Ve Středních Čechách padly koncem minulého týdne další žaloby v „kauze Davida Ratha“, jak média pokřtila celý případ systémové korupce, která svazovala tamní krajský úřad a na něj napojené organizace. Státní zástupce žaluje devět lidí a osm firem včetně firmy Metrostav. Žaloba se týká týká přijetí úplatků, podplácení, pletich a sjednání výhody při zadání veřejné zakázky či poškození finančních zájmů EU. Podobné kauze čelí politici, úředníci a zástupci firem i v kraji Libereckém. I zde se obvinění snaží kauzu politizovat.

Obvinění jsou podle státního zástupce Jiřího Pražáka podezřelí, že se v osmi případech podíleli na manipulování zakázek Středočeského kraje, kolínské, kladenské a mladoboleslavské nemocnice a Zdravotnické záchranné služby Středočeského kraje. Podle dřívějších informací se případ týká rekonstrukcí či výstavby nemocničních pavilonů a dodávky sanitních vozů, v tendrech celkově šlo o více než 700 milionů korun. Věc se údajně týká také některých podnikatelů nepravomocně odsouzených v první části Rathovy korupční kauzy. Spis má přes 20.000 stránek v 90 svazcích, navíc obsahuje i několik příloh.

Z obviněných hrozí nejvyšší tresty – až 12 let vězení – těm, kteří jsou stíháni za přijímání úplatků. Za pokus o poškození zájmů EU a za pletichy lze v tomto případě uložit až desetileté odnětí svobody, za sjednání výhody až osm let, o dva roky méně pak za podplácení a za podílnictví. Firmám hrozí peněžité tresty, zákaz činnosti či zákaz plnění veřejných zakázek, propadnutí majetku nebo v krajním případě i zrušení celé společnosti.

Rath, manželé Kottovi a osm podnikatelů byli loni shledáni vinnými v souvislosti se zakázkami na rekonstrukci zámku Buštěhrad a gymnázia v Hostivici či modernizaci krajských nemocnic. Někdejší hejtman má jít do vězení na 8,5 roku, Kottovi dostali o rok nižší trest. Podle verdiktu Kottovi jakožto organizátoři přizpůsobovali za Rathova vědomí tendry vybraným soutěžitelům, které za úplatek zvýhodnili.

Podobná síť i na severu

Klientelistická síť ale nevládla jen ve Středočeském, ale i v Libereckém kraji. Působily zde nejen firmy z okolí Rathova spolupracovníka Filipa Bušiny, ale velkou roli zde hrály a hrají neoficiální, ale o to silnější vazby mezi stavební lobby a politiky. Vedle tradiční role nejslavnější liberecké společnosti Syner, zde má silnou pozici zejména společnost Metrostav , která figuruje v Rathových kauzách a jejíž vliv na zdejší politiku ještě vzrostl s příchodem Starostů pro Liberecký kraj a hejtmana Martina Půty do krajské vlády.

I zde se chystá veliký proces, který dokládá, nakolik byly evropské dotace zneužívány sítí politiků, úředníků,lobbistů a manažerů. Samotný hejtman Půta je jedním ze sedmnácti obviněných v kauze rekonstrukce kapucínského konventu s kostelem sv. Máří Magdalény. Od začátku podezřelý a účelový projekt na vytvoření „Centra podpory geotermální energie pro občany“, ve kterém vedle hejtmana Půty figurovali lidé jako Jiří Zeronik z liberecké ODS, měl evropské fondy přijít na 55 milionů korun.

Z toho bylo dle protikorupční policie jedenáct milionů určeno ma úplatky pro politiky a úředníky administrující evropské dotace, mezi kterými byl například i někdejší ředitel ROP Severovýchod v Liberci Bořek Machatý. Postupy na vyplácení dotací ne ladily i na utajovaných schůzkách na benzínových pumpách, kterých seúčastnil i hejtman Půta, který si jinak kariéru postavil na propagaci transparentnosti.

Politický tlak

Proces by měl začít v nejbližších týdnech či měsících, ale jelikož zejména hejtman Martin Půta proti obvinění ostře vystupuje a označuje jej, podobně jako David Rath, za politické spiknutí proti jeho osobě, je možné, že tomu bude až po volbách. Pro svá, někdy až dost rázná, obvinění státních orgánů ale politici v čele s hejtmanem nikdy nepředložili žádný konkrétní důkaz. Paradoxně tak největší politický tlak vychází tak ze strany obviněných.

Vedle toho se například liberecký hejtman Půta stýká na soukromých schůzkách v restauracích s vysokými představiteli policie, jako například s ředitelem krajské police Vladislavem Husákem, který nastoupil v Liberci, který působil i jako policejní prezident. V Praze čelil kritice za své styky s tamními lobbisty a kmotry, jako byl například Roman Janoušek.

s využitím médií Jaroslav Tauchman