Tuto sobotu proběhla v metropoli sousedního Saska mohutná demonstrace, která měla upozornit na nebezpečí nárůstu krajní pravice a fašizace veřejného prostoru. Akce se účastnilo až 40 tisíc lidí, kteří varovali zejména před posilující Alternativou pro Německo, která je dlouhodobě spojena s předními neonacisty.
Týden před volbami do saského zemského parlamentu, v nichž by mohla uspět krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD), v sobotu vyšlo do ulic Drážďan kolem 35 až 40 tisíc lidí (odhady se v jednotlivých médiích liší), aby demonstrovali proti rasismu, fašismu a krajně pravicovým tendencím, které sílí v Německu, ale i v jiných zemích Evropy. O demonstraci informovala liberecká levicová platforma Libereds, jejíž členové se akce účastnili.
Zhruba 10 tisíc z celé demonstrace lidí tvořilo antirasistický/antifašistický blok „Braňme solidaritu“, který svojí účastí podpořili i členové a členky našeho kolektivu. Velkou demonstraci svolala iniciativa Unteilbar (Nedělitelní), ke které patří kolem čtyř stovek organizací a skupin složené z občanských spolků, politických stran a jejich organizací, ale například i církví.
Demonstrující jasně odmítli nenávistnou politiku AfD stejně jako rasismus středu a postupnou normalizaci krajně pravicových témat. To dali najevo nejen svými projevy, bannery a skandováním, ale také „očesáním“ předvolební propagandy z lamp podél čtyřkilometrového trasy demonstrace. Demonstranti rovněž protestovali za dekriminalizaci pomoci lidem, kteří se ocitnou v nouzi na moři a kritizovali podle nich nelidskou politiku spolkové vlády vůči uprchlíkům a deportační politiku Evropské unie.
Alternativa pro Německo je černým koněm nadcházejících voleb v Sasku. Vznikla jako pravicová a euroskeptická strana v roce 2013, ale o dva roky se v době migrační krize výrazně nacionalisticky radikalizovala. De facto přetáhla veškerý voličskou základnu otevřeně neonacistické NPD, podobně jako se to v České republice povedlo Tomio Okamurovi, který tak vymazal neonacisty z Vandasovy DSSS.
Přední představitelé AfD jsou známí nejen svým odporem k migrační politice, ale například i revizionismem druhé světové války (kam patří i požadavek na zrušení Benešových dekretů v ČR), obhajobou některých kroků Hitlerovského Německa nebo popíráním a znevažováním holokaustu. Pro AfD je rovněž typický silný antikomunismus a antiliberalismus. Mezi přední spojence AfD v České republice patří SPD Tomio Okamury nebo bývalý prezident Václav Klaus, který se jejich akcí veřejně účastní.
Strana získávala volební úspěchy v komunálních volbách a volbách do zemských sněmů, zejména na východě Německa, který dodnes trápí důsledky přechodu na tržní ekonomiku a veliká nezaměstnanost. Mohutný nástup pro AFD znamenal v roce 2017, kdy získala 12,6 % hlasů, čímž se tak stala třetí nejsilnější politickou stranou v Německu po CDU/CSU a SPD.