Společnost Korid, která v Libereckém kraji plánuje a organizuje veřejnou dopravu, požádala Povodí Labe, pravděpodobně na přání starostů z Frýdlantska, aby na silnici kolem Vodní nádrže Souš povolilo turistický letní autobus. Přestože měl jezdit jen o víkendech, mocipáni sídlící v Hradci Králové ho nepovolili.
„Na Povodí Labe panuje obava o ochranu zdrojů pitné vody… Jediná cesta by byla rekonstruovat celou silnici ze Smědavy až na Souš tak, aby byla jednak širší a jednak, aby v případě nehody, byly součástí pozemní komunikace ochranné prvky proti vniknutí provozních kapalin do zdroje pitné vody. Ty tam dnes sice jsou, ale podle Povodí by nedostačovaly pro případ nehody většího vozidla,“ napsalo Povodí Koridu (zdroj Deník).
Není to nic nového. Podobně zřejmě argumentoval právník stejné firmy, když jsem ho podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, požádal o vysvětlení, proč je zmíněná silnice v zimě zavřená. Zřejmě znamená, že jsem jeho „rozsypaný text“ nemohl přečíst. Když jsem požádal, aby mi poslal čitelnou verzi, neozval se. Splnil literu zákona a basta fidli.
Žádost jsem poslal i na Liberecký kraj. Tentokrát byla odpověď srozumitelná, myslíme-li tím, že ji šlo přečíst. Byly to ale kecy naší Betsy. Nic jsem se nedozvěděl, jen mne Mgr. Petr Anton zástupce, vedoucího právního odboru, záměrně urazil, když napsal: „Silnice se nachází v I. ochranném pásmu vodního zdroje a zimní údržba se v důsledku toho neprovádí, takže náklady na zimní údržbu jsou v tomto případě nulové“. Na to jsem se ale neptal, chtěl jsem vědět, kolik by zimní údržba stála (všimněme si podmiňovacího způsobu), neb jedním z argumentů proti zimnímu provozu jsou údajně vysoké náklady. Nová stošestka bude následovat. Úředníci z Libereckého kraje je milují.
Další požadavek jsem poslal na Policii ČR. Chtěl jsem znát počet letních nehod na zmíněném úseku za posledních pár let. Dala by se z toho odhadnout pravděpodobnost havárií zimních. Policie asi nemusí zákon 106 dodržovat, neb jsem žádnou odpověď nedostal. Asi napíšu Šlachtovi.
Tolik moje snaha se dopátrat, proč kolem Souše v zimě nikdo nejezdí. Nula od nuly pošla. Nicméně mnohé začínám chápat. A netýká se to jen zmíněné šestikilometrové silnice. Ve večerních televizních zprávách na ČT 1 líčil nějaký chlapík s rozmazaným obličejem poměry na České poště, které si Zelení chytře vzali jako volební téma. (Všichni její pracovníci jsou vystaveni takové šikaně, že se pětadvacet let po tzv. sametové revoluci bojí promluvit veřejně.) Poté následovalo vyjádření mladého tiskového mluvčího České pošty. Vše je v pořádku, fluktuace je normální, tržby klesají, proto blebleble… Z hlediska běžné novinářské praxe bylo vše v pořádku. Někdo si stěžuje, dáme hlas druhé straně. Tečka. Jenže lidi na poště jsou zoufalí a proto bych předpokládal, že se tiskový mluvčí vytasí s čísly a argumenty, které vyvrátí jejich názor. Nevytasil. Nebylo třeba, nikdo se na nic neptá
Mluvím o poště, ale mohl bych se stejně podivit, proč nám média nenaservírují názor lidí, kteří by ještě před nedávnem „položili život“ za zavřenou Naďu Savčenkovou, na její dnešní chování a názory. Informace kloužou po povrchu, nebo se jich část vynechá, chybí fundovaná argumentace, analýza. Co to znamená, že se Povodí Labe bojí o ochranu pitné vody? Já se bojím blbců, demagogů a politické korektnosti, přičemž má to stejně nicotnou směroplatnost, jak říkala Máňa.
Myslím, že nejen problém silnice kolem Souše je, že se nikoho z těch, kteří o tom rozhodují, přímo netýká. Kdo z pánů z Povodí Labe jezdí v zimě z Hejnic do Harrachova lyžovat? Který z televizních moderátorů má potřebu zjistit pravdu o České poště?
A o tom to je, jak říkával v devadesátých letech jeden trapný komik. Trochu to připomíná film Pyšná princezna. Stařečkové sedí na pytlích a říkají: Ale melem, melem… Bohužel, opravdu melou, melou a my už si na to zvykli.