Jak predikoval náš web již před Vánoci, vítězem návrhu na nové Tržní náměstí se stala kancelář ov-architekti, sr.o. Dlouho opomíjené Tržní náměstí tak má dostat podobu kvalitního, hodně zeleného zázemí pro relaxaci a oddych spojeného s libereckým bazénem.

Kancelář architektury města (KAM) připravila na novou podobu Tržního náměstí architektonickou soutěž. Zúčastnili se jí renomované kanceláře, které mají zkušenost s úpravou veřejného prostoru.

„Jsme rádi, že se nám povedlo k této úloze přesvědčit tři zkušená studia, díky jejichž práci mohla odborná komise vybrat návrh, který vytvoří novou identitu Tržního náměstí. Odpovídá to našemu zadání, vzešlému z veřejné participace a věříme, že bude dobře přijat. Soutěže se účastnila architektonická studia „knesl kynčl architekti s.r.o.“, „Chvojka/architekt a „OV– architekti s.r.o, která mají velké zkušenosti s realizacemi ve veřejném prostoru.,“ píše se ve vyjádření KAM.

Vítězem se stala kancelář OV-architekti. Uvedl to na dnešní tiskové konferenci Rady města Liberce městský architek Jiří Janďourek. Podle primátora Jaroslava Zámečníka je rekonstrukce naplánovaná na rok 2022. „O rok předtím bychom rádi zvládli i Novou Pastýřskou, která se pak s novým Tržním náměstím propojí,“ uvedl dnes primátor.

autorská zpráva OV architekti k vítěznému návrhu:

Místo:
Tržní náměstí ve struktuře města Liberec patří k větším veřejným prostorům. Nemůže konkurovat svou funkcí náměstím v historickém centru. Jeho role může spočívat v rozšíření nabídky městských prostorů po obvodu centra. Otevřených městských prostorů, které zvou k setkávání a trávení volného času.

Negativa:
V současnosti je náměstí nejživější na straně bazénu, zároveň v této části dochází k největšímu konfliktu s automobilovou dopravou. Střed náměstí je nepřehledný a neprostupný, prostor kolem stávající kašny minimálně využívaný. Západní cíp náměstí slouží jako velké parkoviště. Parkovací plocha odděluje zelený střed a činí ho nedostupným. V parkovacích plochách absentují stromy. Zastávky autobusů jsou nevhodně rozptýleny, z některých směrů je bazén od autobusu špatně přístupný.

Potenciál:
Největším potenciálem pro oživení náměstí jsou návštěvníci bazénu. Pro dobu před a po bazénu může plocha sloužit k odpočinku a setkávání, občerstvení, trávení volného času.
Další důležitý okruh uživatelů jsou rezidenti přiléhajících obytných domů a okolí. Jejich aktivity, které by měly prostor pojmout jsou: odpočinek, setkávání, venčení psů, komunální a tříděný odpad, parkování, city-gardening, grilování a zábava.

Návrh:
Prostorový koncept
Hlavním konceptem návrhu je vytvoření funkčního zeleného středu náměstí a posílení městského prostředí po jeho obvodu. Zklidněná pobytová plocha před bazénem směřuje chodce do zeleného středu, který slouží jako pobytový trávník se stupni na sezení.
Předprostor výstaviště je řešen jako zpevněná plocha s alejí stromů vedoucí ke vstupní bráně. Mezi stromy jsou v dlažbě vymezena parkovací stání. Je zde prostor pro konání trhů nebo jiných událostí.

Aktivity:
Ve třech rozích trojúhelného náměstí jsou umístěné body zastavení v městském prostoru.

1) Malý objekt kavárny a WC
Café bar s vnitřním barovým sezením obsluhuje v létě stolky v exteriéru. Dvě samostatné toalety jsou přístupné z exteriéru i mimo otevírací dobu baru. Bar je umístěn naproti bazénu svou prosklenou stěnou se otáčí do prostoru náměstí, jeho hmota chrání sezení před hlukem z přiléhající komunikace.

2) Fontána
Stávající fontána je ze středu náměstí posunutá do jižního rohu. Je umístěná v rozšířené chodníkové ploše. Stane se tak více součástí městského prostoru. Kolem kašny jsou lavičky a pítko ve stínu stávajících kaštanů. Fontána má svojí výtvarnou kvalitu a tvoří pomyslnou dvojici s fontánou – kapkou u plaveckého bazénu.

3) Městský záhon
Severozápadní cíp je obsazen plochou malého městského záhonu. Ten může sloužit jako zahradní plocha obhospodařovaná residenty, nebo trvalková plocha ve správě města.

Střed náměstí:
Je řešen jako velkorysý pobytový trávník. Jeho západní strana je osazena třemi betonovými stupni na sezení. Stupně podporují setkávání a trávení volného času ve středu náměstí. Pobytový trávník je chráněn po obvodu stromořadími v chodníkách. V jeho středu jsou umístěny hájky světlých korun – břízy, osiky, které v létě dodají lokálně stín. Ve středu je plocha pro grilování s pevným stolem s lavicemi.

Před bazénem:
prostor před bazénem je zpevněný s vysazenými stromy v dlažbě. Je to místo pro rozptyl návštěvníků bazénu, čekání na autobusy. Předprostor výstaviště – zpevněná plocha s parkováním mezi stromy. Prostor pro konání trhů a jiných událostí.

Doprava:
Dopravní řešení je založeno na základních principech:
Řešení trasy „okruhu“ jakou dvouproudé komunikace s odbočovacími pruhy a koridory pro cyklisty.
Komunikace před bazénem vyhrazena pouze pro MHD – široká zvýšená plocha s integrovaným přechodem pro chodce v úrovni chodníku. Nástupní hrana na zastávce zvýšená pro usnadnění nástupu do autobusu.Křižovatka Durychova – Budyšínská je řešena jako světelně řízená.
Ulice přes náměstí je zklidněná s kolmým stáním pro residenty.

Automobilová doprava:
Propojení Durychova pastýřská je řešeno jako dvoupruhová obousměrná komunikace se samostatným pruhem pro levé odbočení. Křižovatka Durychova – Budyšínská je řešena jako světelně řízená. Průjezd náměstím před plaveckým bazénem je vyhrazen pro MHD.

Autobusová doprava – MHD:
Spojnice Rumjancevova-Budyšínská je vyhrazena pro autobusy MHD. Jejich koridor je opticky oddělen povrchem z vymetaného betonu. Autobusové zastávky jsou koncentrovány do prostoru jižně od vstupu do plaveckého bazénu. V prostoru zastávek je koridor pro autobusy snížen oproti niveletě chodníku tak aby byl usnadněný nástup cestujících.
Prostor přímo před vstupem je řešen zvýšeným přejezdem v úrovni chodníků 25 metrů bez nájezdů. Nájezdové rampy jsou dlouhé 5 m a překonávají výšku obruby 150 mm a jsou z vymetaného betonu ve sklonu 3%. Cílem je vytvořit široký bezbariérový přechod pro chodce a zároveň zajistit hladký a pohodlný průjezd autobusů. Vymetaný beton by měl odolat na nájezdových hranách rampy. Odbočení autobusů z Pastýřské směr Rumjancevova se nepředpokládá.

Doprava v klidu:
Stávající orientační kapacita parkovacích stání v náměstí je 125. Navržená kapacita parkování je realizovaná podél jižní komunikace v náměstí kolmými stáními 74 stání. Deficit 51 (především využívajíc návštěvníci bazénu) stání je kompenzován parkovacími plochami na střeše sousedního obchodního centra.

Cyklistická doprava:
Ve směru z centra je v ulici Pastýřská veden cyklo-pruh ve sdruženém režimu s chodníkem v šíři 3 m. Cyklo-pruh v šíři 1,5m pokračuje v prostoru Tržního náměstí na úrovni chodníku, ale již v režimu samostatného pruhu vedle chodníku šíře 2,5m. Šířka sdruženého přechodu pro chodce a přejezdu pro cyklisty je navržena v šíři 5 m.
Před křižovatkou Durychova – Budyšínská sjíždí cyklista do úrovně komunikace a dále pokračuje ochranným pruhem v komunikaci přes křižovatku. V opačném směru do centra (skopce dolů) je cyklopruh veden v úrovni komunikace formou ochranného pruhu.
V ostatních komunikacích se cyklisté mohou pohybovat ve smíšeném režimu s vozidly.

Tramvajová doprava:
Uvažovaná trasa tramvaje v prostoru náměstí je z hlediska řešení křižovatky Pastýřská – Ruská velmi obtížně realizovatelná. Tato křižovatka je v návrhu řešena jako nesvětelná. Vzdálenost křižovatek Pastýřská – Ruská a Durychova- Budyšínská je příliš blízká 80 m a bránila by plynulosti provozu. Návrh s umístěním tramvajové tratě nepočítá.
Vlečné křivky
Vlečné křivky byly posouzeny pro kloubové autobusy, dálkové třínápravové 15m autobusy a 10m nákladní automobily dopravní obsluhy. Na hlavní trase Pastýřská – Durychova je provoz bezkolizní pro všechny zmíněná vozidla. V prostoru křižovatky autobusy zasahují do cyklopruhů – ty budou v křižovatce transformovány na ochranný pruh nebo piktogramový koridor. Pravé odbočení z Durychovy do Budyšínské bude umožněno pouze pro nákladní automobily. Bezkolizní průjezd dálkových / kloubových autobusů není zajištěn. V případě potřeby je možné odbočení upravit a zvětšit poloměr. Na podružných komunikacích už bezkolizní průjezdy nevychází, návrh počítá s vyjetím vozidel do protisměru.

Zeleň a voda:
Návrh respektuje současné podmínky místa a je navržen s ohledem na měnící se klima městského prostředí.
Jsou vytvořeny dostatečně velké prokořenitelné prostory pro stromy v dlažbě (a to i pro ty stávající).
Dešťová voda je v maximální míře využívána. Zpevněné plochy jsou vyspádovány do ploch zeleně. Plochy pěších komunikací jsou spádovány do parkovacích stání, které jsou zadlážděny žulovou kostkou s vegetační sparou. Dlážděné plochy jsou také spádovány k prokořenitelným prostorům stromů v dlažbě.
Přívalová dešťová voda je sváděna do nejnižšího místa trávníkové plochy, kde je zadržena v suchém poldru – sníženém místu pro částečnou retenci a následné zasáknutí a výpar. Poldr je osázen vlhkomilnými rostlinami a je dekorativní i v době sucha

Je vysázeno více typů stromů. Tři dosázené kaštany, které doplňují stávající alej, lípy před bazénem a ve stromořadí podél Pastýřské ulice, neplodící plnokvěté třešně – „ptačky“ v parkovacích stáních mezi bytovými domy, hájky břízek a osik v prostoru pobytového trávníku. Sekané trávníky jsou doplněny trvalkovým záhonem a prostředím vlhčího poldru dosazeným rákosy a vlhkomilnými travinami.

Povrchy:
Hlavním materiálem použitým v prostoru náměstí dlažební kostka z Liberecké žuly. Skrze spáry je možné odvádět dešťovou vodu, která dále putuje ke kořenům stromů. Stávající dlažební kostky kolem fontány jsou znovu použity. Používáme více druhů a velikostí kostek.

Liberecké Tržní náměstí bylo do 19. století de facto okrajovým prostorem tehdejšího Liberce směrem na tehdy samostatné Ruprechtice. V místě dnešního obchodního domu Albert byl dlouho rybník, přes současnou Budyšínskou ulici se nacházel tehdy nový městský hřbitov, dnes park. Náměstí se jmenovalo Lipské a pro zajímavost: v době nacismu byla v jeho středu naplánována obří budova, kde mělo sídlit stranické centrum NSDAP pro oblast celých Sudet.

Významné proměny se mu dostalo v 80.letech století. Náměstí od té doby vévodí unikátní stavba městského plaveckého bazénu od nedávno zesnulého architekta Pavla Švancera. Ten je ale, díky vývoji městské politiky v polistopadové éře, v havarijním stavu, stejně jako architektonické prvky (parčík, autobusová zastávka), které dle Švancerova návrhu dotvářely vizuál okolního náměstí.