznámkami, kterou zabavili při prohlídce u Petra Wasserbauera. Ceny dopravního výkonu zde uvedené se pak shodují s tím, co firmy jako nabídku podávaly.
Detektivové NCOZ ve spise tvrdí, že hlavním cílem snažení Jiřího Vařila bylo vytvoření monopolu v autobusové dopravě pro oblast Východ i Sever, jelikož prostřednictvím podnikatelky a členky jablonecké ODS Terezy Dlouhé jako svého bílého koně chtěl později koupit i Waserbauerovu společnost ČSAD Liberec.
Jenomže mezi Wasserbauerem a Vařilem došlo k neshodě. Původně měla být ČSAD Liberec prodána společnosti Terezy Dlouhé z ODS TEDL Properties, s.r.o. za 7 až 8 milionů korun. Proč se tak má stát přes firmu Terezy Dlouhé, Jiří Vařil v policejních odposleších vysvětluje takto: „Není již dnes doba pro nějaký zahraniční firmy, to je cesta do pekel, aby firma byla ze Švýcarska nebo z Grenady.“
Tereza Dlouhá podle policejních záznamů s Vařilovými plány souhlasí, ale vyjadřuje obavu, aby svou roli zvládala: „Já asi nebudu rozumět úplně všemu, zase to do mě budete muset ze začátku narvat…. Jako, že bych teď z fleku věděla, co mám říct řidičům, tak to fakt nevím.“ Dále spolu Vařil s Dlouhou řeší obsazení rady nebo například to, že z firem ovládaných Jiřím Vařilem bude Tereza Dlouhá nadále dostávat mzdu.
Dlouhá je obviněna spolu s Vařilem již z roku 2018 po zásahu protikorupční policie v libereckém dopravním podniku. Náš Liberec o jejím obvinění informoval jako první.
A vzájemná neshoda…
Jenomže Petr Wasserbauer nakonec couvnul od prodeje své ČSAD Liberec a chtěl ji prodat až v momentě, že bude jasné, že získá oblast Sever, což by ji značně přidalo na ceně. Navíc jednal s dalšími zájemci. Společnost chtělo koupit město Liberec, aby mělo vlastního dopravce.
Tento nákup za město Liberec inicioval bývalý náměstek za Změnu pro Liberec Jan Korytář. Na postupu se dohadoval tehdy i s Libereckým krajem a hejtmanem Martinem Půtou. Jenomže Půta nakonec Korytáře obešel a ČSAD Liberec skrze akcie Wasserbauerovi společnosti LIAD, a.s. nakoupil sám.
Wasserbauerovu politiku, kdy jednal utajeně s více zájemci, nelibě nesl i Jiří Vařil, který si o tom stěžoval Tomu Roubičkovi: „Jeto o tom, že on nám rukoudáním slíbil, že nám ČSAD Liberec prodá a slíbil mi to v době, kdy měl uzavřenou dohodu že to prodá někomu jinýmu, takže já jsem inicioval to, aby bylo tvrdě zasaženo v rámci JŘBÚ, no a oblast Sever…myslím, že jsme si lidsky ty vztahy jako narušili a nechci říkat, čí jako zavinění bylo větší, každopádně z mého pohledu je pan Wasserbauer lišák podšitý a nemůže se divit, že někdo na druhé straně jedná razantně.“
Razantní zásah
A o jaký razantní zásah, který Jiří Vařil popisuje, vlastně šlo? U výběrového řízení z 28.3. 2017 došlo ještě k jedné na první pohled nenápadné, ale přesto zásadní věci. Podle původního programu se měly nejprve otevírat obálky na oblasti Sever, kde zatím jezdí ČSAD Liberec. A až půl hodiny poté obálky na oblasti Východ, kde jezdí BusLine. V průběhu výběrového řízení ale měl podle policie od Jiřího Vařila přijít organizátorovi soutěže, kterým byla právní kancelář HVH Legal, z kraje pokyn, aby toto pořadí upravil.
Původně se v 15:00 měly otevírat obálky na oblast Sever a v 15:30 na oblast Východ. Tento postup skýtal jistotu pro menší ČSAD Liberec, že případně uzavřená dohoda o cenách bude ze strany silnější a dravější firmy také dodržena.
Vše nakonec proběhlo ale opačně. Necelý týden před odevzdáním nabídek přišel účastníkům „soutěže“ email od advokátní kanceláře HVH Legal, který pořadí změnil. Nejprve se otevíraly obálky na oblasti Východ, kde se ukázalo, že vyhrál BusLine, když ČSAD Liberec podalo nabídku jen o 1 haléř nižší, než byla maximální cena. Do odevzdání obálek na druhou oblast – Sever – pak zbývalo ještě necelých 30 minut.
Zatímco na Východě, kde má BusLine veškeré zázemí, nabídl cenu 35,40 Kč (maximální cena byla krajem stanovena na 35,50 Kč), pak na Severu, kde dosud jezdí ČSAD Liberec, nabídla BusLine cenu jen o několik haléřů nižší, než ČSAD Liberec, které nabídlo 32,98. Obě oblasti tak vyhrála společnost BusLine, Wasserbauerova ČSAD Liberec přišla zkrátka.
Toto výběrové řízení měl pod sebou tehdejší náměstek hejtmana Martina Půty Marek Pieter, který skutečně akceptoval změnu podmínek od HVH Legal. Dnes tuto svou šest let pravou ruku ve vedení krajského úřadu sám hejtman Půta označuje za „Vařilova poskoka“ a součást „mafie v dopravě“.
Je pravda, že podle poznámek zabavených policií Jiřímu Vařilovi, lze vysledovat , že s Pietrem jednal. K poznámce týkající se schůzky s Pietrem si například zapsal: „Doprava: řešit akcionářsky vstup Máry do krajského příběhu.“ Zapsal si také požadavek na zaměstnání Pietrova tchána: „tchán E. H. – vyučený automechanik-zaměstnat- mohl by pomoci s tím, abychom dělali SLK..“ Podle policie k nabídce práce pro Pietrova tchána ale skutečně došlo, ten ji ale odmítl.
Policie nicméně ve spise konstatuje, že se nepodařilo prokázat, že Pieter souhlasil se změnou podmínek výběrového řízení z nějakého zištného důvodu. Dal pouze na radu externího administrátora, který pro kraj řízení organizoval. Marek Pieter také nebyl z ničeho obviněn.
Role mužů a žen z ODS
Jak bylo zmíněno na začátku článku, informace z policejního usnesení jdou do médií od hejtmana Martina Půty. V příběhu kolem JŘBÚ z roku 2017 totiž daleko větší roli hrají zástupci ODS než Půtových Starostů.
Klíčová role se jeví u Terezy Dlouhé, členky jablonecké ODS a dcery tamního dlouholetého bývalého politika ODS, který tuto stranu reprezentoval v libereckém dopravním podniku, Karla Dlouhého. Ta měla Vařilovi sehrát roli bílého koně, když přes její firmu TEDL Properties chtěl nakoupit Wasserbauerovu ČSAD Liberec a s ní ovládnout oblasti Východ i Sever.
Dlouhá mu také, spolu se svým otcem, měla zprostředkovat schůzku s tehdejšími členy představenstva ČSAD Liberec a svými soukmenovci z ODS, Danem Ramzerem a Martinem Bobkem. Ti působili v této firmě v době, kdy patřila Petru Wasserbauerovi a jsou i v ní i nyní, když ji koupil Liberecký kraj. Dan Ramzer je ale v dozorčí radě.
Ve spise je rovněž popsána schůzka se členem představenstva ČSAD Liberec, starostou Frýdlantu v Čechách, Danem Ramzerem, který proběhla v liberecké restauraci Bílý mlýn v dubnu 2017. Ramzer se pro Náš Liberec k této schůzce vyjádřil: „ Pozval mě na ní Karel Dlouhý a že tam bude Jiří Vařil jsem nevěděl. Nejsem blázen, abych na schůzku s ním chodil do Bílého mlýna. Hájil jsem jen práva drobných akcionářů.“
Ramzerova slova potvrzují i policejní odposlechy, ačkoliv souhlasí s Vařilovým plánem na budoucí sloučení BusLine a ČSAD. „Pokud to bude příznivý k tomu, že lidi neztratí a že to neskončí velkým průserem, tak jo,“ říká na policejních odposleších Dan Ramzer. Zároveň se oba ujišťují, že mají společný cíl- nedopustit, aby na trh s dopravou v Libereckém kraji vstoupil někdo další.
„Cíl je jasnej, vytvořit záruku toho, aby se nám sem někdo nenasral“, říká Dan Ramzer. To kvituje Jiří Vařil: „No-tak výborně. „To jsme si měli říct od začátku,“ komentuje shodu ještě Dan Ramzer a oba dále hovoří o společné hrozbě, že by do Libereckého kraje vstoupila například společnost ICOM.
Ve vyjádření pro Náš Liberec ale Dan Ramzer upozorňuje, že se Dlouhým a s Vařilem setkal až tři týdny po zmíněném výběrovém řízení z konce března. „Já jsem se na žádné dohodě mezi ČSAD Liberec a BusLine nepodílel, ale ex post muselo být každému jasné, že tady je.“, vysvětluje Ramzer.
Jenomže podle policejních odposlechů se se Vařil stýkal i s dalšími lidmi z ČSAD Liberec a zároveň z ODS, a to ještě před problematickým výběrovým řízením z 28.3. 2017. 14. Března 2017 se například Tereza Dlouhá ptá, zda se sešel s Martinem Bobkem. „Ráno jsme byli nad JŘBÚ. S Bobečkem,“ ujišťuje ji Jiří Vařil.
