Pan Mach z libereckého ateliéru Mjolk vyzval další architekty k neúčasti v soutěži o architektonický návrh k plánované výstavbě terminálu u nádraží ČSAD v Liberci a spolu s kolegy z ateliéru označil soutěž za „neprofesionálně vypsanou blbost“. Z diskuse, kterou jsem zatím vedl se zástupcem České komory architektů (ČKA), jsem vyrozuměl, že závady v naší soutěži jsou zhruba tři:
- namísto šesti týdnů na vypracování návrhu jsme zvolili týdny čtyři
- nezveřejnili jsme na začátku členy hodnotící komise (plánujeme ale, že bude 7 členná a 4 budou nezávislí architekti, jména zveřejníme příští týden)
- na odměny jsme dali méně peněz, než vyplývá z ceníků ČKA.
Chápu, že to není ideální řešení, ale chci se ohradit vůči tvrzení, že se nejedná o férovou soutěž, které je nekvalitně připravená a nepromyšlená.
Město na výstavbu terminálu jiné, než dotační peníze nemá. Nejsem odpovědný za to, že je město zadlužené a že zde žádné projekty na konci roku 2014 připravené nebyly a že má tedy mnoho věcí zpoždění. Nejsem odpovědný ani za to, jaké podmínky jsou spojené s dotací, kterou město může získat. Za co ale odpovědný jsem, je to, abych jako politik našel v daných podmínkách a v daném čase nejlepší reálné řešení a Liberec se zbavil ostudy, kterou současné nádraží ČSAD je, a o to se snažím. Reálnou alternativou k tomu, co kritizuje Mjolk, je omezení soutěže na několik málo architektů, v případě časové tísně až na pouze jeden ateliér, což by městu zjednodušilo celý proces.
Chtěli jsme ale nechat soutěž otevřenou a zajistit co nejlepší řešení v čase, který máme k dispozici a nedělat to jako se to často dělalo v minulosti. Chápu, že ČKA má svoje standardy a postupy a že naše řešení podmínky ČKA zcela nesplňuje. Nemyslím si ale, že by bylo s nimi v příkrém rozporu, smysl soutěže zůstává zachován. Osobně se domnívám, že i odměny jsou vzhledem k tomu, jakou podrobnost návrhu nyní požadujeme, adekvátní. V podmínkách je i to, že pokud se v rámci soutěže objeví nezhojitelné vady či problémy, může být soutěž zrušena. Nechci ale „stahovat kalhoty před brodem“…
Ideální postup v tomto případě podle standardů ČKA, včetně všech souvisejících aktivit by mohl vést k nalezení možná lepšího řešení, ovšem s jistotou, že toto řešení zůstane jen na papíře, protože dotační peníze, které na výstavbu můžeme získat, jsou časově ohraničené.
Pokusím se domluvit se zástupcem ČKA na nějakém pokud možno schůdném řešení pro obě strany, jen upozorňuji na riziko, že v případě, že bychom se dostali do časově neřešitelné situace, budeme muset pravděpodobně zvolit řešení i s menším počtem oslovených architektů.
O dalším postupu se rozhodne pravděpodobně v úterý 10. února po společné schůzce se zástupci oslovených architektonických kanceláří, kdy bychom také měli znát již kompletní složení hodnotící komise.
Jan Korytář
náměstek primátor pro ekonomiku, strategický rozvoj a dotace
Zde ještě přikládám odpovědi na otevřený dopis pana Macha z atelieru Mjolk:
Dobrý den,
dovolím si reagovat na zaslaný dopis pana Macha formou vložení reakcí k jeho otázkám a tvrzením, viz níže. Pro co nejlepší výsledek plánujeme i to, že v rámci první fáze připravíme pro architekty a projektanty minimálně jedno společné setkání, kde bude možné tento záměr detailně probrat a kde bude prostor pro nalezení odpovědí pro jejich případné další otázky, které by nebyly v rámci zadávacích podmínek zodpovězeny tak, aby výsledný návrh co nejvíce splňoval požadavky investora a jednalo se o architektonicky i urbanisticky kvalitní řešení.
Mjolk: Jak je v zadání popsán a upraven soulad s územním plánem města (stávajícím i budoucím)
JK: Zamýšlená stavba parkovacího domu a zázemí pro autobusové nádraží je v souladu se stávajícím i současnou podobou připravovaného nového územního plánu.
Mjolk: Jak je vyřešen problém, že zamýšlené pozemky nejsou v majetku města? (plocha stávajícího terminálu je majetkem firmy ANL nelze uspořádat soutěž vypsanou městem na pozemky o kterých město nemůže 100% rozhodovat, protože je nevlastní)
JK: Pozemky, kde se má stavba realizovat, jsou v majetku města. O koupi přilehlých pozemků, případně jejich části, bude město jednat se současným majitelem, společností ANL.
Mjolk: Na základě čeho byl sestaven stavební program? Existují analýzy kapacit, které mají architekti projektovat (kolik lidí denně nádraží využívá, jaký má být trend, jaká má být kapacita parkovacího domu?, jaké další stavby zde mají vzniknout, návaznost na plánované prodloužení ulice Matoušova, jaké jsou podmínky stavby na dálničním tunelu)
JK: Stavební program se týká pouze parkovacího domu a zázemí pro cestující a řidiče. Kapacita parkovacího domu je součástí zadání. Návaznost na prodloužení Matoušovy ulice je součástí zadání.
Mjolk: Termíny? Z toho co vím, aby bylo možno žádat o dotaci mělo by byt vydáno stavební povolení na tuto stavbu přibližně za rok (a to ještě nebyla ani zadána studie). To je zcela nereálné zvládnout v kvalitě, kterou takto důležitá veřejná stavba vyžaduje.
JK: K tomu, abychom mohli podat žádost o dotaci, není třeba platné stavebního povolení, ale platné územního rozhodnutí a podaná žádost o stavební povolení. Termíny jsou skutečně náročné, nikoliv však nesplnitelné.
Mjolk: Soulad s postoji Kraje. Na kraji existuje myšlenka, že by bylo rozumné integrovat autobusové nádraží do nádraží vlakového. Nejsme teď schopni jasně posoudit, zda je to opravdu dobrý a realizovatelný nápad ale minimálně to zní úsporně a chytře (využití brownfieldu okolo vlakového nádraží, uvolnění parcely stávajícího autobusáku atd…). Na tak důležité stavbě by měla panovat shoda mezi městem a krajem alespoň na tom kde má stavba být (kraj je provozovatelem autobusové dopravy).
JK: Záměr města není v rozporu s budoucím záměrem kraje, naopak, s variantou možného budoucího přesunu autobusového nádraží v našem záměru počítáme. Parkovací dům v obou variantách zůstává na stejném místě.
Mjolk: Z toho co vím, připravované zadání tyto otázky nezodpovídá. Na špatné zadání dostanete špatné odpovědi. V lepším případě se promarní spousta práce v architektonických atelierech a pak se zjistí, že je to všechno nepoužitelné a nestihne se to povolit.
JK: Případné zpřesnění zadání bude možné v rámci společného (společných) setkání po vyhlášení výběrového řízení. Cílem není dát zadání a počkat na výsledek, ale dát zadání, aktivně komunikovat a dospět k co nejlepšímu výsledku. Pokud by se v průběhu tohoto procesu ukázalo, že jsou zde neodstranitelné vady, je možné celou soutěž zrušit.
Mjolk: Existuje standardní českou komorou architektů posvěcený způsob, jak takto důležité soutěže zadávat. Liberec je normální velké město a není důvod, aby hledal alternativní řešení.
JK: Standardní řešení, tedy architektonická soutěž dle české komory architektů bylo do rady města předloženo v září 2016, rada města ale tento způsob neschválila. Proto je předloženo řešení alternativní, které se snaží v čase, který je k dispozici, nalézt i tak co nejvíce kvalitní řešení tohoto objektu i prostoru.