Nad pohraničními horami panuje klasická, letní a ospalá, okurková sezóna. Jako každé léto můžeme v novinách ještě více číst o fotbalistech, sběratelích, tipech na výlety a festivaly. Sem tam proběhne nějaké politické nebo pseudopolitické téma, které na chvilku rozvíří debaty v mediálním prostoru, dnes již zejména na sociálních sítích. A zrovna takový byl i tento týden v Liberci, byť za zdánlivě nepříliš významnými tématy se skrývají problémy, které jsou klíčové a nebezpečné pro celou společnost.
Vypadá to, jako by si aktéři nejvýznamnějších celostátních i regionálních korupčních kauz, ve kterých jim reálně hrozí vysoké tresty odnětí svobody, ze své situaci pranic dělali. Na Souši v Jizerských horách chce zdravotnický byznysman Jindřich Řehák stavět luxusní sídlo, jako kdyby ho soud, byť nepravomocně, ale s podporou dost jasných důkazů, neposlal na skoro šest let za mříže.
Podobně jeho liberecký kolega druhdy z konkurenční firmy dodávající zdravotnický materiál a techniku, dnes ředitel liberecké nemocnice Luděk Nečesaný dál dlí ve své funkci a skutečnost, že jeho manželce poslaly farmaceutické firmy na účet záhadných 23 milionů vysvětluje konspirací proti jeho rodině.
Písničku o spiknutí, sborově podporovanou svými fanoušky, do omrzení opakuje i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. Trochu ubral na svých obviněních, když si zřejmě uvědomil, že své spiklenecké teorie nemá čím dokázat,ale stále jsou hlavním leitmotivem jeho obrany. A místo sebereflexe vystupuje v pruhovaných plavkách v trapných pokusech o vtipné scénky na pláži před libereckou radnicí. Předvolebnímu vrkání neodolal ani primátor Liberce Tibor Batthyány, protože pokud Martin Půta nevymění pruhované plavky za pruhované tepláky, může se jejich předvolební tulení stát i povolební realitou. A bude líp..
Nad tímhle vším se leckdo trpce pousměje, vznětlivější nátury si odplivnou a na sociálních sítích dají průchod své bezmocnosti ve formě ostřejších slov. Legrace to ale není ani náhodou. Vůbec není vtipné, v jaké nevážnosti či vysloveném pohrdání jsou orgány státní moci – policie, státní zastupitelství či soudy. Jak jinak nazvat toto chování politiků či „podnikatelů“, kteří si z tunelování veřejné sféry udělali výnosný byznys.
Nedostatek sebereflexe je vlastně slabé slovo. Je to zpupnost, arogance a výsměch drtivé většině lidí v této zemi, která má o tolik hlouběji do kapsy, ve které nikdy nenajdou miliony na exkluzivní právníky a úplatné novináře, kteří rozehrají příslušné konspirační drama. Vypovídá to o zoufalém stavu politické kultury v České republice, kterou často sráží ještě níže ti, kteří chtěli být jejími zachráci – hejtman Půta je příkladem nejzářnějším.
A že na nahromaděnou zlost pramenící z bezmocnosti lidí čekají nejrůznější nahnědlí populisté není dnes, kdy je hlavní téma obrana před neexistujícími uprchlíky, třeba zdůrazňovat. A ti, kteří svou arogancí a nedostatkem pokory ani slušnosti přitápí pod kotlem, to již nezachrání ani svým sebehlasitějším moralizováním nebo šaškováním v plavkách.
Jaroslav Tauchman