Ve středu 16. září 2020 se sešli zástupci spolků zabývajících se ochranou přírody, vedení města a zástupci TMR Ještěd, a.s., aby projednali záměr výstavby sjezdovky Nová Skalka. Ekologické organizace proti ní mají výhrady kvůli odlesnění i nárokům areálu na energii i vodu.
Organizace Čmelák, Jizersko-ještědský horský spolek i Rodiče za klima Liberec se spojily v úsilí o ochranu přírody na Ještědském hřebenu. „Otevřený dopis proti kácení na Ještědu podepsalo zhruba 900 lidí z celé republiky, převážně z Libereckého kraje. Často k tomu psali, že budování sjezdovek je v době změny klimatu nesmysl nebo že je potřeba chránit přírodu a vodu,“ uvádí Anna Kšírová ze spolku Rodiče za klima Liberec. Jan Korytář ze spolku Čmelák pak TMR Ještěd v srpnu vyzval, aby vykácení 7 hektarů lesa kompenzovali zalesněním dvojnásobku plochy lesa, který má ustoupit sjezdovce.
Firma TMR Ještěd na nátlak veřejnosti a spolků zareagovala návrhem memoranda Ještě déle, kde se zavázala k výsadbě 20 hektarů nového lesa. „Bohužel zde došlo k nedorozumění, kdy tím firma myslela zalesnění ploch, které napadl kůrovec. Ve výsledku by se tak celková plocha lesů na území Liberce zmenšila, s čímž nesouhlasíme,“ říká Jan Korytář. Město nakonec přislíbilo, že se pokusí urychlit hledání pozemků vhodných pro výsadbu lesa, a případně zváží i nákup pozemků v okolí Liberce.
Kromě náhradní výsadby ekologické organizace dále požadují, aby byla Nová Skalka poslední sjezdovkou, která se na Ještědu buduje. „Tzv. uši, které mělo TMR v plánu po obou stranách současného areálu vybudovat, jsou nepřijatelným zásahem do lesů na Ještědu. Jsme rádi, že dnes na schůzi majitel TMR Igor Rataj deklaroval, že se tyto sjezdovky po krajích budovat nebudou,“ uvedl předseda výboru Jizersko-ještědského horského spolku Pavel Schneider.
S ohledem na energetickou náročnost celého areálu také spolky požadovaly, aby TMR využívalo energii z obnovitelných zdrojů. „Jedna sezóna provozu odpovídá roční spotřebě elektřiny obyvatel Machnína, Pilínkova a Ostašova dohromady. Areál tak přispívá ke změně klimatu, plánované využití fotovoltaiky je vzhledem k jeho rozsahu zcela okrajové. Chceme, aby se to změnilo – společnost, která deklaruje zájem o udržitelný rozvoj, nemůže jet na elektřině z uhlí,“ říká Kšírová.
Právě deklarovaná snaha o udržitelnost se dle zástupců ekologických organizací zatím v případě areálu Ještěd nepotkává s realitou. Za pravdu jim dává i stanovisko EIA, kde se píše: „Zasněžování pitnou vodou (…) tak nesplňuje kritéria trvale udržitelného rozvoje.“ Budování dalších retenčních nádrží je přitom z hlediska ochrany přírody také nežádoucí: „Retenční nádrže na umělé zasněžování rozhodně nejsou nějaké přírodní tůňky, mohly by zabírat další lesní půdu a jejich přínos pro vyváženou vodní bilanci v krajině je sporný,“ uzavírá projektant vodohospodářských staveb Schneider.
Další postup bude záležet na úspěchu hledání pozemků na výsadbu lesa na území města. „My na tom, že to bude přímo v Liberci, netrváme – klidně to může být v Libereckém kraji,“ uvádí Korytář. „Zároveň uvidíme, jak se TMR postaví k požadavkům, které jsme dnes otevřeli.“
Pro další rozvoj Ještědu je nutné hledat odpověď i na zásadní otázky, které ve svém zamyšlení všem stranám jednání poslala Zuzana Žežulková Maličká, členka iniciativy Extinction Rebellion Liberec: „Skutečný vztah k přírodě, na rozdíl od honby za penězi, v sobě nese úctu k přírodním celkům. Nepřejeme si tyto celky přetínat kácením stromů a odstřelováním skal. Úcta k přírodě se ani náhodou neprojevuje odčerpáváním čím dál vzácnější pitné vody nebo kradení vláhy z potoka do obrovských retenčních nádrží, namísto aby ji pila zvěř a rostly díky ní rostliny. My jsme taky nedělitelnou součástí přírody, a pokud bychom si to skutečně uvědomili, bylo by nám za těžko poslední její zbytky takto drancovat. Je v době klimatické změny udržitelné stavět novou sjezdovku, která se navíc bude uměle zasněžovat (ať už pitnou vodou nebo vodou z retenční nádrže)? (…)
A když se dokážou lidé spojit ve společném úmyslu – pro výstavbu sjezdovky – byli bychom schopni se spojit pro projekty reflektující nynější klimatickou krizi a podpořit trvale udržitelný rozvoj? Mohli bychom se na chvilku zabrat do prozkoumávání možností a upnout všechny síly k tomu, abychom našim dětem jako jejich rodiče, pomohli zajistit udržitelnou budoucnost?“
Tisková zpráva spolků Čmelák-SPP, Rodiče za klima a Jizersko-ještědský horský spolek
