V roce 2014, když jsem jako náměstek přebíral odbor strategického rozvoje a dotací, zaměstnával resort 11 pracovníků, realizoval jeden projekt a byly rozpracované dvě projektové žádosti. Projektové řízení, ačkoliv již delší dobu platila příslušná směrnice, fakticky neexistovalo. Abych mohl opět nastartovat rozvoj města, bylo potřeba nejprve posílit samotný odbor, což se i přes mnohé naschvály, nesnáze a kritiku opozice již částečně podařilo.

V současné době odbor disponuje 23 zaměstnanci, z toho jsou 4 úvazky placené mimo rozpočet města, a pracuje (od přípravy projektu, přes přípravu žádosti o dotaci až po realizaci projektu či jeho administraci) na 55 projektech. Aktuální čistý nárůst pracovníků hrazených z rozpočtu města činí na odboru aktuálně 8 míst.

Přehled vývoje počtu pracovníků, mzdových nákladů a řešených projektů

2. IPRÚ

Strategie IPRÚ (Integrovaný plán rozvoje území) patří mezi jeden z hlavních výsledků činnosti odboru. Zajistila možnost čerpat pro město 770 mil. Kč a dále pro DPMLJ dalších 910 mil. Kč. Pro přípravu a realizaci všech projektů však neměl odbor dostatek pracovníků a jejich navyšování neprobíhalo včas. Bývalý tajemník hledal spíše důvody, jak věci zkomplikovat či přímo zablokovat. Postup vpřed znamenalo vždy překonat různým způsobem odpor ke změnám nejen u něj. Narůstající problémy byly řešeny operativně a improvizovaně, přesunem některých projektů IPRÚ a pracovníků v rámci odboru.

V současné době tak kvůli dlouhodobě neřešeným problémům zpracovává oddělení přípravy a řízení projektů, které je k těmto projektům příslušné, pouze 1 projekt na azylový dům a 3 projekty na cyklostezky v celkovém objemu cca 60 – 65 mil. Kč. Přímo pod vedoucím odboru je dalších 12 projektů na školy, školky a sociální bydlení v objemu cca 330 – 350 mil. Kč. Další dva klíčové projekty – Centrum aktivního života (galerie) a terminál autobusové dopravy v objemu 370 – 400 mil Kč – převzalo se zpožděním oddělení získávání dotací. Výše uvedeným postupem se sice daří zajištovat přípravu těchto projektů, ale zcela nesystémovým přístupem, který vede k přetížení některých pracovníků a také k tomu, že se vedoucí odboru a vedoucí oddělení získávání dotací nemohou naplno věnovat jiným prioritám.

Přes výše uvedené je však Liberec spolu s Českými Budějovicemi na špičce v přípravě projektů v rámci IPRÚ v ČR a katastrofické předpovědi opozice, zejména Starostů pro LIberecký kraj, se v tomto směru nepotvrdily.

3. Aktuální přehled projektů na OSRD

Vzhledem k tomu, že opakovaně zaznívají informace o tom, jak je činnost odboru nedostatečná či neefektivní, připravili jsme podrobný a aktuální přehled o všech projektech, na kterých odbor spolupracuje ve fázi přípravy, realizace či administrace. Jedná se aktuálně o celkem o 55 projektů.

Aktuální přehled realizovaných a připravovaných projektů:

*U počtu projektů je potřeba vzít v potaz, že některé jsou víceleté, nejde tedy o prostý součet.

** Jedná se o aktuální odhad, reálně budou i tato čísla v dalších letech narůstat, pokud se podaří připravit dostatek projektů a jejich kofinancování.

V diskusích se občas vyskytuje informace, že se odbor věnuje příliš malým projektům, které jsou pro město neefektivní, aktuální přehled je zde. Většinou se jedná o projekty od 5 do 50 mil. Kč.

Další obecně rozšířenou, opakovanou a nepravdivou informací je to, že se odbor nevěnuje investičním projektům. Opak je pravdou. Investiční projekty jsou náročnější na přípravu, proto do příjmů města nabíhají pomaleji. Aktuálně tvoří stavební investiční projekty téměř 90 % objemu dotací.

Další často opakovanou a zavádějící informací je, že se odbor věnuje „nesmyslným“ mezinárodním projektům a hlavnímu typu projektů z evropských dotací nepřikládá dostatečnou pozornost. Mezinárodní projekty, které budou mít budoucnost po skončení tohoto programovacího období, a které Liberec zapojují do mezinárodních struktur, jsou aktuálně 2 a tvoří tak méně než 5% všech projektů odboru. Rozvíjel bych i tento druh projektů pro jejich perspektivnost více, ale už ani mě nebaví neustále odrážet útoky některých kolegů, vycházející zejména z jejich neznalosti a omezeného pohledu na celou problematiku.

Hlavním typem, více než polovina, jsou projekty z evropských dotací. Po skončení evropských dotací naroste nejen význam mezinárodních, ale také význam národních zdrojů, proto rozvíjíme i tento typ projektů, i když to jsou v současné době projekty s větším podílem kofinancování a zároveň menšími objemy peněz.

Vedle výše uvedeného přehledu projektů evidujeme další možnosti získání externích zdrojů pro rozvoj města. Většina z nich je v tuto chvíli ale bohužel nad kapacitní možnosti odboru, který navíc čelí neustálé kritice v tom smyslu, že je tam příliš mnoho lidí. Efektivitu vynaložených peněz přitom řeší jen málokdo. Bohužel, nemalé části zastupitelů je bližší pohled ten, že další dva manažeři na dotační projekty přijdou v nákladech na cca 1,5 mil. Kč ročně, a když je nebudeme mít, tak ty peníze ušetříme a spravíme někde kus chodníku. Co na tom, že tím přijdeme o desítky milionů dotací, které by mohly zlepšit život ve městě. Tento přístup je zdrojem mé dlouhodobé frustrace z fungování našeho města, které se daří měnit jen postupně, pomalu a s neskutečným úsilím a sebezapřením.

Přehled dalších dotačních možností, které jsou zatím ve fázi přípravy nebo nejsou aktuálně připravovány převážně z nedostatku kapacit:

4. Podpora OSRD projektům dalších odborů

Odbor SRaD poskytuje podporu (žádosti o dotace, administrace) i projektům dalších odborů.

V současné době jde o

Odbor majetkové správy – spolupráce na 8 projektech v objemu přes 100 mil. Kč

Odbor školství a kultury – 5 projektů v objemu 84,3 mil. Kč

Odbor ekologie a veřejného prostoru – 6 projektů v objemu 15 mil. Kč

Odbor hlavního architekta – 3 projekty v objemu 25 mil. Kč

Odbor strategického rozvoje a dotací by rád poskytoval potřebnou součinnost v získávání dotací i v administrativě projektů ve větší míře. Bohužel na to již nemáme ani personální, ani prostorové kapacity. Kvůli tomu, že byla většina pokusů tento stav změnit ze strany tajemníka či primátora zmařena, jsme nyní v situaci, že město ročně přichází o desítky milionů dotací. Získat by je mohlo, kdyby na to ovšem mělo potřebnou kapacitu. Jedním z pokusů, jak tento stav zlepšit, je snaha vytvořit Agenturu pro rozvoj města. Její založení nebylo ze strany koaličního partnera ani opozice podpořeno. Bohužel peníze, které do města nepřitečou, téměř nikdo nevidí a nikoho nepálí, byť by se jednalo o desítky milionů ročně.

Výsledky mohou být vždycky lepší, ani já nejsem zatím zcela spokojený s tím, jak se daří nové projekty rozjíždět. Když se ale podívám, v jakém stavu jsem odbor přebíral a v jakém je nyní, měřeno výsledky práce, myslím, že se nemám za co stydět.

Mgr. Jan Korytář

náměstek pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace.

Seznam jednotlivých projektů: