Včerejším a dnešním dnem pokračovalo soudní jednání v kauze údajného tunelování evropských dotací v Liberci, které se týkalo projektů na renovaci kostela sv. Máří Magdalény a oddychové zóny na Perštýně. Pozadí obou zakázek dostává jasnější obrysy

V obou dnech přednášeli obžalovaní své obhajoby. Evidentně existuje shoda mezi většinou obžalovaných, protože až na výjimku Jiřího Zeronika, všichni se drží příkladu hejtmana Martina Půty a odmítají odpovídat na otázky státního zástupce Radima Kadlčka.

Ve středu u soudu vypovídali manažeři Metrostavu Jaroslav Stuchlík a Jan Petráň. Oba shodně tvrdili, že nikomu žádný úplatek neslíbili, ani neposkytli. Zabavené tabulky, které u nich policie zajistila a které podle ní svědčí o vyplácení úplatků pro úředníky a politiky, se podle obou obžalovaných týkají jiných staveb. „Jednalo se například o projekt Čistá Jizera, který s Máří Magdalenou vůbec nesouvisel“, uvedl Jan Petráň.

Oba popsali, že se s hejtmanem Martinem Půtou dobře znají z doby, kdy dělal v Hrádku nad Nisou starostu. Jako důvod jejich nestandardních schůzek s Půtou po benzínových pumpách a jinde, uvedli, že jednali podle vlastního i hejtmanova harmonogramu a že například benzínovou pumpu Shell v Liberci měl hejtman na cestě do práce. Opakovali tak de facto hejtmanovy argumenty z úterý.

Jan Petráň ještě hovořil o své schůzce s Janem Korytářem. Zde potvrdil dva roky staré prohlášení podnikatele Jakuba Perglera, že se s Korytářem setkal, protože toho zajímalo zákulisí jednotlivých velkých stavebních akcí, jako byla například rekonstrukce městských lázní v Liberci na galerijní objekt. Podle staršího Perglerova prohlášení označil Petráň i tuto akci za zmanipulovanou, což ale dnes Petráň popírá.

S rozsáhlou obhajobou vystoupil majitel firmy Developer CZ Petr Jirkův. Toho obžaloba viní, že byl jedním z hlavních hybatelů celého údajného podvodného vyvádění evropských dotací, zejména ve druhé fázi kauzy, když musel ze společnosti Geotermální energie pro občany (GEPO) odstoupit Jiří Zeronik, který byl v souvislosti s kostelem odsouzen za korupci. A hrozilo, že se možnost čerpání dotací zruší.

Jirkův měl, dle žaloby, organizovat fiktivní a podvodná výběrová řízení, schválně předražené dodávky od subdodavatelů, falšovat dokumenty související s čerpáním dotací a přímo uplácet úředníky ROP Severovýchod Bořka Machatého a Petru Vokurkovou. Za tuto činnost měl získat od Metrostavu úplatek 1,5 milionu korun. To Jirkův, který se po Zeronikově odvolání z GEPO, předsedou správní rady této společnosti a zároveň působil jako administrátor výběrových řízení a technický dozor investora na stavbě, odmítá. „Obžaloba vychází z nesprávně interpretovaných faktů a neznalosti stavební problematiky. Vše bylo konáno v souladu s legislativou. Výroky pana Zeronika v souvislosti s mou osobou považuji za mylné a záměrně nepravdivé,“ uvedl u soudu Jirkův.

Jelikož obžalovaná Tereza Kopalová/Soukupová odmítla vypovídat, soudce četl její výpověď. Ředitelkou GEPO se stala poté, co přišla z firmy Pavla Krenka, bývalého náměstka libereckého primátora Jiřího Kittnera. O spoustě věcí, které organizoval Petr Jirkův neměla povědomí a správnou formu příslušných dokumentů zajišťujících dotace komunikovala skrze Tomáše Petráška a jeho společnost Byzmark.

Petrášek byl dalším, kdo pronesl svoji obhajobu. Člen liberecké ODS Petrášek uvedl, že se dobře zná s Bořkem Machatým, se kterým ho dal dohromady tehdejší šéf odboru dotací na městě Michal Vereščák. Vereščákovo jméno se v projednávání procesu u soudu objevuje velice často, ale policie jeho samotného neobvinila. Petrášek odmítl, že by sehrál roli bílého koně, kdy přes jeho firmu Byzmark úředníci jako Machatý a Vokurková zpracovávali nejprve pro Zeronika a poté pro Jirkůva příslušné dotační dokumenty. Přiznal ale, že mu Machatý s dokumenty pomáhal. „Často je po mě kontroloval, ale žádné peníze jsem mu nepředával, jsme kamarádi, já jsem například pomáhal štípat dříví,“ uvedl Petrášek. V důkazních materiálech kolem Petráškovy osoby se rovněž řeší, že měl být dle žalobce, z celého systému odstraněn Jirkůvem, který se rovnou dohodl s Machatým a jeho již nepotřebovali. Za částku 100 až 200 tisíc měl, podle rozhovoru Jirkůva s Kopalovou, v celém procesu skončit.

Obhajobu ve středu ještě pronesl i samotný Bořek Machatý, mezi lety 2006 až 2014 zaměstnanec liberecké pobočky ROP Severovýchod, posléze i její ředitel. Před soudem de facto přiznal, že žádosti o dotace na rekonstrukci kostela Máří Magdalény a oddychovou zónu na Perštýně psal pro Jiřího Zeronika a posléze Petra Jirkůva on sám, za  pomoci své kolegyně Petry Vokurkové z ROP Severovýchod.

Znovu zmínil jméno Michala Vereščáka, který je dal s Petráškem dohromady. Ve spisech pak figuruje i blíže specifikovaná osoba označovaná jako „V“, které měly jít, vedle Machatého, úplatky. Zda se ale jedná o Vereščáka či někoho jiného, zatím nikdo u soudu netvrdil.

 Pohyby peněz na účtech a vklady na ně, které má policie a státní zástupce za úplatky, které měl za svou práci pro GEPO dostávat vysvětlil před soudem Machatý tak, že je finančně negramotný a téměř 20 let žije de facto na dluh, při čemž má několik úvěrů ve výši 2,4 milionu korun a se splácením mu pomáhá jeho rodina. Že by přijímal úplatky, to popřel.

Podobně jako Machatý mluvila ve čtvrtek i jeho kolegyně a nyní rovněž obžalovaná Petra Vokurková, která odmítla, že by za svou práci dostávala jakoukoliv odměnu. Naopak uvedla, že tlak na ní ji byl nepříjemný a byla ráda, když celá věc s odsouzením Jiřího Zeronika v první fázi skončila.

Ve čtvrtek vypovídal i samotný Jiří Zeronik, bývalý politik liberecké ODS a klíčová postava GEPO, který se později snažil získat status spolupracujícího obviněného. Uvedl, že celý projekt byl od začátku veden dobrým úmyslem a jeho snahou vybudovat na zanedbávaných místech kvalitní projekty. „ Jako hluboce věřící člověk, jsem chtěl mít kostel a zanechat po sobě pomník v Liberci, který je mým domovem,“  uvedl Zeronik.

Po svém odsouzení za korupci, kdy mu soud za vinu, že se snažil podplatit asistenta poslance, aby získal dotaci čtvrt miliardy, ale musel z orgánů GEPO odejít nebo byl respektive odejit a nahrazen Petrem Jirkůvem.

Zeronik vždy jednal za společnost Iberus, která kostel sv. Máří Magdalény patří, ale ani při výpovědi v přípravném řízení neodpověděl, kdo je skutečným vlastníkem společnosti. Jako jednatel byl prý přítomný na zasedání firmy, kde se objevil akcionář, který drží akcie společnosti Iberus, ale Zeronik, který za ni jednal, si jeho jméno prý nepamatuje. Jednotlivé ale indicie ukazují na Pavla Krenka nebo na jeho okolí.

Naopak Jiří Zeronik přiznal, že již před výběrovým řízením s ním bylo dohodnuto, včetně ceny stavby, že realizovat rekonstrukci bude Metrostav. Výběrové řízení tak bylo uděláno jen na oko. Zástupci Metrostavu pak Zeronikovi slíbili 6 milionů korun.  Ty ale dle vlastního vyjádření Zeronik nechtěl pro svoje obohacení, ale chtěl je použít na další, zejména vnitřní zvelebení kostela. Stavebním věcem, a zda stavba byla předražená, k tomu se odmítl vyjádřit s tím, že stavařině nerozumí.

Naopak Zeronik uvedl, že do GEPO dával i své prostředky, které mu společnost, z jejichž orgánů byl odstraněn a nahrazen Jirkůvem, stále dluží.

Dalších šest milionů pak bylo přislíbeno blíže nespecifikované firmě, v důkazních materiálech označované jako „S“.