Liberec a jeho obyvatelé mají prostě smůlu. Politická reprezentace, až na několik výjimek, se už 30 let chová, jako by městská kasa byla kouzelný oslíček, který se otřese a sypou se z něj dukáty. Akorát, že do cizí kapsy. Podpora kultury ve městě zase připomíná pohádku o Popelce.
Město Liberec jakoby hrálo již tolikrát oškubaného, chudého cestujícího v klasické pohádce Obušku, z pytle ven. Ten doplácí na svou důvěřivost a poctivost, z čehož čerpají vykutálení a loupeživí braši, kteří se scházejí v hostinci U pečínky, která by v Liberci mohla být třeba VIP zákulisím místní hokejové arény.
Naposledy se jim to vedlo s libereckým autobusákem. Když už město dostalo příležitost mít nový autobusový terminál a důstojné okolní zázemí, bývalým vedením na to byla připravena dotace, město se rozhodlo, že jej přenechá kraji. Prý nemá cca 20 milionů na spolufinancování (celý autobusák bude stát 160 milionů, zbytek zaplatí Evropská unie).
To jsou ovšem jenom lži pro veřejnost. Skutečný důvod je dvojí: jednak se blíží krajské volby a Starostové budou chtít cílit na liberecké voliče a dělat, že oni to zařídili nový autobusák a přilehlý. Jednak bude provozování parkovacího domu o 400 místech kšeft jako řemen. V Liberci není kde parkovat a zisk z takového domu půjde do mnoha milionů ročně (již dnes jen Liberec na autobusáku, které minulé vedení koupilo, vydělává 2 miliony jen od kraje).
To by samozřejmě stačilo i na to, kdyby si město mělo těch 20 milionů půjčit. Splaceno by bylo do pár let a Liberci by zůstal oslíček, který sype dukáty. A pěkně každý rok. Co všechno by za ně ve městě mohlo být… Každoročně.
Takhle ho ale poslušně nechá panu hostinskému od Pečínky, aktuálně hejtmanovi Libereckého kraje, který si z toho ještě udělá téma do krajských voleb. Nezbývá než doufat, že vykutálení braši od Pečínky jednou za svoje snažení dostanou i pytel s obuškem.
Pohádku o Popelce zase připomíná situace s podporou kultury ve městě. Zatímco lidé kolem kina Varšava, ale i libereckého klubu Azyl zadarmo a v potu tváře pracují na tom, aby v Liberci aspoň trochu té kultury (ačkoliv ne často tak oficiální a našňořené) bylo, vedení města i kraje dělá vše proti.
Přes všechny řeči o podpoře alternativní kultury, město pod Starosty zařízlo připravenou a schválenou rekonstrukci kina Varšava, které již dlouho a vlastní pílí představuje kulturní a společenský prostor v centru města. Je přeci po volbách.
Ještě více ubohá je situace kolem klubu Azyl. Zdejší od města nechtějí vůbec nic, maximálně, aby je nechalo na pokoji. I tak mu ale politici hází klacky pod nohy. Azyl doplácí ale na to, že si je v místě ale nepřejí tři sousedé. Bývalá paní radní, která má blízko ke Starostům a ODS a má sice demokracie a občanského života plná ústa, ale „vodsaď pocaď“, její přítel, podnikatel a bývalý xkrát vyhozený státní úředník, který zbohatl na kšeftech se státními pozemky a jejich kamarád, co si zde postavil na garáži dům.
A tak mají kulturní liberecké Popelky smůlu. Vedení města ve snaze se zviditelnit bude ještě platit stovky tisíc za natáčení seriálu o údajné vietnamské mafii, což už samo o sobě budí rozpaky. To ale asi bude víc vidět, než přednášky, promítání a koncerty ve Varšavě nebo v Azylu. A o to přeci jde. Předvádět se na plese před voliči, zatímco Popelka doma poctivě vybírá semínka kultury z popela buranství.