Hejtman nezaváhal a pospíšil si. Hned při první příležitosti sdělil prostřednictvím MFDnes voličům, že kampaň Změny bude hnusná (trefně o tom píše Jan Šebelka ve svém feuilletonu). Nejlepší obranou je jak známo útok a motivace M. Půty je tedy pochopitelná a v jeho případě i logická. O něm však psát na tomto místě nechci, jde mně spíše o záludnosti pojmenovávání nešvarů ve společnosti obecně. Proč se setkává kritika negativních skutečností kolem nás nejen s povděkem, ale nezřídka také se zlehčováním, relativizací a odmítáním, bez ohledu na faktickou stránku, tedy i v případě, že je zcela na místě?

Odpověď jsem začal hledat již před lety, když jsem se u některých lidí setkal s velmi negativními postoji a zjevnou snahou zlehčit, či nějak omluvit, často i právě odmítnout  jako nepradivé, moje srovnávání cen a kvality zboží zde v Česku a v cizině.

Kdo už má rád, když je mu nastavováno zrcadlo? Kdo už je schopen si přiznat, že komunistická totalita zde mohla existovat celých 50 let po skončení druhé světové války jenom díky tomu, že jsme to jako občané trpěli a místo odporu jsme se raději naučili se s tímto zlem prostě aranžovat? Pocit určité méněcennosti zřejmě vyvolává i představa, že v cizině lze koupit kvalitnější zboží a mnohdy dokonce i levněji. Pominu-li v mé úvaze osoby, které popírají, či zlehčují problém korupce a klientelismu v této zemi, z osobních, zištných důvodů, pak výše uvedené platí jako určitá analogie i pro zbytek populace, která tenduje k přesvědčení, že to s tímto problémem nebude přece jen tak horké.

Z tohoto úhlu pohledu mohu jen vřele doporučit, aby předvolební kampaň Změny byla tentokrát pokud možno málo nebo jen mizivě negativní. Lidé už opravdu nechtějí slyšet a přiznat si, že volí stále stejné šíbry, bez ohledu na jména. Nechtějí už slyšet, že je to prašť jako prašť bez ohledu na to, kdo je na čele kandidátky. Nechtějí si představovat, že lidé do kterých vkládali naději na obrodu politické scény se dříve, či později integrují do systému kluků, kteří spolu mluví. Vždyť by tím přiznávali, že opravdu, ale opravdu (jak říká s oblibou bývalý pan prezident) nejsou schopni rozpoznat lidskou kvalitu politiků. Zoufalá snaha vtisknout také politikům Změny tento image je sice úsměvná, ale bohužel velmi často účinná. Nemohu-li už sebe očistit, musím se pokusit ušpinit svého politického protivníka a dosáhnout tak alespoň „morální remízy“.

Změno, buď tedy hlavně pozitivní. Koho nepřesvědčily ani zveřejněné odposlechy v kauze M. Půty, tomu stejně nemá smysl cokoliv předkládat…

PS: Upozornění pro některé diskutéry. Ušetřete si prosím reakce v duchu poslední věty předposledního odstavce. Nemám v úmyslu na ně reagovat. 

Jiří Čeček, zastupitel města za Změnu pro Liberec