Jsem zklamaný, ano jsem velmi zklamaný z předvolebních materiálů pro krajské volby. Máme výrazně méně veselých billboardů a odhlédnu-li od Starostů, ANO a ochránců této země před migranty, pak by mně v Liberci pro ty ostatní stačily možná i prsty jedné ruky. Kdysi nejsilnější místní ODS evidentně došly možnosti financování a to jak na lokální tak i na republikové úrovni. Inu není divu, v opozici je to vždy výrazně těžší a vlastně zbývají jen drobečky. V této souvislosti se samozřejmě nabízí nejen otázka, komu a co bylo slíbeno, ale spíše zda se to při stále klesajícímu vlivu této strany také může podařit dodržet…

Sociální demokraté, jak známo, se potýkají taktéž s výraznými finančními problémy a navíc došly i nové nadějné tváře, které by shlížejíc usměvavě na kolemjdoucí slibovaly za podpory Slávka Sobotky modré z nebe. Ano žádná hesla, která by posloužila k obveselení analytiků, jako při posledních krajských volbách, kdy bylo voličům slibováno, že matky se budou za vlády socanů smát a zloději plakat. Tentokrát spočívá těžiště oranžové kampaně ve spíše nenápadných plakátech na sloupech pouličního osvětlení, kde se slibují pouze obecně jistoty. Logo strany je třeba hledat a sází se raději na sympatii vzbuzující číslo 12. Liberecký kraj je region, kde má ČSSD snad úplně nejmenší šanci na výraznější volební úspěch a pro znalce poměrů to samozřejmě po turbulencích v místní stranické buňce a vyšetřování kolem R. Duška není žádným překvapením…

I billboard Starostů k senátním volbám stojí nepochybně za zmínku. Pomineme-li skutečnost, že pozorován z dálky připomíná, jak někde trefně poznamenal Honza Šebelka, spíše reklamní billboard liberecké zoo, na kterém zve orangutan k návštěvě, pak i tvrzení o bojovníku v první linii je odvážné. V rámci objektivity je třeba uvést, že M. Canov například proti hazardu v Chrastavě v minulosti skutečně úspěšně zabojoval, ale jinak bojuje spíše za věci, které já osobně ocenit nedokážu. Jako asi nejtypičtější příklad mě napadá jeho vášnivá obhajoba Václava Klause po ostudné amnestii, kterou zajistil zastavení trestního stíhání největším tunelářům této republiky. Svoji kritiku snímání obrazu VK ze zdí radnic a škol odůvodnil tvrzením, že úcta prezidentovi náleží již z titulu jeho funkce. Zajímavý názor, že? Prokazovat úctu někomu jen z titulu jeho funkce bez ohledu na to, co říká, nebo dokonce činí, to o člověku mnohé vypovídá.

Jiný billboard Starostů s Martinem Půtou a sloganem „Lidé, kterým věřím“ mě pak již jen naplňuje obdivem nad sebevědomím muže, který po zveřejněných odposleších jeho telefonátů s manažery Metrostavu je ještě schopen propůjčit svou tvář k tomuto textu…

A nejlepší jsem si, jak se říká, nechal až na konec. Slib na tomto billboardu je ze všech nejreálnější a naplňuje mě až nepopsatelným vnitřním klidem. Vzhledem ke dvěma ilegálním migrantům, kteří byli od začátku roku na území Libereckého kraje zadrženi, by se to tomuto prokremelskému agentovi a jeho nahnědlému koaličnímu partnerovi mohlo skutečně podařit, ač nemají s tímto krajem pranic společného. Na jiném billboardu této statečné vlastenecké koalice (Čechy Čechům) jsem zaregistroval i celkem pohlednou blondýnu, které by se příští dva migranty mohlo podařit zastavit nebo minimálně přibrzdit rychlost jejich invaze do centra kraje, určitě snázeji, než těmto dvěma spojencům z opačných konců politického spektra.
Do stejné kategorie patří i plakáty lídra uskupení NOS bývalého člena liberecké vládnoucí koalice za  místní Věci veřejné Petra Černého. Myslím, že svými výroky na volebních plakátech je, nepočítáme-li současnou hlavu státu, absolutním favoritem na vítěze v disciplíně „laciný populismus“. Jeho témata, jako budoucího senátora stojí na slibu o spokojených důchodcích s vysokými důchody, tezi o nepřizpůsobivích, kteří si nezaslouží podporu a uprchlících na které nemáme peníze ani náladu. Efektivnější a populističtější zkratky týkající se těchto „žhavých“ témat si nedovedu již vůbec představit.

Na vysvětlenou bych přidal snad ještě informaci, že do krajských voleb jde tento kandidát se svým uskupením NOS v koalici se stranou Republikánů Miroslava Sládka.
Tak a to je asi tak všechno, co stojí za zmínku. Ach ještě jsem zapomněl na komunisty. Ale co hodnotit, když nemají nejen žádné billboardy, ale prakticky ani jinou obrazovou propagaci. Inu oni to nemají zapotřebí, neboť mají své jisté. Tento fundament tvoří stabilní základna soudružek a soudruhů, kteří sice povětšinou tvrdí, jak je nynější KSČM zcela jinou stranou než dřívější KSČ, ale přitom jim vůbec nevadí lidé, kteří se nestydí za hanebné výroky o Miladě Horákové či k okupaci v srpnu 68 a o zastřelených na hranicích socialistického koncentráku pak ani nemluvě. 
Krajské volby budou sice jistě opět zajímavé, ale protože jsem realista nečinící si iluze o informovanosti a analytických schopnostech českého voliče, bude výsledkem voleb nepochybně opět konstelace, která neumožní žádné změny, které by libereckou politickou scénu posunuly na vyšší level…

Jiří Čeček