Město Liberec udělalo další krok v nalezení společného postupu k převodu vlastnických podílů v družstevních bytech. Zastupitelstvo města Liberec schválilo ve čtvrtek 25.června společný návrh postupu předložený zastupitelským klubem Starostů pro Liberecký kraj a klubem ANO, ve kterém město bude převádět podíly přímo na členy bytových družstev.
Zastupitelstvo projednávalo dva rozdílné návrhy. Jeden z nich, který předložilo vedení města SLK a ANO, který jde cestou převodu spoluvlastnických podílů města přímo na konkrétní družstevníky (což jsou samotní obyvatele bytů) s minimálním finančním dopadem, jaký nebude odporovat zákonům. Naopak druhý návrh Změny pro Liberec, ODS, LOL navrhoval bezúplatný převod na bytová družstva způsobem, při kterém ale hrozí družstevníkům zaplacení daně státu (v průměrné výši cca 200 tisíc Kč za byt).
Připomeňme, že celý problém vznikl v letech 1997 až 2007, kdy v Liberci postupně probíhala výstavba bytových domů, pro niž radnice využila možnost získat dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení. K výstavbě se tehdy město spojilo vždy s některým soukromým investorem, obvykle bytovým družstvem, s nímž uzavíralo smlouvy o sdružení prostředků pro jednotlivé investice. Podle těchto smluv se město po dokončení výstavby stávalo spoluvlastníkem jednotlivých domů ve výši zpravidla 51% podílu. Do smluv zástupci města zapracovali závazek, že po uplynutí 20 let město svůj podíl převede na druhého spoluvlastníka – a to bezúplatně, případně za symbolickou jednu korunu.
Dvacet let staré smlouvy nikdo neřešil, nebyl pro to ani důvod. Až v momentě, kdy se první družstva o své slíbené podíly přihlásila, zjistili pracovníci magistrátu z historické dokumentace, že spoluvlastnické podíly město jen tak převést nemůže, a to hned z několika důvodů. Tím nejvážnějším důvodem je fakt, že příslušná ustanovení tehdejších smluv, obsahující závazek budoucího bezúplatného převodu, jsou od počátku neplatná. Neschválilo je totiž ve většině případů zastupitelstvo města a ve všech případech neprovedlo zákonem požadované odůvodnění budoucího daru. Tuhle překážku přitom nelze odstranit jinak, než že se – se souhlasem zastupitelstva – uzavře smlouva nová. Zákon poměrně striktně (a nutno dodat, že i logicky) chrání majetek obcí před tím, aby se ho kdokoli z představitelů města pokusil dát nebo prodat někomu jinému bez vědomí a souhlasu nejvyššího orgánu obce, tedy zastupitelstva. Když to někdo přesto udělá, takové jednání neplatí. Obce navíc nemohou svobodně rozdávat svůj majetek za nápadně nevýhodných podmínek nebo dokonce zadarmo. Každé zvýhodnění proto musí mít, jak ukládá zákon, jasný důvod a i ten musí být veřejně projednán a schválen.
Co způsobilo, že při bytové výstavbě před dvaceti lety zástupci města nedodrželi zákonný postup, nemá smysl nyní rozebírat. Důležité je dobrat se všestranně přijatelného řešení, férového pro družstevníky a obyvatele bytů a právně čistého z pohledu města a jeho představitelů. Nikdo z těch, kdo nyní za město jednají a rozhodují, a to se týká nejen radních, ale všech zastupitelů, totiž nesmí být vystaven riziku, že za nějaké nové rozhodnutí, byť napravující nešťastnou situaci způsobenou v minulosti, bude vystaven trestnímu postihu. Podobné případy jsou už z jiných měst známy a jsou pro všechny varováním.
Město se proto nyní snaží co nejrychleji a nejtransparentněji dohodnout s družstvy a připravit takový proces převodu podílů, jaký nebude odporovat zákonům a bude spravedlivý pro všechny. Nejen od družstevníků, ale i od zástupců města to vyžaduje velkou míru trpělivosti, protože posouzení právních kroků a získání příslušných vyjádření úřadů nějaký čas trvá. Nikdo ale nechce opakovat chyby z minulosti.
Závěrem tedy shrnu námi schválený postup:
1. Nechceme setrvávat na starých smlouvách bez jistoty jejich platnosti. Jistotu by mohl dát totiž jen soud a pokračovat v nejistotě znamená nejen pro město, ale zejména pro družstva a pro Vás trvalou nejistotu do budoucna, zdali další uzavřené právní vztahy a smlouvy jsou platné či neplatné.
2. Chceme s družstevníky, dohodnout nové smlouvy o převodu podílů tak, aby bytové jednotky získali přímo do osobního vlastnictví. Chceme smlouvy, které budou právně čisté, budou stát na pevných základech a do budoucna nebudou nikdy zpochybnitelné. Současně chceme takové řešení, které bude pro družstevníky finančně nejvýhodnější včetně daňových dopadů.
3. Principy a způsob řešení a dalšího postupu zapracujeme do konkrétních pravidel, včetně způsobu stanovení ceny. Ta nebude jistě tak vysoká jako případná daň z příjmů při bezúplatném převodu. Pravidla předložíme ke schválení zastupitelstvu města i jednotlivým bytovým družstvům a podle nich budou následně probíhat všechny další kroky při převodech podílů města na družstevníky.
4. Sjednaná cena a podmínky převodu budou odpovídat jak zájmu člena družstva tak i zájmu města Liberec v nezpochybnění platnosti příslušných smluv v budoucnosti. Za tím účelem musí být v jednotných pravidlech řádně zdůvodněna odchylka od ceny obvyklé stejně jako veřejný zájem opravňující město Liberec se od ceny obvyklé odchýlit.
5. Město se nechce na převodu majetku družstevníkům v žádném případě obohatit. Jestliže dojde k jakýmkoli platbám do městského rozpočtu, jsme připraveni je vrátit zpět do zlepšení veřejného prostoru v okolí bytových domů.
Ing. Jaroslav Zámečník, CSc., primátor statutárního města Liberec (Starostové pro Liberecký kraj)
