Ještě před necelým rokem to bylo kladivo na politické konkurenty ze Změny pro Liberec, která pořádala referendum o (mimo jiné) koupi renesančního zámku. Dnes hejtman Martin Půta a primátor Jaroslav Zámečník přemýšlí, že by Liberec nebo kraj zámek mohl koupit.
Minulý týden přinesla média zprávu, že liberecký primátor Jaroslav Zámečník a hejtman Libereckého kraje Martin Půta (oba Starostové pro Liberecký kraj) společně navštívili zavřený liberecký zámek a zároveň přemýšleli o jeho možném využití a odkoupení.
Podle primátora Zámečníka by bylo možné zámek využít například pro pořádání filmového festivalu Anifilm. Pokud by se festival do Liberce přemístil, na zámku by mohla podle primátora vzniknout expozice animovaného filmu. „Zatím jejich představa odpovídá tomu, že by se v Liberci tento festival mohl od příštího roku uskutečnit,“ řekl primátor Zámečník ČTK.
Hejtman Půta, který ještě loni patřil k zásadním odpůrcům, aby byl liberecký zámek nakoupen veřejným sektorem, dnes přemýšlí o jeho možném využití pro Liberecký kraj. „Do konce letních prázdnin jsme si dali prostor na myšlenkovou bouři, co by se tam mohlo odehrát,“ řekl minulý týden ČTK hejtman Martin Půta. Být by tam podle něj mohla třeba stálá expozice skla v rámci krajského projektu Křišťálové údolí, jehož cílem je přilákat do regionu turisty na tradiční výrobu skla, bižuterie a šperků.
Zajímavé si ale připomenout, co oba přední politici ze Starostů o možnosti nákupu libereckého zámku říkali zhruba před rokem, když s ním přišel jejich politický rival ze Změny pro Liberec. Tehdy Změna pro Liberec se svým tehdejším lídrem Janem Korytářem prosadili, aby nákup zámku byl součástí referenda, aby bylo tak jasné, zda si nákup zámku liberecké veřejnost přeje.
Zatímco Jaroslav Zámečník tehdy připouštěl možnost nákupu libereckého zámku, ale pod podmínkou, že se najde jeho smysluplné využité, hejtman Martin Půta byl razantně proti. Na svém facebookovém profilu opakovaně nabádal voliče, aby, pokud k referendu půjdou, dali zde na 5 položených otázek 5x NE, tedy i NE nákupu libereckého zámku, o kterém nyní sám přemýšlí.
Liberecké referendum provázely loňský rok silné emoce. Bojůvky složené z krajně pravicových Svobodných, kteří loni neúspěšně kandidovali po boku bývalého primátora Tibora Batthyányho, který byl předtím vyhozen z ANO, napadaly brigádníky, kteří voliče informovali o probíhajícím referendu. Podobně se chovali i někteří zástupci Starostů pro Liberecký kraj, jako například současný radní Michal Hron, který dokázal k slzám přivést patnáctiletou brigádnici. Referendum ale nakonec pro nízkou účast nebylo platné.
Liberecký zámek, jehož odkup byl součástí referenda, je významnou místní památkou, která je ale veřejnosti dlouho uzavřena. Jeho historie sahá do první poloviny 16. století, kdy někdejší měšťanskou usedlost nechali přestavit na správcovský dvůr majitelé tehdejšího panství i poddaného města Reichenbergu, Biberštejnové.
Usedlost na renesanční zámek nechali přestavět o padesát let později jejich nástupci Redernové, konkrétně Kryštof a Melchior. V 1604 nechala Kateřina z Redernu přistavět k zámku honosnou kapli, věž se zvonicí a nové křídlo. Jediná kaple pak přežila ničivý požár z roku 1615.
O klasicistní přestavbu zámku se v druhé polovině 18. století postaral rod Clam-Gallasů, významné úpravy v duchu romantismu se dočkal ještě v 19. století. Od roku 1933 byl zámek ve státních rukou a sídlila zde (s výjimkou doby nacistické okupace) správa lesů. Od padesátých let 20. století využívala liberecký zámek zdejší univerzita a v letech osmdesátých zde československá firma Skloexport umístila jedno z nejhonosnějších sbírek skla na světě.