Kámen z Tlustce Liberecký kraj nepotřebuje

Vedení Libereckého kraje v kauze Tlustec postupuje nesrozumitelně a vzájemně si protiřečí. Na jednu stranu vyjadřuje hejtman Půta či radní Löffelmann odpůrcům těžby podporu, na druhou stranu prosazují aktualizaci regionální surovinové politiky, která naopak vyzývá k opětovnému otevření těžby kamene na Tlustci.

Dokument „Aktualizace regionální surovinové politiky Libereckého kraje“ byl projednáván na jednání krajského zastupitelstva v úterý 23. 6.  2020. J. Šedlbauer v rámci tohoto bodu inicioval zásadní protinávrh, který vyzývá k přepracování tohoto materiálu tak, aby z něj nevyplývala potřeba znovuotevření ložiska na Tlustci. Na tomto protinávrhu spolupracovali Zelení taktéž s Václavem Židkem z Pirátů.

„Kámen z Tlustce je prý potřeba především na významné železniční stavby na území Libereckého kraje. Jenže v Libereckém kraji nejsou žádné významné železniční stavby připraveny. Natož aby na ně byly připravené peníze a chystala se jejich realizace,“ vysvětluje J. Šedlbauer, krajský zastupitel za Zelené, který bude v podzimních krajských volbách kandidovat jako lídr sdružení Pro KRAJinu.

Jeho kolega ze Zelených J. Felcman dodává: „Na krajském hospodářském výboru jsem tuto úpravu surovinové politiky inicioval už v dubnu 2019. Vedení kraje, v té době příslušná náměstkyně Loučková Kotasová (ANO), ale na tuto mojí výzvu nereagovala. S podivem jsem pak sledoval naprosto protichůdné akty krajského vedení. Jako např. snahu hejtmana Půty požádat Ministerstvo průmyslu a obchodu o odpis zásob na Tlustci. Pokud máte ve své surovinové politice napsáno, že kámen z Tlustce nutně potřebujete, a zároveň žádáte o jejich odpis, přijde mi to jako schizofrenie.“

V rámci připomínkování obsahu aktualizace RSP bylo navíc nalezeno mnoho dalších chyb a zavádějících tvrzení. J. Felcman namátkou jmenuje: „Potřeba kamene se zde odvozuje např. ze dvou silnic, které už jsou ovšem dávno realizovány – silnice I/14 Liberec – Jablonec nad Nisou či silnice I/35 Bílý Kostel n. Nisou – hranice ČR. Zpracovatelé Aktualizace také tvrdí, že otvírka ložiska Tlustec je stanovena v krajské územně plánovací dokumentaci. To je vyložená lež, krajská ÚPD takové detaily vůbec neřeší. Je otázka, co zpracovatele, Českou geologickou službu, vede k užívání takových manipulací.“

„Při včerejším veřejném projednání regionální surovinové politiky jsme slyšeli, že suroviny můžeme získat dovozem, těžbou nebo recyklací. K dovozu není asi co doplňovat, k těžbě jsme si vyslechli celkem podrobnou analýzu ložisek a jejich kapacity, k recyklaci jen všeobecné poučky. Kraj se vůbec nezabývá kapacitou a možnostmi recyklace stavebních a demoličních odpadů v kraji. Přitom je to třetina veškerých odpadů produkovaných na území kraje,“ pozastavuje se nad situací Václav Židek, dvojka kandidátky Pirátů do krajských voleb.

K těžbě na Tlustci se i jako obyvatel Postřelné vyjadřuje takto: „Slyšíme, jak bez kamene z Tlustce nemůžeme budovat železnici, aktuálně se těží frakce 32/63 v lomu Košťálov – Stružinec se zkouškou podle ČSN 13 450, těžit se tam bude dalších až 30 let a frakce 0/32 se těží v lomu Tachov, případně se dá získávat recyklací železničního svršku. A jelikož v dohledné době není v plánu žádná stavba železnice v kraji, bavme se především o spotřebě kameniva při rekonstrukci, při které je recyklace i dopravně úspornější. Dá se recyklovat mobilní linkou.“

Šedlbauer uzavírá: „Těžba na Tlustci je plánovaná na 25 let. Jenže co potom? Už dnes se nabízí mnohem intenzivnější využívání stavebních recyklátů. Jenže pro někoho je zkrátka výhodnější zničit kus krajiny, než se zabývat technologickou náhradou surovin. Rozhodně to ale není výhodné pro celou společnost.“

Tisková zpráva Pirátů a Zelených

Subscribe
Upozornit na
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Čmelák dlouhé roky zapojuje  dobrovolníky  do praktické ochrany a obnovy krajiny.  V roce 2024 jsme také pokračovali ve snaze  rozšiřovat povědomí o hlavních problémech v
V zajímavém prostředí komplexu kláštera Marienthal v Sasku proběhl v sobotu 7.12.2024 workshop s tématem dobrovolnictví a přeshraniční spolupráce.
Unikátní historická kolekce tzv. Kopschovy knihovny se z místa svého uložení v libereckém kostele Nalezení sv. Kříže dočasně stěhuje do depozitáře Krajské vědecké knihovny
Naivní divadlo Liberec se v krátkém čase již podruhé raduje z velkého úspěchu. Inscenace režisérky Michaely Homolové, Červený balónek, obdržela po Ceně Divadelních novin v kategorii Loutkové a