nášLiberec

Search

Dvojice Romek z Tanvaldu za týden ušila přes 1000 roušek pro seniory a lidi ve finanční tísni

Další skvělý důkaz občanské solidarity předvedly dvě mladé romské ženy z Tanvaldu. Dvojice Romek  za týden ušila přes 1000 roušek, které jsou zcela zdarma distribuovány všem potřebným.

Renata Fečová a Klára Pulová jsou švagrové. Obě nechtěly přihlížet tomu, jak v době pandemie nového typu koronaviru selhávají oficiální místa státní správy a samosprávy a rozhodly se jednat. Klára Pulová je bývalá šička a rozhodla se svého umu využít pro pomoc okolí. Potřebné látky získala od kamarádek a bývalý vedoucí jí umožnil využít kvalitní šicí stroj, díky kterému je výroba efektivní.

„Já se znám se sociálními pracovnicemi z Romodromu, a když napsaly na sociální sítě, že potřebují roušky, tak jsem neváhala a řekla jsem si, že je našiju,” vysvětlila své pohnutky Klára Pulová.

Její švagrová Renáta Fečová se na problém dívá podobně. „Vedu romský taneční soubor pod jménem Cikne Rumungre, kterému jsem ušila romské kroje, a tak jsem si řekla, že bych mohla ušít i roušky. Jelikož mám šicí stroj a umím s ním zacházet, neboť nás to odmalička učili, jsem věděla, že ušít roušky je sice maličkost, ale že jsou potřeba pro mé okolí. Hlavním důvodem, proc jsme je začali šít, je, že jsou drahé a těžko se sehnávají, obzvlášť pro nás Romy. Darujeme je lidem bez ohledu na barvu pleti, seniorům, dětem, zkrátka těm, kdo je potřebují.,“ uvedla pro náš web Renáta Fečová.

Společně takto během jediného týdne ušily zhruba tisíc roušek, které už našly svou cestu k těm, kteří je potřebují.  „Dvacet kusů jsem dnes odnesla do domova důchodců, kde nemají. Jinak mi píší lidé přes internet, že potřebují,” popisuje paní Klára Pulová.

Nezapomíná se ani na ty nejchudší. Podle Patrika Kotlára, předsedy spolku Romany art workshop, jsou na tanvaldsku stovky lidí, kteří takovou pomoc potřebují. Jen v Tanvaldu žije cca 500 osob, které jsou ohroženy sociálním vyloučením nebo v sociálně vyloučených lokalitách již žijí. Dále je čtvrtina obyvatel Tanvaldu v důchodovém věku,” přibližuje Patrik Kotlár „Většina lidí, kterým se roušky rozdaly, je ve finanční tísni, a když našli na internetu roušku, tak cena byla v řádech stokorun, s tím, že doručení by bylo přibližně za 30 dnů. Proto se Renata s Klárou rozhodly, že vytáhnou své šicí stroje a začnou šít pro lidi bez rozdílů barvy pleti,” dodává.

S využitím webu Hate free culture

Subscribe
Upozornit na
52 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Příběh Lesního koupaliště tak nějak odráží péči Liberce o veřejný prostor a svůj majetek vcelku za posledních šest let. Ačkoliv má město od státu
V Liberci se péči o veřejný prostor příliš nedaří. Co ale zanedbává radnice, nahrazují občanské aktivity. Jedním z příkladů instalace sochy Ikara na libereckém
Vedení radnice přichystalo pro Liberečany i návštěvníky Liberce nové lavičky. Jenomže způsob jejich nákupu i to, jakým je začalo umísťovat po městě, budí rozpaky
Koaličním partnerům se nelíbí, jakým způsobem si Starostové pro Liberecký kraj přisvojují nákup a zpřístupnění libereckého zámku. Získání památky do majetku města přitom vyjednali