Nedávno jsem si pustil z internetu stažený německý film režiséra Davida Wnendta Už je tady zas (Er ist wieder da), který natočil podle stejnojmenného knižního bestseleru Timura Vermese. Spisovatel měl geniální nápad. Adolf Hitler se probudí v dnešním Berlíně. Své město nepoznává. Berlín je plný cizinců, hlavně Turků, a v Německu místo něj vládne žena, jakási smutná vrba, Angela Merkelová. Po prvotním šoku, se však rychle rozkoukává a začne díky televizi a sociálním sítím novou kariéru jako komik. Lidé si myslí, že je to geniální imitátor, ale…
Nechci klopotně vyprávět děj knihy ani filmu, který vrší jednu humornou scénu za druhou. Divák se směje, ale současně cítí, že jde do tuhého. Hitler rychle chápe moc dnešních médií a současně vidí, jejich bídu. Místo toho, aby se televize věnovala vážným tématům jako migrace (!), vysílá pořady o vaření. O novinách například říká: Všichni ovšem víme, co si myslet o našem tisku. Hluchý zapisuje, co mu diktuje slepý, vesnický blázen to rediguje a kolegové z ostatních redakcí opisují. (Překlad Michaela Škultéty.)
V otázce médií musím dát filmovému Hitlerovi za pravdu. Co říci na několik titulků z poslední doby: „Místo hračky vypadla z časopisu ampulka s lékem“. „Cennosti zloděje nezajímaly. Z bytu si odnesl třináct kilo hovězího masa“. „Michal Nesvadba z Kouzelné školky pobaví v Tanvaldě“. „Liberecký kraj přispěje letos na činnost horské služby 200 tisíc korun“. To snad radši vaření stokrát jinak.
Nicméně se čas od času objeví článek, který si s chutí přečtu, a někdy se i zasměju. Z Krkonošského deníku jsem se dozvěděl, jak se zastupitelé Turnova pohádali o Vodohospodářské sdružení Turnov, jehož cenová politika se nelíbí obyvatelům Turnova i dalších víc než dvaceti obcí. Není divu. Přestože není v této vodárenské společnosti cizí vlastník, patří zdejší cena kubíku vody k nejvyšší v České republice.
Lidé za něj platí 102 koruny, což je pálka. V této souvislosti mi vrtá v hlavě otázka, která se netýká jen VST, ale také Frýdlantské vodárenské společnosti. Jak je možné, že firmy, které nemají cizího vlastníka, a mohou na rozdíl od nich čerpat evropské dotace, mají vodu dražší než ty, které odvádějí zisky do Francie nebo Japonska?
Vraťme se však k článku a dění na turnovském zastupitelstvu, jak se o něm psalo v Krkonošském deníku. Opozici se nelíbí, že město, které je největším finančním i investičním podílníkem sdružení, má v jeho vedení minimální zastoupení politiků.
Dochází prý k nevýhodným rozhodnutím v oblasti hospodaření, oprav, investic, nákupu nových aut, zvyšování platů managementu, ale především ke každoročnímu nárůstu ceny vodného a stočného. Opozici vadí, že město nemá hospodaření Turnovského vodohospodářského sdružení stoprocentně ve svých rukou, že nemůže rozhodovat a vlastních sítí, ani o tom nejdůležitějším – ceně vody.
Proto opozice navrhla, aby se turnovský starosta Tomáš Hocke z Nezávislého bloku stal novým předsedou VHS a nahradil v této funkci exstarostu Milana Hejduka. Ten to bral jako útok na svou osobu a označil tento zcela logický požadavek za politikaření. Jak jinak.
Starosta Hocke návrh opozice odmítl, neboť na tak důležitý post kandidovat nemůže. Je to pracovně náročné. Další větu, která dle Krkonošského deníku na schůzi turnovského zastupitelstva zazněla, je třeba tesat do kamene: „Nejsem politický hazardér. Po takovém kroku by mě už lidé znovu nezvolili.“
Výborně! Vlastní kariéra starosty je mu nad spokojenost obyvatel Turnova. Na druhou stranu si zřejmě nepoložil otázku, proč by ho měli lidi volit, když jim nechce ulehčit od jařma drahé vody.
A co to má společného s knihou a filmem Už je tady zas? Třeba jen to, že drahá voda, imigranti, z kloubů vymknutá Česká televize jsou stokrát důležitější než vaření s obryní Halinou.
