„Norské fondy“ (správně ovšem fondy Evropského hospodářského prostoru – EHP) je často skloňované sousloví, ale jen málokdo si pod ním umí něco představit. Norsko je zemí, která i jinde v Evropě podporuje neziskový sektor, jeho přispívání k posílení občanské společnosti, demokracii, udržitelnému rozvoji i sociální spravedlnosti. O poslání fondů EHP, postoji Norska i pohledu na situaci v České republice zvenčí, jsme se bavili s velvyslankyní Norského království v České republice, paní Siri Ellen Sletner.

V našem regionu se stal Čmelák – Společnost přátel přírody jedním z příjemců dotace v rámci programu Fondu pro nestátní neziskové organizace podpořených z EHP fondů. V jejich rámci byl podpořen projekt „Společně a efektivně proti korupci“ . Zajímalo nás, jak vidí situaci kolem korupce v České republice i v Norsku samotném jeho velvyslankyně, která podporu podobných projektů zaštiťuje.

Zapojila jste se Šestitýdenní kampaně za transparentnost a otevřenost v České republice,  co Vás k tomu vedlo a splnilo to Vaše očekávání?

Ano, Velvyslanectví Norského království v Praze se kampaně účastnilo. Cílem této kampaně byla výměna zkušeností v oblasti podpory transparentnosti. Naším záměrem bylo sdílení naší dobré praxe a přispět našimi vědomostmi do veřejné diskuse. Žádná země není bohužel vůči korupci odolná, ani nemá dokonalý systém zveřejňování. Proto jsme byli rádi, že se můžeme dozvědět spoustu nových informací od ostatních velvyslanectví a českých neziskových organizací, které pak můžeme využít ke zlepšení situace v Norsku.

Myslím si, že kampaň byla úspěšná a že splnila veškerá naše očekávání. Podařilo se nám upoutat pozornost, poskytnout mnoho užitečných informací a naučili jsme se novým technikám propagace transparence a otevřenosti. Kampaň byla také oceňována mezi klíčovými tvůrci názorů a rozhodovacími orgány.

Jak hodnotíte stav České republiky v oblasti boje s korupcí, správy a budování občanské společnosti?

V posledních letech pozoruji v oblasti myšlení veřejnosti výrazný posun. V centru veřejné debaty se nyní vyskytuje téma korupce, transparence a otevřenosti. Díky tomu pak vzniklo několik velmi důležitých zákonů a snížila se tolerance tohoto nezákonného jednání. Byla jsem velmi ráda, když jsem se v Indexu vnímání korupce 2015 dočetla o zlepšení v České republice

Jakou úlohu by dle Vás měl v pozitivních změnách sehrát neziskový sektor?

Organizace občanské společnosti mají za úkol poukazovat na to, kde dělá vláda chyby, a jak může fungovat lépe. Dále jsou tyto organizace často schopny být hlasem zranitelných skupin, které nejsou v daném politickém systému slyšet. Díky tomu jsou schopny pomáhat vládě zajistit lepší podmínky pro  všechny své obyvatele, což je v první řadě smyslem demokratické vlády.

Jak je na tom Norsko v oblasti boje s korupcí a transparentností veřejné správy?

Norsko má v oblasti soustředění na průhlednost dlouhou tradici. Z historického hlediska je naše kultura velmi otevřená a rovnostářská; však se také většina Norů až do počátku 20. století živila zemědělstvím. A právě díky tomu máme tendenci byrokracii omezovat, a obyvatelům Norska přijde normální, že jednou ročně vydá Finanční úřad přehled příjmu a daňových odvodů všech pracujících obyvatel v zemi. Také bych ráda dodala, že našim policejním složkám jsou nabízeny konkurenceschopné platové podmínky, takže jsou schopny přilákat i dobře kvalifikované vyšetřovatele.

Fungují zde nějaké agentury, protikorupční specialisté a na jaké úrovni veřejné správy?

V Norsku máme Národní úřad pro vyšetřování a stíhání hospodářské a environmentální kriminality (Økokrim). Ten je centrální jednotkou pro boj s hospodářskou a enviromentální kriminalitou. Økokrim byl založen roku 1989 a je tvořen jak policejní jednotkou, tak zastupitelskou složkou. Jednotka je tvořena více oborovými týmy vedenými státními zastupiteli. Každý z týmů má určité zaměření, například korupci, počítačovou kriminalitu nebo podvody.

Jak hodnotíte protikorupční zákony Norska ve srovnání s Českou republikou?

Česká republika a Norsko mají v určitých ohledech jiný přístup ke svým právním systémům. Mám pocit, že Češi více zakládají své zákony na pozitivismu, spíše než na běžném právu. Při procházení norských předpisů zjistíte, že jsou dosti vágní. Zákonodárci při jejich tvorbě předpokládají, že lid rozumí duchu daného zákona a že se bude řídit neformálními pravidly. Češi na druhou stranu kladou daleko větší důraz na přesné znění. Celkově jsou však zákonná opatření velmi podobná.   

Působí v Norsku protikorupční neziskové organizace, které se tomuto tématu věnují a s jakým úspěchem?

Vzhledem k tomu, že korupce není v Norsku považována za naléhavý problém, zaměřuje se na ní jen velmi málo nevládních organizací. Řekla bych ale, že norská pobočka Transparency International je velmi aktivní. Za zmínku také stojí, že mnoho společností, státních institucí a obchodních organizací zaměstnává pracovníky, kteří se na problém korupce a transparentnost  zaměřují.

Jak vnímáte financování neziskových organizací v ČR v oblasti budování občanské společnosti popřípadě boje s korupcí?

My Norové oceňujeme, že máme tu možnost se podílet na rozvoji nevládního sektoru v České republice. Jak jsem již zmínila, možnost účastnit se rozhodování musí mít každý, a v nastavení takového systému hrají nevládní organizace obrovskou roli. Norské fondy poskytují nevládním organizacím dostatek zdrojů na to, aby pomáhaly zlepšit řádnou správu věcí veřejných.

Plánuje se nějaký obdobný program, jako byl Fond pro NNO v rámci EHP fondů i do budoucna?

V současnosti se nacházíme na konci finančního období 2009 – 2014. Další období začíná příští rok. Do tohoto období přirozeně plánujeme podobný program pro nevládní organizace.