Dnes v neděli to, zaplať bůh, vypadá už lépe. Ale včera mnohým při pohledu na rozběsněnou Smědou a Jeřici mnohým zatrnulo a vybavilo se jim příšerné léto 2010, kdy voda smetla nemalou část Libereckého kraje. Nicméně to vypadá, že se politická reprezentace poučila jen co do marketingu a vlastního PR, který se dá kolem povodní udělat.
To, že krajina nedokáže zadržet vodu a že povodně úzce souvisí s její vyprahlostí, už dochází většině lidí, vyjma pár facebookových křiklounů, kteří stejně za vším vidí spiknutí bůhví koho proti bůhví čemu. Povodně, které každý rok ve větší či menší míře sužují České země, jsou toho dostatečným důkazem.
Včera, v sobotu, vystrašily toky Jeřice a Smědé valící se z Jizerských hor do údolí mnohé z nás, nejvíce samozřejmě ty, kteří mají v podhůří své domovy a blízké. Situace se zvládla, ale jen proto, že déšť, zdá se, ustal. Modleme se, aby tomu tak bylo i nadále, protože samospráva ani stát na to připraveny nejsou.
Proti povodním rozsahu z roku 2010 být připraven ani nelze. Co ale lze, je snažit se eliminovat škody. Tedy snažit se o to, aby krajina – les, louky a pole vodu byly schopny pohltit a aby po nich nestekla jako po stole. A tady stát i kraj trestuhodně selhává.
Říkáme to na našem webu dlouho, ale ve světle aktuální hrozby je to třeba zopakovat. Liberecký kraj nedával na zadržování vody do roku 2018 v krajině nic. Ani korunu. Až opozice ze Změny si vydupala zřízení fondu, kam šlo na rok 2009 6 milionů. Ve volebním roce 2020 dokonce 11 milionů.
A teď srovnání: podivný projekt „podnikatelského inkubátoru“, který prosazuje hejtman Půta, stojí na stavební části 500 milionů! A každý rok 7 milionů na „provoz“ s rozpačitými výsledky jako jsou přednášky o podnikání pro děti ze ZŠ. Dále: vedení kraje v čele s hejtmanem si taky každý rok užívá naprosto neuvěřitelných 15 milionů na vlastní propagaci.
Na zadržení vody v krajině pak jde (konečně a aspoň) 11 milionů. Je potřeba tyto čísla více komentovat? Není. Ale je třeba je mít na paměti, až zase krajské vedení a hejtman budou před kamerami jako ti největší záchranáři před povodněmi. Nebo kdokoliv jiný. Je potřeba přestat upřednostňovat marketing před skutečnou prací. Není totiž už moc času.