AKTUALIZACE: VYJÁDŘENÍ JCDECAUX K OBVINĚNÍM SENÁTORA CANOVA. O víkendu uběhl přesně rok od chvíle, kdy byl dlouholetý chrastavský starosta Michael Canov zvolen za senátora Liberce. Vyhrál naprosto suverénně a během jeho prvního senátorského roku o něm bylo často slyšet. Ovšem ne vždy bez kontroverzí.
Michael Canov ze Starostů pro Liberecký kraj se stal senátorem za Liberec v polovině října loňského roku. Dosáhl tehdy nejlepšího výsledku mezi uchazeči o senátorský post v celé republice. Volilo jej 80% voličů, byť volební účast byla velice nízká. V druhém kole, kde se rozhodovalo mezi ním a pivovarníkem Markem Vávrou za ANO, dorazilo k volebním urnám pouhých 18% oprávněných voličů.
Nejlépe placený z politiků je senátorem i starostou zároveň
Michael Canov je i dlouholetý starosta Chrastavy u Liberce. A to nepřetržitě již od roku 2002. Za svou politickou kariéru, která se počítá od roku 1994, vystřídal dresy ODS, US-DEU a nyní Starostů pro Liberecký kraj.
Michael Canov se po svém zvolení senátorem za Liberec rozhodl ponechat i starostenský post v domovské Chrastavě. Na otázku, zda se obě funkce na sebe nemají nepříznivý vliv a zda je obě stíhá, odpověděl: „Snažím se, aby vliv byl kladný. Zkušenosti z funkce starosty uplatňovat ve funkci senátora a naopak nadhled se Senátu uplatňovat ve funkci senátora. Samozřejmě je to náročné, návrhy zákonů v Senátu pravidelně studuji do noci a v noci, stejně tak přípravy mých stanovisek k nim, především k těm, kde jsem zpravodajem, pracuji včetně víkendu a svátků prakticky denně, pobyt v Senátu se na radnici snažím právě o víkendech a pozdě do večera nahradit. Abych chyběl co nejméně na radnici, neúčastním se ani vnitrozemských ani zahraničních služebních cest pro senátory pořádané.“
O jeho nasazení svědčí i docházka v senátu. Jednotlivých jednání senátu se zatím účastnil na 100 procent, stejně tak jako jednání Ústavně-právního výboru Senátu ČR, jehož je členem. Z 564 čtyř hlasování chyběl pouze na sedmi z nich. Je tak zatím čtvrtým senátore z jednaosmdesáti, co se docházky a účasti hlasování týče.
Vedle pracovního vytížení ale přináší obě funkce Michaelu Canovovi i nemalou finanční kompenzaci. Jako senátor pobírá plat (včetně náhrad, například na propagaci) ve výši 111 089 Kč za měsíc. Jako starosta zhruba šestitisícové Chrastavy mu potom poté náleží plat, včetně odměn, ve výši 54 252 Kč měsíčně.
Se svým měsíčním (brutto) příjmem 165 341 korun je senátor Liberce a starosta Chrastavy v jedné osobě nejlépe placeným politikem Libereckého kraje.
Jaké úspěchy za první rok ve své funkci senátor Canov vidí jako klíčové?
Vyzvedl například skutečnost, že vedl jednání ve všech senátních klubech ohledně rozpočtového určení daní a navýšení prostředků pro obce. To bylo před rokem paradoxně hlavní předvolební téma jeho neúspěšného konkurenta v senátních volbách Jana Korytáře ze Změny.
Podle svých slov inicioval v senátu zrušení kariérního řádu uvedeného v novele školského zákona, který předtím Poslanecká sněmovna drtivě schválila. Po vrácení návrhu zákona ze Senátu zpět do Poslanecké sněmovny byla novela školského zákona zrušena.
Canov se snažil podpořit i svého kolegu a současného lídra Starostů Jana Farského, jehož hlavním politickým počinem je zákon a registru smluv. „Senát schválil můj pozměňovací návrh ve věci novely registru smluv, aby výjimku ve zveřejňování smluv neměly instituce jako Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud a některé další. Bohužel se Poslanecká sněmovna v rozporu s Ústavou tímto pozměňovacím návrhem vůbec nezabývala a vytvořila novou novelu. Sice tak nebyl můj pozměňovací návrh do zákona o registru smluv zařazen, ale Senát na rozdíl od Poslanecké sněmovny má tak čisté svědomí, že nechtěl výjimku na sebe oproti tomu, co chce od ostatních,“ uvedl ke svému pokusu Michael Canov.
Podle svého vyjádření přispěl i ke kontrolní funkci senátu. „Podílel jsem se aktivně na zamítnutí několika zákonů, který iniciovali především senátoři z řad starostů, které následně sněmovna nepřehlasovala, jako např. novela zákona o kontrole veřejných financí (vznosný název, ve skutečnosti spíše šikana a buzerace) a naopak na podpoře zákonů , které přišly ze Sněmovny (jako například zákon z dílny STAN – novela zákona o pozemních komunikacích, která umožňuje si vyřídit řidičské průkazy všude v České republice nejen v místě trvalého bydliště).„, sdělil pro naši redakci Michael Canov
Liberecký senátor zároveň uvedl, že zasáhl i do aktuální kauzy kolem možné těžby lithia na krušhorském Cínovci. Zde využil znalostí ze své původní profese, gymnaziálního učitele chemie. „V kauze Lithium se mě podařilo odhalit nezákonnost v usnesení vlády č.98/2016, kde je úhrada z dobývání v rozporu se zákonem stanovena nikoli z nerostu, ale z čistého kovu, což by v budoucnu znamenalo ztrátu v řádech desítek miliard (v tuně nerostu je samotný kov v řádu jednotek procent či dokonce promilí) a spolu s kolegyní Jiřinou Seitlovou prosadit téměř jednomyslné usnesení Senátu, které požaduje od Vlády tuto záležitost neprodleně napravit.,“ shrnul svou nedávnou aktivitu Canov.
Bojovník za práva zájmy velkých firem?
Jak bylo zmíněno, neobjevilo se Canovovo jméno jen vždy v kladných konotacích. Během jeho prvního roku ve funkci se zmiňovalo v souvislosti hned s několika kauzami, kde ti, kteří je sledují, tvrdí, že spolu s dalšími senátory jednal Michael Canov nikoliv v zájmu českých občanů, ale velkých firem – ať řetězců, stavebních společností nebo velkých billboardových hráčů, jejichž byznys ohrožuje bezpečnost silničního provozu.
Kritiku například sklízí za svůj postoj k zákonu o státních svátcích, který měl ulevit zaměstnancům zejména velkých korporací a nadnárodních obchodních řetězců. Senátor Canov se spolu s dalšími pravicovými senátory postavil proti tomu, aby lidem bylo přiznáno při sedmi státních svátcích za rok právo na placené volno.
Dnes svůj postoj ve věci hodnotí slovy: „ Dle mého názoru je zákaz prodeje o státních svátcích nesmysl. Zaměstnanci bez ohledu na zákaz či nezákaz mají během roku zákonné volno ve stejném rozsahu. Pokud musí pracovat o státním svátku, mají za tuto práci zákonný příplatek a volno jindy. Při existenci zákazu je zaměstnanců méně (méně pracovních příležitostí) a občané zákazníci nemohou nakupovat.“
Další silnou kritiku si senátor Canov spolu s dalšími vysloužil i v případě otázky novely zákona o ochraně přírody a krajiny, konkrétně úpravy režimu národních parků. Michael Canov se skupinou senátorů prosazovali takovou novelu zákona, která by podle kritiků silně poškodila přírodu například i v národních parcích, když by zde povolila značnou výstavbu a developerské zásahy.
Proti této senátorské iniciativě se postavili nejen aktivisté a ochránci přírody, ale téměř bez výjimky i odborná a vědecká veřejnost, která varovala, že takto navržená novela jde na ruku developerům a velkým stavebním firmám, a to přímo na úkor české a moravské přírody.
Forma prosazovaná Canovem a dalšími pravicovými senátory neprošla, ale liberecký senátor na svém názoru trvá. „Jsem názoru, že můj názor byl v souladu s názory velké většiny starostů a občanů dotčených obcí. Obávám se, že přijatá verze zákona omezí jejich rozvoj a učiní z dotčených míst spíše divoké rezervace.“, uvedl k celé záležitosti.
Jak informoval i náš web, senátor Canov je jedním ze 17 senátorů, kteří na poslední chvíli podali ústavní stížnost, která má vyloučit ze zákona pasáž o tom, že majitelé firem s billboardy je musí odstranit od silnic. Tomu se největší česká billboardová společnost spojená s politiky i významnými zákulisními hráči bránila a odmítala dodržet zákon, byť na odstranění billboardů měla pět let.
Jak hodnotí svůj podpis z letošního léta pod ústavní stížností skupiny senátorů sám Michael Canov? „Dle mého právního názoru je jen dobře, když i tento zákon ÚS prozkoumá z hlediska ústavnosti, nejlepší by dle mého bylo, kdyby Ústavní soud zkoumal ústavnost u každého zákona automaticky, neboť nemůže být v právním státě nic horšího než existence zákona rozporného s Ústavou. Nic více nic méně. Pro úplnost dodávám, že Ústavní stížnost nemá odkladný účinek a do doby nálezu Ústavního soudu, je nutno považovat zkoumaný zákon za souladný s Ústavou.“
Canovovo jméno se v souvislosti s touto kauzou objevilo i v kampani „17 zaprodanců“, která je na internetu i na billboardech ve městě a ukazuje jména těch senátorů, kteří podle ní jdou na ruku billboardové lobby. Podle Canova samotného jde ale o konkurenční boj druhé největší firmy na českém billboardovém trhu. „Hysterii, kterou, kvůli této Ústavní stížnosti rozpoutala především billboardová firma JCDecaux, která má dominantně billboardy ve velkých městech (ve městech novela zákona billboardy nezakazuje) a má šanci získat exkluzivitu a prudké navýšení cen, spíše napovídá, že by ústavní stížnost mohla být úspěšná.“, uvedl liberecký senátor. Firma JCDecaux odmítla sdělit, kdo kampaň zadal, ale že by za ní stála sama, odmítá.
Vyjádření společnosti JCDecaux:
“Skupina JCDecaux důrazně odmítá nepodložená a nesmyslná obvinění senátora Canova. Je pro nás nepochopitelné, jak ústavní činitel může takto bezprecedentně uvádět nesmyslná tvrzení absentující základní fakta. Skupina JCDecaux je světovou jedničkou v oblasti městského mobiliáře, nikoli billboardovou společností. Nikdy se nezaměřovala na tento typ venkovní reklamy. To potvrzuje i jasný fakt, že tržby z prodeje reklamy na billboardech v České republice tvoří méně než 15 % z celkových příjmů! Mezinárodní skupina JCDecaux se distancuje od uvedené kampaně, nemá s ní nic společného. JCDecaux je společensky odpovědnou firmou plně respektující zákony České republiky.”
Jaroslav Tauchman