Hnutí ANO v Liberci i v celém kraji prochází před nadcházejícími volbami krizí, která je podobná jako v ostatních regionech po celé zemi. Po raketovém nástupu, kdy do hnutí kontroverzního miliardáře Andreje Babiše nastoupila spousta nových lidí, je jasné, že straně chybí skutečné osobnosti.  O  zájemce z řad „profláknutých“ politiků ale není nouze ani v Liberci. Zatímco před dvěma lety je nové ANO odmítalo, již dnes s nimi koketuje a je otázkou, co by takové propojení mohlo přinést.

ANO trápí personální vyprázdněnost. Za téměř půl druhého roku , kdy je spolu se Změnou pro Liberec v čele liberecké radnice, nedokázalo najít dostatečně silnou a přitažlivou osobnost, která by byla jasným lídrem pro nadcházející krajské volby 2016. Navíc uvnitř hnutí zuří boj frakcí, kdy každá prosazuje někoho jiného.

Zmatky kolem lídra do krajských voleb

Libereckému primátorovi Tiboru Batthyánymu, byť požívá u veřejnosti přes všechny své diskutabilní kroky poměrné obliby, se nepodařilo prosadit na post lídra do krajských voleb někdejšího šéfa Centra vzdělanosti Libereckého kraje Roberta Gambu. Oproti tomu byl jako lídr oficiálně ohlášen ředitel českolipské nemocnice Jaroslav Kratochvíl. To vedlo dokonce k tomu, že Batthyány rezignoval na post stranického šéfa krajského ANO.

V tomto týdnu se objevila zajímavá zpráva., že lídrem do krajských voleb by mohl být bývalý náměstek primátorky pro ekonomiku a městský zastupitel za Starosty pro Liberecký kraj Jiří Šolc. Důvod může být v tom, že se Kratochvílovo jméno objevuje v korupčním deníčku obviněného bosse ČSSD Roberta Duška z ČSSD nebo i vtom, jak napsal Tibor Batthyány – je třeba přijít s někým třetím. Šolc nejprve zprávu nevyvrátil, pak ji ve svém prohlášení přeci jen napůl dementoval s tím, že žádná oficiální jednání neprobíhají, byť byl osloven. Zda tedy bude Šolc lídrem ANO ještě není jasné a kapitola je ještě otevřená.

Zajímavý je i způsob, jakým skutečnost, že by Jiří Šolc mohl být lídrem ANO (což vzbudilo u většiny lidí velké překvapení), unikla do médií. Bylo to přímo z nejužšího vedení Starostů pro Liberecký kraj. To by mohlo naznačovat neshody a rozbroje, které u Starostů panují a jejichž původ může být ve známé Šolcově ctižádostivosti. Zároveň prohlášení faktického šéfa Starostů Martina Půty o tom, že pokud někdo jedná s ANO, nebude na kandidátce, bylo pravděpodobně důvodem, že Jiří Šolc vydal své dementující prohlášení.

Staří šíbři mezi „nepolitiky“

Jiří Šolc rozhodně není novou tváří, dokonce je spojen s řadou kontroverzních kroků a politických aktivit. V roce 2010 bylo jeho hlavním volebním tématem důkladné prošetření nechvalně známého MS v lyžování 2009. Když se pak stal náměstkem pro ekonomiku, nejen, že nic prošetřit nenechal, ale dokonce nechal skartovat materiály, které by kontrolu umožnovaly. Stal se jednou z hlavních tváří puče na liberecké radnici 2011, kdy pomohl přivézt zpět k moci tehdy poprvé historicky poraženou ODS.

Minulý rok po něm také vypadl kostlivec ze skříně v podobě smlouvy s televizí RTM, kde bylo předvolební PR tehdejšího vedení radnice placeno nemalou částkou jako reportáž o archeologických vykopávkách. Ve vyjednávání po městských volbách zase trval na místě v dozorčí radě teplárny, nikoliv ale pro svou kvalifikaci či zájem, ale pro výši odměny, jelikož prý splácí vysokou hypotéku. Šolc sice již není jako politik placený, ale stále se svůj vliv snaží uplatnit jako lobbista, jak se ukázalo například v případě plánu kontroverzního podnikatele na zástavbu okolí libereckého zámku.

Přes všechny tyto a další kontroverzní kroky, které za sebou Jiří Šolc má, je pro ANO přitažlivý, což po výtce dokládá nejvíce personální vyprázdněnost tohoto hnutí. Je ovšem také pravda, že Šolc má za sebou i několik úspěchů, jako je například alespoň částečná stabilizace ekonomiky, která zůstala po vládách ODS a ODS-ČSSD v katastrofálním stavu. I volební výsledek v roce 2014 k němu byl přející, když dokázal přeskákat některé své kolegy. V poslední době se na veřejnosti vynořil jako manažer projektu, který má „zaplnit“ jámu na libereckém Perštýně. Paradoxně ale i díky jeho hlasování z roku 2006 mohla tato jedna z největších ostud a zejména dopředu připravená spekulace vzniknout.

Jiří Šolc ovšem není jediným politikem, který touží po vzrůstající oblibě a Babišových bezedných kapsách plněných z velké části veřejnými dotacemi. Na kandidátku ANO se snaží dostat i například krajští radní Alena Losová či Josef Jadrný. Ti pomohli v roce  Martinu Půtovi a Starostům bodnout do zad Zuzanu Kocumovou, ale místa na kandidátce SLK se, možná pro svou pracovní nevýraznost, nedočkali. Josef Jadrný to zkoušel sám v senátních volbách, ale zcela pohořel a ústecké hnutí PRO! Kraj se jeho nabídkám, právě pro jeho styl politiky, vysmálo.

„Nejsme politici“ už neplatí a hlavně nezabírá

Snahy ctižádostivých i neúspěšných politiků dostat se do ANO ale nelze odpočítávat až od těchto dní. Před městskými volbami v roce 2014 tehdejší kandidát na primátora Tibor Batthyány reagoval na dotaz, zda je pravda, že umístí na kandidátku tehdejšího radního zvoleného za  Věci veřejné a věčného odborníka na teplo Petra Černého  otázkou: „Opravdu si myslíte, že takový typ lidí potřebujeme?“

V roce 2014 je ANO skutečně nepotřebovalo. Mělo za sebou pouhý rok účasti v celostátní vládě, neobjevovaly se ještě skandály á la Kleslová a image odborníků a „nepolitiků“, co jdou zachránit radnice, mohla fungovat a taky fungovala. Po dvou letech je přeci jen situace jiná. ANO se už nemůže tvářit, že „My nejsme politici“, protože to vypadá s každým dnem čím dále více trapně. A pokud mezi sebe či dokonce do svého čela posadí „profláknuté“ šíbry obecních a regionálních politik, definitivně tak rezignuje na image hnutí, které přichází s něčím novým. Bude teď jen na samotném ANO, kterou cestu zvolí.

A politikům jako je Jiří Šolc, kterým je všude moc těsno a kteří by rádi stále výš, se může zase stát (při čemž například Josef Jadrný je toho už dnes jasným důkazem), že budou tak dlouho přeskakovat, až jednou vyskočí úplně mimo celé dění, do zaslouženého zapomnění.

Jaroslav Tauchman