Průběh a výsledek aktuální krize na jablonecké radnici se tak nápadně podobá nedávné historii Liberce, že to nelze hodnotit jako pouhou náhodu. Naopak – jde o vzorový příklad, jak je obecně na Liberecku momentálně uspořádána politická mapa.
Díl první: úspěch protestních hnutí
V Liberci a Jablonci nad Nisou nejprve uspěly strany či hnutí, které se ostře vymezovaly proti vládě starých struktur. V obou městech byly tyto staré struktury reprezentovány především stranou ODS. V Liberci se tato strana ovšem zprofanovala natolik, že po ní převzalo žezlo nejprve uskupení Liberec občanům, jehož členové následně hromadně přestoupili do strany Starostové pro Liberec/Liberecký kraj. Protestní hnutí uspěla – v Liberci Změna pro Liberec v roce 2014, v Jablonci v roce 2018 Piráti a uskupení Společně pro Jablonec. V obou případech jejich výsledek ale nestačil na získání většiny a do koalice tak museli přibrat hnutí ANO.
Jenže hnutí ANO v regionech představuje naprosto chaotické a nevyzpytatelné společenství. Společenství lidí, kteří zpravidla nemají žádnou historii ve veřejném životě, a jak se opakovaně ukazuje, do politiky vstupují s často velmi pochybnými ambicemi. V Liberci to byl Tibor Batthyány, kterého se už po dvou letech na radnici zbavilo i samotné vedení hnutí ANO, když zrušilo jeho libereckou buňku. V Jablonci Milan Kroupa, který si šel na radnici zjevně pouze vyřešit svoje podnikatelské problémy.
Díl druhý: staré struktury vrací úder
Průběh volebního období v Liberci pak měl vlastně jediný motiv. T. Batthyány a jeho parta z vlastní strany vyhozených volných radikálů si zvolili misi co nejvíce znemožnit vlastní koalici, byť by to byla i jejich ostuda. Za podpory zástupce ODS i Starostů pro Liberec odvolali J. Šedlbauera z funkce místopředsedy dopravního podniku, s podporou ODS i SLK pak odvolali z postu náměstkyně pro územní plán K. Hrbkovou. Starostové pro Liberec následně přetáhli do svých řad náměstka jmenovaného původně za Změnu pro Liberec Ivana Langra a celý zbytek volebního období pak už ANO spolu s Langrem v radě setrvale bojkotovalo vše, co by mohla Změna vykázat jako svůj úspěch. Tento bizarní motiv, tedy co nejvíce znemožnit svého koaličního partnera, potvrdil po volbách otevřeně i sám Batthyány. Vzhledem k tomu, že on sám ve volbách skončil zcela katastrofálně, je jasné, komu jeho strategie především pomohla. Vítězům a nástupcům na liberecké radnici – Starostům a ODS.
V Jablonci to bylo po volbách 2018 ještě rychlejší. Dlouholetý náměstek pro ekonomiku a majetek Miloš Vele (ODS) se stal po neúspěšných volbách ředitelem společnosti TELMO. Tedy společnosti, která po dobu jeho náměstkování s městem spolu s Kroupovou firmou Grepa splétala chaotický smluvní (i nezasmluvněný) propletenec obchodních vztahů a věcných břemen. ODS spolu se Starosty nejprve rozvířili aféru o primátorově střetu zájmů. Když se radní za hnutí Společně pro Jablonec P. Klápště a Š. Matek začali smluvními vztahy primátorovy firmy zabývat, pomohli je paradoxně zastupitelé ODS a SLK zastupitelům ANO odvolat. Oficiální důvody byly stupidní a zjevně zástupné. Následně už stačilo, aby Miloš Vele Milanovi Kroupovi nabídl pro něj výhodné narovnání jeho obchodních vztahů s městem. Výměnou bylo jeho primátorské křeslo a koalice ANO + ODS + Starostové byla na světě.
Díl třetí: jaké chceme na Liberecku do budoucna politiky?
Ukazuje se, že politická mapa je v obou největších městech velmi podobná. Staré struktury provázané s mocnými podnikateli jsou úzce spojeny především s ODS. Dříve v podobné pozici byla i ČSSD, ta byla ovšem v posledních volbách smetena do politického záhrobí. Zdaleka nejmocnější politický subjekt jsou tak nyní v celém Libereckém kraji Starostové. Opakovaně se ale ukazuje, že v jejich případě nejde – alespoň v Liberci a Jablonci nad Nisou – o alternativu k původním starým strukturám. V tuto chvíli jsou Starostové spolu s ODS jak v radách města Liberec i Jablonec, a zároveň i v radě kraje. Jejich přirozené spojenectví se ukazuje opakovaně a odkazuje tak na hlubší vazby, než které jsou oficiálně prezentovány. Vlastně symbolické je, že v případě všech tří zmíněných koalic je jedna z těchto stran přibrána do party v situaci, kdy vlastně ani není pro získání většiny potřeba. V radě kraje i města Liberec by se Starostové v pohodě bez ODS obešli, v radě Jablonce by se zase ODS obešla bez pouhých třech zastupitelů Starostů. Jde o pevné spojenectví provázané přímo mezi jejich členy, tak přes společné přátele.
Jako alternativa se tu opakovaně prezentuje hnutí ANO. Zde už je ale nutné poměrně naléhavě se voličů ptát, kolikrát se ještě chtějí s místními nominanty tohoto hnutí spálit. Je zřejmé, že jde o populistické hnutí rekrutující své členy zcela nesystematicky a direktivně, bez demokratické kontroly uvnitř strany. Poslední výmluvnou ukázkou je rozkol v liberecké buňce ANO, kdy někteří jeho členové nesouhlasí s tím, že v ní stále působí osoby, kteří se prokazatelně zapletli do pochybných kšeftů společnosti Busline. Staré struktury si umí nezkušené a morálně neprověřené místní členy hnutí ANO velmi rychle stáhnout na svou stranu.
Pro všechny menší strany toužící po změně poměrů je jablonecký převrat školou. Ať už jde o Zelené, Změnu, Piráty, KDU-ČSL či ad hoc složené občanské kandidátky. Školou o tom, že na místní a krajské úrovni platí zcela jiná pravidla než v politice celostátní. Vazby na místní podnikatele, pro které jsou města a kraj významných zdrojem veřejných zakázek, zde předurčují budoucnost koalic mnohem více než písmenka v politických programech. V případě, že tyto menší strany nezískají při volbách většinu, mají tak pouze jednu možnost, pokud nechtějí zůstat v opozici. Umět se naučit koukat stranou.
Jindřich Felcman
předseda libereckých Zelených, zastupitel města Liberec za Změnu pro Liberec
