Přinášíme další díl naší analýzy nového návrhu územního plánu. Prošli jsme 207 změn v územním plánu, které navrhl Tibor Batthyány za zády zastupitelů i občanů. Jaké jsou? Vrací územní plán zpět o dva, tři roky. Tentokrát se podíváme na kroky, které v novém návrhu omezují ochranu zeleně ve městě.
Pozoruhodné dopady může mít i pokyn č. 9: „Zapracovat změny ÚP v pokročilé fázi projednávání a územní studie vložené do evidence (Vlaďka: Dlouhá Šumná!).“ Prakticky to znamená, že i dosud nehotové územní studie, někdy velmi problematické, se dostanou do návrhu nového územního plánu ještě před jejich schválením. Může dojít k paradoxní situaci, že územní studie třeba ani nebude schválena a dokončena, ale v území již bude možné stavět díky platnosti nového územního plánu.
V praxi také došlo k tomu, že např. na loukách u rybníka Tajch v Šumné ulici jsou navrženy k větší zástavbě než ve stávajícím návrhu územního plánu. V lokalitě sice vzniká územní studie, ale rozhodně není zaevidovaná, neboť investor nebyl schopen vyřešit dopravní obslužnost lokality. Přesto návrh územního plánu nyní vychází vstříc investorovi, bez ohledu na opakované námitky veřejnosti proti výstavbě v této lokalitě se stovkami podpisů.
Nová Puškinova – pokyn č. 24
I přes dlouholetý nesouhlas s touto komunikací ze strany obyvatel minimálně 4 čtvrtí (Pilínkov, Horní Hanychov, Karlinky a Ostašov) a mnoha námitek zástupců veřejnosti byla komunikace dána do návrhu – tzn. byla přesně určena její trasa a mohou být započaty práce na její realizaci. Předtím byla v územním plánu tzv. rezerva, která ponechávala možnost detailně prověřit do 4 let od vydání ÚP její potřebnost, případně nejvýhodnější trasu.
Územní plán omezuje rozvoj zelených ploch ve městě
Jednou z nejdůležitějších věcí původního návrhu územního plánu byla koncepční práce se zelení, ať už jde o koncepci zelených pásů nebo o hledání ploch pro nová hřiště, parky a veřejně přístupnou zeleň obecně. Tibor Batthyány však navrhl:
1. prověřit koncepci zelených pásů a minimalizovat zásah do zastavěných ploch (pokyn 15)
2. nahradit zelené pásy pouhou zklidněnou cestou (pokyn 68)
3. odstranit v kategorii „Sídelní zeleň – veřejně přístupná pobytová zeleň“ sousloví „veřejně přístupná“ (pokyn 86)
Díky prvním dvěma pokynům se systém územní zeleně stává nefunkčním už na papíře: Zelené pásy stanovovaly, kde se na pozemcích nemůže stavět v rámci tzv. Koeficientu zeleně (koeficient zeleně je součástí každé plochy v územním plánu a říká, kolik procent plochy musí zůstat jako zeleň) a takto není zaručeno, že pásy nebudou nevhodně přerušovány. Myšlenka zelené kostry města tak může být zcela znehodnocena.
V územním plánu byla také naznačena cesta jak některé plochy v minulosti nevhodně označené jako zastavitelné vrátit zpátky do nezastavitelných, i za cenu náhrad vlastníkům. Zatímco podle nás by měl být územní plán doplněn seznamem priorit pro případné výkupy pozemků, Tibor Batthyány navrhuje přehodnotit rozsah zeleně a minimalizovat rozsah případných náhrad.
Všechny výše uvedené změny vrací návrh územního plánu z hlediska koncepce o několik let zpět. Odstranění „veřejné přístupnosti“ z kategorie Sídelní zeleň je pak už jen zcela absurdním příkladem rezignace města na snahu o zlepšení životního prostředí pro jeho obyvatele.
Další pokyny omezující zeleň ve městě jsou následující:
34: Svojsíkova ul. a umožnění výstavby bytového domu; 114 Doubí p.č. 247, zrušit rozšíření biocentra u Plátenického potoka, 174 Pavlovice Na Mlýnku, p.č. 683/4, 176 Starý Harcov, 154 omezení biocentra v Pavlovicích u Nisy a 192 U Obrázku (poslední dva zmíněné pokyny, 154 a 192, nakonec do návrhu územního plánu naštěstí zapracovány nebyly).
Karolína Hrbková (Změna pro Liberec)
Jaromír Baxa (Liberec otevřený lidem – LOL!)
