Na včerejší tiskové konferenci města proběhla informace o tom, že město zhruba po půl roce konečně vybralo vítěze soutěže na zhotovení projektové dokumentace na bazén. Při té příležitosti mi primátor města, Jaroslav Zámečník, poděkoval za mou pomoc se soutěžními podmínkami. Vzhledem k průběhu soutěže a k jejímu výsledku cítím potřebu k ní dodat pár slov a svou roli trochu vyjasnit – viz níže. Rozhodně se nedá říct, že by soutěž byla připravená podle mých představ, ani to, že by dopadla dobře. Přikládám pár souvislostí, které považuji za důležité.

1. Úřad předložil docela neuvěřitelný návrh zadávací dokumentace. Nemělo jít o otevřenou soutěž, kvalifikační kritéria byla nastavena nesmírně přísně (např. nebyly uznávány reference za projektování 25m bazénu, podmínkou byla 50ka), nesmyslná byla i hodnotící kritéria. Roli v hodnocení měla hrát i doba zhotovení projektové dokumentace, navzdory tomu, že město na rekonstrukci nemá peníze a město nepotřebuje stihnout žádnou dotaci. Upřímně, kdybych chtěl zakázku „ohnout“, připravil bych ji přesně tak, jak ji připravili zaměstnanci radnice, i když ti se několikrát dušovali, že podmínky plní spousta firem a všechno bude v pohodě.

2. Když se mě zeptali, co si o soutěži myslím, tak jsem samozřejmě pomohl a na tyhle problémy jsem poukázal. Ke stejnému závěru pak došel i právní posudek od Havel, Holásek a partneři, který nechal vypracovat primátor proti tomu, co navrhli úředníci. Byl jsem rád, že se zadávací dokumentaci podařilo vylepšit, byť bych postupoval zcela jinak.

3. S kolegy z LOL! jsme vždy říkali, že soutěž na základě dřívějších studií zpracovaných firmami Code a Ateliér 11 není řešením. Vylezla z nich jako nezbytná oprava s cenou okolo půl miliardy (+/- 100 mil.), která je mimo finanční možnosti města. Ani jedna z firem nebyla vybrána na základě kloudné soutěže, celá příprava od začátku vypadá jako komplot proti městu a v mnohém se odlišuje např. od pečlivé přípravy Centra urgentní medicíny.

Co jsme chtěli:
(i) Znovu prověřit stavební stav bazénu a zvážit variantu postupné opravy, která by byla ve finančních možnostech města.
(ii) Jít cestou architektonické soutěže s požadavkem o návrh nejen estetického, ale finančně co nejvýhodnějšího řešení.
V případě bazénu se ale koalice pod Starosty architektonické soutěži brání. Přitom tady nehrozí žádná ztráta dotace, netlačí nás čas, je to jiná situace, než byla u kompostárny, kde jsme díky požadavku na soutěž o dotaci přišli a žádná se stavět nebude. Zkrátka u bazénu si klidně si můžeme dovolit ten luxus hodit předcházející dokumentace do koše. Dobrým důvodem pro soutěž by bylo i to, že by znemožnila pokračování přípravy vypadající jako komplot proti městu.

Jak soutěž dopadla?
Ani dost důrazné seškrtání požadavků v zadávací dokumentaci, ani otevření soutěže příliš nepomohlo a městu přišly jen dvě nabídky. Rada města pak vybírala nejvýhodnější nabídku dobře půl roku – o to absurdněji vyznívá hodnotící kritérium na rychlost přípravy projektu. Vítězná nabídka s nejnižší cenou byla od firmy Atelier 11, která byla v soutěži logicky zvýhodněna tím, že už pracovala na předchozí dokumentaci. Podezřelá je její cena – Ateliér 11 nabídla, že projekt vyhotoví za pouhopouhých 6.5 milionu, i když férová cena u takto nákladné stavby by byla někde na 30 milionech, možná i výše. Přesto radnice tuto nabídku nevyřadila za podezřele nízkou cenu, firma prý vše řádně odůvodnila.

Teď už nezbývá, než doufat, že nás tohle rozhodnutí ještě nepřide draho, až se začne stavět.

Hodí se připojit pár souvislostí. V létě, když primátor Zámečník odmítl navrženou zadávací dokumentaci a vybojoval úpravu podmínek, létaly po Liberci zkazky, že bude brzo odvolaný – neplní to, co se od něj čekalo. Holt koalice s ODS není zadarmo.

Nadhazoval jsem v té době vytvoření nové koalice, postavené na 20 zastupitelích „napříč“. Z téhle iniciativy nebylo nic a i hlasy po odvolání primátora na podzim postupně utichly. Shodou okolností krátce potom, co koaliční zastupitelé podepisovali, že budou souhlasit s tehdy ještě nehotovým vypořádáním námitek k územnímu plánu a nebudou klást žádné překážky jeho schválení.

Podobně byl nejspíše zažehnán i střet o zadávací podmínky na bazén. Pokud jde i v případě bazénu o dopředu připravený podvod na město, tak bylo jasné, že je potřeba pojistit soutěž na projektanta. Kdybych chtěl jít touto cestou, udělal bych zhruba následující. Mezi projektanty bych zahlásil, že kdo tady v regionu chce ještě někdy něco dělat, ať dá od zakázky ruce pryč. Do soutěže bych pak zajistil dvě nabídky. Jednu za neodolatelně nízkou cenu, kterou by nikdo soudný nepodstřelil, a zkusil bych doufat, že ji hodnotící komise na radnici spolkne. Druhou normálnější, ale pořád docela dobrou, pro případ, že by tu s nejnižší cenou radnice vyřadila. Riskl bych, že se mi podaří ovlivnit i soutěž na bazén právě ve spolupráci s projektantem a vydělám dost na to, abych se ztrátou na projektu vůbec nemusel zabývat.
Považujte to ale jen za hypotézy, nikoliv za popis skutečnosti. Jen tyto hypotézy zatím nic nevyvrací, spíše naopak.

Jak to všechno dopadne, uvidíme.

Jaromír Baxa, zastupitel za LOL – Liberec otevřený lidem