Liberecká ČSSD byla za Roberta Duška plná mrtvých duší

Okresní organizace ČSSD v Liberci má vážný problém. Podle nařízené přeregistrace členů vyšlo najevo, že ve straně je pravděpodobně až 70 % členů zapsáno v systému tzv. „mrtvých duší“. To jsou zcela bezprecedentní čísla. Může se jednat o jeden velký korupční systém, který měl za předsednictví z korupce obviněného Roberta Duška svázat stranu k poslušnosti a zajistit si nad ní neomezenou kontrolu.

Zcela v souladu se stanovami strany nařídilo celostátní vedení ČSSD přeregistraci svých členů v okresní organizaci Liberec. Šlo o to zjistit, nakolik se shodují oficiální údaje o počtu členů s aktuální realitou. Jedná se o běžnou praxi. Stávající členové se znovu nahlásí, aby se tak dostalo nových čísel.

Panika na Severu

Například zhruba před dvěma lety proběhla podobná přeregistrace v okresní organizaci Praha 2, která má jako městská část zhruba poloviční počet obyvatel než město Liberec. Z necelé stovky členů zde vypadli pouze dva. Často se tak děje například z důvodů úmrtí nebo toho, že se někdo rozhodne neplatit poplatky a své členství ve straně oficiálně neukončí.

V okrese Liberec zavládla kvůli avízu, že se zde republikové vedení nařídit přeregistraci, panika. Vedení strany v čele s Lenkou Kadlecovou, ale ještě za silného vlivu Roberta Duška, dokonce sáhlo k demonstrativním krokům, kdy byly rušeny jednotlivé místní organizace strany za údajnou nečinnost.

Důvod byl jednoduchý: přesvědčit Lidový dům, že liberecké okresní vedení koná samo a přeregistrace tedy není nutná. Tyto kroky ale vzbudily značnou nevoli u řadových členů, jimž byly místní organizace buď rušeny nebo slučovány nedobrovolně s jinými.

 

70% procent mrtvých duší v okrese Liberec

Nařízení přeregistrace ale nakonec stejně přišlo. A v Liberci šlo zcela jiná, naprosto bezprecedentní čísla než například na Praze 2. Z hlášených 489 členů okresní ČSSD jich ve straně zůstalo pouhých 166. To představuje pouhých 33 procent zapsaných členů. 67 procent členů jako by najednou neexistovalo.

Podle informací KPKP i zjištění reportérů Centra nezávislé investigace (CNI) zavládla po výsledcích přeregistrace v libereckém okrese mezi sociálními demokraty panika. V samotném vedení strany v Lidovém domě v Praze dávají od věci ruce pryč a k osobě Roberta Duška a jeho stylu vládnutí se nechtějí, podle mluvčí Evy Gregorové, vyjadřovat.

Současná krajská předsedkyně ČSSD Lenka Kadlecová se snaží pojmout věc z pozitivního hlediska: „Snažíme se udělat tečku za érou Roberta Duška, ačkoliv víme, že to nebude jednoduché. Jsme rádi, že nyní víme, kdo skutečně chce pro ČSSD pracovat. Zároveň jsme přijali ustanovení, že se jako vedení budeme více účastnit jednání jednotlivých městských organizací. S vedením v Lidovém domě máme dohodu, že se nebudeme koukat do minulosti, ale vpřed“, uvedla Lenka Kadlecová na dotaz reportérů z CNI.

Samotná Kadlecová se ale přitom dostala do politiky za doby nejsilnějšího vlivu Roberta Duška, když byla vybrána jako do té doby neznámá asistentka radního za ČSSD Pavla Petráčka coby kandidátka na hejtmanku v krajských volbách v roce 2012. Podobným způsobem se stala lídrem v roce 2010 i pozdější primátorka Martina Rosenbergová. Obě ženy ale nyní dnes vedou silnou ofenzivu ve straně proti Duškovi a jeho věrným a podle informací KPKP bude docházet k personálním čistkám.

 

Kdo nakoupí stranickou základnu, vládne

Celá situace pravděpodobně souvisí s dosavadním dominantním postavením Roberta Duška v liberecké, potažmo celé krajské organizaci. Bývalý europoslanec Dušek působil jako její dlouholetý krajský předseda a byl pověstný svým železným vlivem ve straně, který utužoval dosazováním svých oddaných i přímo příbuzných do stranických funkcí nebo do funkcí veřejných společností. Ostatně jeho někdejší tchýně a bývalá městská zastupitelka Jana Kašparová působila dlouhé roky jako stranická tajemnice, odpovědná právě za registraci členů ČSSD na Liberecku.

Tento způsob svázání strany pod své vedení ale nemusel být jediný. Jak potvrzují někteří další významní členové ČSSD (redakce jejich jména zná), v úvahu by přicházel i nákup tzv. „mrtvých duší“, skrze které mohl být ovládnutý okresní sněm a v návaznosti krajský sněm coby příslušné vrcholné orgány, které rozhodují de facto o všem – o složení vedení strany, nominaci do voleb, vytváření koalic.

Systém byl jednoduchý: na sněmu nehlasují všichni členové strany, ale pouze delegáti, kdy každý z nich zastupuje patnáct členů strany té které místní organizace. A jednalo-li by se o nakoupené a reálně fiktivní členství u oněch 70% dnes neexistujících členů, měl by ten, kdo je nakoupil, zaručený nástroj na ovládnutí významné politické strany v regionu.

A jak dokazuje stále rostoucí kauza kolem korupčních aktivit Roberta Duška, mít pod kontrolou ČSSD v Libereckém kraji, se muselo opravdu vyplatit. Samotný Dušek se z vedení stáhnul již po svém obvinění z korupce v roce 2015. Takový krok udělal i po prohraných volbách v roce 2012, za několik měsíců jej ale krajský sněm zvolil znovu. I to by napovídalo tomu, jak velký vliv zde měl.

Nicméně si ve straně dále udržoval svůj vliv a ještě v prosinci minulého roku de facto ovládal krajský výbor, ač oficiálně nebyl jeho předsedou. Pak ale přišlo jeho náhlé odvolání a vymezení se velké části vedení strany proti němu. Strana dokonce přijala usnesení, že tomu, kdo je obviněn z úmyslného trestného činu, má být pozastaveno členství.

 

Subscribe
Upozornit na
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Klidné svátky vánoční, plné pohody a štěstí ze srdce přejeme všem našim čtenářům, příznivcům i těm, kteří s námi nesouhlasí a polemizují. Ať již
Jako nemístný přístup hodnotí někteří politici skutečnost, že rektor Technické univerzity Liberec Miroslav Brzezina měl na pietní akci za oběti loňských vražd na Filosofické
Mělo být hotovo do konce roku, ale bude až v létě. Nákladná rekonstrukce propustku, který má zpříjemnit lidem přístup k liberecké aréně, nabírá zpoždění.
Koalice ultrapravicových stran a KSČM, sdružená pod značku Stačilo!, se nedostala do zastupitelstva Libereckého kraje o pouhých devět hlasů, s čím se nechtěla a