Tak nakonec to nebylo krátké. Poslední liberecké zastupitelstvo nevybočovalo nijak z řady. Trvalo dlouho, zastupitelé se přeli o věcech podstatných i hnidopišských, primátor Batthyány lobboval soukromé zájmy a díky nejmladším členům liberecké TOP 09/Starostů víme, že stalinismus v Českých zemích nezemřel. A Jiří Kittner si může oddechnout.
Na začátku jednání zastupitelů vystoupili občané Liberce z Rochlic, kteří zvoleným politikům připomněli, co trápí největší liberecké sídliště, co se tam povedlo a kde správa města zaostává. Po nich vystoupil občan z Ruprechtic, který protestoval jménem 300 lidí proti plánované zástavbě parku ve Svojsíkově ulici, kterou vehementně prosazuje primátor Tibor Batthyány i někteří Starostové pro Liberecký kraj.
O exkurzi do 30tých až 50tých let 20.století se na zastupitelstvu postaral mladý člen liberecké TOP 09 Vojtěch Miler, který si vzal na paškál náš web. Miler aktivně vystupuje v barvách TOP 09/Starostů pro Liberecký kraj, kdy nejen na sociálních sítích šíří často nechutné pomluvy o svých politických konkurentech nebo ostatních v jeho očích nepohodlných. Jeho včerejší výstup na zastupitelstvu byl ale nejvíce smutnou ukázkou zfanatizované mládeže, která se tak často stává loutkou v cizích rukou. Kdo četl knihy jako Doznání od Artura Londona nebo viděl filmy Napola či Plechový bubínek, nemohl si na ně při včerejším vystoupení Vojtěcha Milera na libereckém zastupitelstvu nevzpomenout. Leda by to celé byla recese a varovné memento, kam vede fanatismus a totalitní myšlení.
Poměrně dlouhou dobu zaměstnával liberecké zastupitele případ změny územního plánu kolem Široké ulice. Bavili se o něm dlouho, byť nepadlo nevyřčené, ale zásadní. Jedná se o existenci tamního kulturního klubu Azyl, na který útočí jeho dva sousedi – známý spekulant s nemovitostmi a problematický státní úředník Michal Frydrych a kamarád primátora Tibora Batthyányho a jeho pravé ruky Petra Neuhäusera, podnikatel Jiří Smetana.
Těm se podařilo docílit toho, že klub Azyl přišel o svou zahradu, kterou na pozemcích města vybudoval, ale svůj boj s místní alternativní kulturou nevzdávají. Využili chyby při pořizování územního plánu, že místní plochy byly omylem zařazeny jako plochy školské, což zastupitelům potvrdili úředníci odboru na výboru, aby to jejich šéf na zastupitelstvu ovšem popřel. V tom celkově férově dosvědčili náměstkyně Karolína Hrbková (Změna pro Liberec) a zastupitele Jan Marek (Starostové pro Liberecký kraj), kteří se jinak zrovna politicky nemusí.
Zajímavé na celém případu bylo, jak se za celou chybu bil primátor Batthyány, v posledních měsících díky kandidatuře za Svobodné probuzený ultrapravičák. Nejde jen o to, že má být umořena alternativní kultura v Liberci, ale bit je i vlastník nemovitostí, který byl poškozen úřednickou chybou. Jemu se ale, když se domáhá náhrady (jelikož mu úřednická chyba poškozuje jeho soukromý majetek) vyjít vstříc nemá, protože to jde proti zájmům kamarádů. Posvátné právo vlastnické, ovšem jen pro někoho…
Diskutovalo se také referendum. Primátor těžce nesl, že spolu s tajemníkem nezvládli obstrukce, které ho měly zhatit a že soud přikázal, že se referendum konat má. Primátorovo nedůstojné blábolení o tom, kdo že má sehnat členy do komisí k referendu pak musel trpce překousávat jeho spojenec tajemník Čech, když ze zákoníku vyjmenovával, že je to právě jeho povinnost. Možná kdyby Tibor Batthyány od začátku respektoval, že 8-9 tisíc lidí v Liberci chce referendum a nesnažil se ho překazit, neměl by s jeho přípravou teď tolik práce.
Nikoliv tolik divácky atraktivní, ale vpravdě věcná debata se vedla kolem Technických služeb. Na jedné straně město musí dodržovat zákon a vypisovat výběrová řízení, které – jako v tomto případě – ne vždy vyhrají jeho dceřiné organizace, jako jsou právě Technické služby. Zastupitelé Michal Hron ze Starostů a Jaromír Baxa (Změna pro Liberec, kandiduje za LOL!) ale poukazovali, že město by mělo podobné zakázky svým organizacím dávat „in house“, tedy napřímo. Je to zapeklitá otázka a výsledek nedobrého hospodaření veřejné správy v posledních 30ti letech české cesty kapitalismu, nejrůznějších podvodů a tunelování, na které se snažil reagovat zákon, který ale při uvádění do praxe skřípe.
Jaromír Baxa také upozornil na zajímavý bod: město nebude vymáhat škodu po bývalém primátorovi Jiřím Kittnerovi (ODS), který v rozporu se zákonem dal do zástavy budovu Uranu. Tím vznikla škoda přes 18 milionů. Dnes to vypadá, že město se státem dohodne a bude platit necelé 4 miliony. Pro srovnání: město vymáhalo (úspěšně) škodu cca 100 tisíc po Janu Korytářovi (Změna pro Liberec), který se snažil zabránit kontroverzní rekonstrukci Soukenného náměstí za 18 milionů. Pan primátor Batthyány ale včera prosil, aby se z toho nedělala politika. Tedy je v případě Jiřího Kittnera.
Skoro hodinu museli zastupitelé i sledující přetrpět primátorovu snahu o to, aby město dotovalo natáčení seriálu, které v Liberci chce realizovat soukromá firma a po městu požaduje 3 miliony. Primátor pochopitelně neuspěl a zastupitele nepřesvědčil. Zajímavý moment ale byl, když v debatě zaznělo, že zmíněné miliony nejsou určeny České televizi, jak primátor tvrdil, ale soukromé firmě i skutečnost, že ani v Hradci Králové nic neví o tom, že by chtěli potencionální seriál Liberci „vyfouknout“, čímž rovněž opakovaně strašil primátor Batthyány.
Podobný lobbing předváděl primátor i okolo parku ve Svojsíkově ulici. Oproti vůli místních lidí primátor prosazuje, za sekundování Jiřího Šolce ze Starostů pro Liberecký kraj, se kterým si tak notovali při hájení barev hazardu, aby na místě parku a využívaného dětského hřiště vznikl olbřímí bytový dům. Batthyány jako zmocněnec pro územní plán, kam ho dosadily hlasy ODS a Starostů, dál trvá na zájmech investorské skupiny, která se svého podnikatelského plánu nevzdává.
Toto až nedůstojné lobbování primátora stotisícového města za zájmy vybraných podnikatelů tak bylo charakteristickou tečkou za jeho primátorskou, a dost možná i celkově politickou kariérou.